- 2023 (13)
- Březen (6)
- Únor (4)
- Leden (3)
- 2022 (43)
- Prosinec (4)
- Listopad (3)
- Říjen (5)
- Září (2)
- Srpen (6)
- Červenec (3)
- Červen (5)
- Květen (2)
- Duben (1)
- Březen (5)
- Únor (3)
- Leden (4)
- 2021 (43)
- Prosinec (4)
- Listopad (2)
- Říjen (4)
- Září (5)
- Srpen (2)
- Červenec (2)
- Červen (2)
- Květen (2)
- Duben (5)
- Březen (4)
- Únor (8)
- Leden (3)
- 2020 (51)
- Prosinec (4)
- Listopad (3)
- