- 2021 (11)
- Únor (8)
- Leden (3)
- 2020 (66)
- Prosinec (4)
- Listopad (3)
- Říjen (4)
- Září (5)
- Srpen (6)
- Červenec (3)
- Červen (7)
- Květen (8)
- SCI-PO 2020 | Veřejná politika v oblasti VaVaI
- Vzdělávání na dálku pohledem rodičů
- Změny chování české populace v době covid-19
- Startupy v době pandemie covid-19
- Ekonomické dopady a možnosti obcí
- Sociálně-ekonomické nerovnosti ve vzdělávání
- Jak probudit ekonomiku
- Reakce na výroky prof. Prymuly pro EchoPrime
- Duben (7)
- Makroekonomická politika v časech koronavirové epidemie
- Serologické testy na protilátky covid-19
- Nástroj ke studiu dopadů uvažovaných vládních opatření
- Využití technologie Bluetooth pro trasování šíření covid-19
- Kurzarbeit: zahraniční zkušenost s dotováním
- Dodržování zákazů v době koronaviru
- Sběr osobních údajů pro chytré trasování COVID-19
- Březen (16)
- Studie: Jak komunikovat vládní krizová opatření?
- Jak komunikovat s veřejností?
- Lidé si myjí ruce příliš rychle a nedokonale
- Přehled zahraničních testovacích praxí
- Ochota lidí kvůli Covid-19 zůstat doma a nosit roušky
- Studie: Přístup domácností k nákaze a vládním opatřením
- Studie: Lekce behaviorální ekonomie v prevenci
- Testy, testy, testy!
- Studie: Testování na Covid-19
- COVID-19 z pohledu práva
- Insolvence v časech koronaviru
- Pomoc státu firmám na udržení zaměstnanosti
- Po lékařích budou potřeba ekonomové
- Ekonomický šok, jaký svět neviděl
- Případ Covid 19
- Zpravodaj IDEA 1 | 2020
- Únor (2)
- Leden (1)
- 2019 (29)
- Prosinec (4)
- Listopad (3)
- Říjen (1)
- Září (4)
- Srpen (3)
- Červenec (1)
- Červen (3)
- Květen (3)
- Duben (3)
- Březen (3)
- Leden (1)
- 2018 (27)
- Prosinec (3)
- Listopad (3)
- Říjen (4)
- Září (2)
- Srpen (2)
- Červenec (2)
- Červen (1)
- Květen (1)
- Duben (2)
- Březen (2)
- Únor (2)
- Leden (3)
- 2017 (17)
- Prosinec (2)
- Listopad (3)
- Říjen (2)
- Září (2)
- Srpen (2)
- Červenec (3)
- Červen (3)
- 2020 (32)
- Prosinec (1)
- Říjen (2)
- Září (1)
- Srpen (2)
- Červenec (2)
- Červen (4)
- Květen (3)
- Duben (6)
- Makroekonomická politika v časech koronavirové epidemie
- Serologické testy na protilátky covid-19: K čemu nám mohou být dobré
- Využití technologie Bluetooth pro trasování šíření covid-19
- Kurzarbeit: zahraniční zkušenost s dotováním zkrácené pracovní doby
- Dodržování zákazů v době koronaviru: vymáhání musí být cílené efektivně
- Sběr osobních údajů pro chytré trasování COVID-19: Jak lidi motivovat a neodradit
- Březen (11)
- Jak komunikovat vládní krizová opatření? Často je opakovat
- Jak komunikovat s veřejností? Poznatky behaviorální ekonomie v boji proti COVID-19
- Iniciativa Model antiCOVID-19 pro ČR
- Přehled zahraničních testovacích praxí: ekonomicko-statistická perspektiva
- Přístup domácností k nákaze a vládním opatřením: Aktuálně z terénu
- Lekce behaviorální ekonomie v prevenci: jak také bojovat s covid-19
- Testování na covid-19: pozor na více škod než užitku
- Insolvence v časech koronaviru: návrh dočasných změn insolvenčního zákona
- Pomoc státu firmám na udržení zaměstnanosti: rychlá, jednoduchá, ekonomicky smysluplná
- Ekonomický šok, jaký svět neviděl: ekonomiku musíme rychle zmrazit a pak ji znovu probudit
- Ekonomie společenského odstupu pro každého: případ Covid 19
Aktuálně
Dopady konkurence politických uskupení na veřejné zakázky
// ARTICLE CREATION AND/OR MODIFICATION DATES // note the special format due to date() not functioning with other languages ?>Praha, 5. října 2016 Města a obce v České republice ročně hospodaří s téměř 24 % veřejných výdajů, což odpovídá zhruba 10 % HDP. Přibližně polovina těchto výdajů se realizuje formou veřejných zakázek, o kterých rozhodují zastupitelé zvolení v obecných volbách. Jaký vliv má složení politické reprezentace na zadávání veřejných zakázek? To a mnohem víc se dozvíte z nové studie IDEA.
