Aktuálně

Dlouhodobá nezaměstnanost je nejvyšší od roku 2017

13. 5. 2026  Blesková analýza vývoje registrované nezaměstnanosti k 30. dubnu 2026 na základě dat MPSV.

Celá analýza včetně grafů: STÁHNOUT PDF

Autoři: Jakub Grossmann a Daniel Münich

SHRNUTÍ:

• Registrovaná nezaměstnanost v dubnu ’26 mírně poklesla, a to zejména kvůli každoročnímu – sezónnímu poklesu v jarních a letních měsících. Rozdíl mezi počtem odchozích a příchozích na úřadech práce byl obdobný jako v dubnech posledních let (Graf 2). Nezaměstnanost v ČR je stále jednou z nejnižších v EU27 (Graf 9).
• Podíl nezaměstnaných na úřadech práce v populaci 15–64 let na konci dubna ’26 (4,9 %) se oproti před-covidovému dubnu ’19 zvýšil o 2,2 procentního bodu (p. b.): u mužů o 2 p. b., více u žen o 2,4 p. b. (Graf 1). Rozdíl v nezaměstnanosti mezi muži a ženami se od února ’26 opět prohlubuje (Graf 3).
• Dlouhodobá nezaměstnanost je z pohledu sociálního a veřejných politik mnohem důležitější fenomén než nezaměstnanost celková nebo krátkodobá. Ta od ledna ’25 roste vysokým tempem a je nejvyšší od roku 2017 (Graf 4).
• Nejvyšší míru nezaměstnanosti dlouhodobě vykazují Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci s odstupem následováni Úředníky a Pracovníky ve službách a prodeji. Naopak nejlépe si dlouhodobě vedou Specialisté (Graf 5).
• Vyšší míru nezaměstnanosti nadále vykazují nejmladší a nejstarší věkové skupiny, ženy navíc ve středním věku typickém pro mateřství. To se promítá i do větších rozdílů v míře nezaměstnanosti mladších mužů a žen. Meziroční tempo nárůstu počtu nezaměstnaných se napříč věkovými skupinami liší, nepatrně vyšší je u žen (Graf 6).
• Výraznější meziroční tempo nárůstu nezaměstnaných zaznamenali lidé s vyšším odborným a s vysokoškolským vzděláním, zejména ženy (Graf 7).
• Během února až dubna krátkodobě nezaměstnaní opouštěli úřady práce častěji než ve stejném období před pandemií covid-19. Naopak pravděpodobnost odchodu dlouhodobě nezaměstnaných poklesla (Graf 8).
• Kraje s nejvyššími podíly nezaměstnaných jsou již tradičně Ústecký a Moravskoslezský. Nejvyšší tempo nárůstu počtu nezaměstnaných od nástupu covid-19 zaznamenaly kraje Ústecký (+3,1 p. b.), Karlovarský (+3,0 p. b.) a Liberecký (+2.6 p. b.) (Graf 10).