V období od listopadu 2006 do listopadu 2010, tedy v období vzešlých z voleb do místních zastupitelstev konaných v letech 2006 a 2010, registruje Věstník veřejných zakázek více než 3 000 ukončených zakázek na stavební práce zadaných ve více než 1 300 městech a obcích. Finanční objem těchto zakázek je přibližně 56,1 miliard Kč. Lze se ovšem domnívat, že celkový objem veřejných prostředků je několikanásobně vyšší, neboť některé zakázky proběhly v režimu zakázek malého rozsahu, které ve Věstníku povinně zveřejňovány nejsou.
Nová studie z dílny think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu AV ČR, v. v. i.prokazuje, že na zadávání veřejných zakázekmá výrazný vliv počet politických subjektů v městských a obecních zastupitelstvech. „Analýza především identifikuje, do jaké míry počet subjektů v městských a obecních zastupitelstvech ovlivňuje parametry a výsledky veřejných zakázek. Konkrétně jde například o to, jakou podobu má konečná cena soutěžené zakázky s ohledem na cenu odhadní“, vysvětlujeautor studie a výzkumník IDEA při Národohospodářském ústavu AV ČR, v. v. i. Ján Palguta.
Otevřené řízení v méně než třetině zakázek
Soutěží se v daném období účastnilo v průměru 6 potenciálních dodavatelů na jednu zakázku, což na první pohled indikuje slušnou konkurenci. Z celkových dat ale vyplývá, že nejčastějším způsobem zadávání bylo tzv. zjednodušené podlimitní řízení, ve kterém se o dodavateli rozhodlo celých 53,5 % zakázek. Další typy zvolených zadání představují užší zadávací řízení – 11,6 % – a jednací řízení bez uveřejnění – 4,5 %. V otevřeném řízení, tedy v nejtransparentnějším typu zadání, bylo zadáno pouze 30,5 % zakázek, tedy méně než jedna třetina.
Čím barevnější, tím levnější
Kromě počtu dodavatelů a typu zadávacího řízení velmi záleží rovněž na tom, kolik politických subjektů sedí v zastupitelstvu. Studie totiž jednoznačně prokázala, že čím vícepolitických subjektů sedí v orgánu obce či města, tím levnější cenu zakázky oproti její předpokládané hodnotě se podaří městu či obci získat.
Dopad zvýšeného počtu politických subjektů v zastupitelstvech měst a obcí na zadávání veřejných zakázek může být podmíněn mnoha faktory. Lze však s jistotou říct, že „obce, které mají v zastupitelstvu vyšší počet politických uskupení, otevírají soutěže o zakázky většímu počtu dodavatelských firem a dosahují při zadávání zakázek nižších cen,“ vypočítává závěry studie její autor. „Pozitivní vliv zvýšeného počtu politických uskupení v zastupitelstvu na veřejné zakázky se projevuje, zejména pokud ve volbách proběhne intenzivní soutěž kandidujících subjektů a volby skončí těsným rozdílem nejsilnějších uskupení,“ uzavírá Ján Palguta.
Publikaci si můžete zdarma stáhnout zde
Konkurence politických uskupení v obecních zastupitelstvech a veřejné zakázky
Autor: Ján Palguta
ISBN: 978-80-7344-386-3 (Národohospodářský ústav AV ČR, v.v.i.)
Říjen 2016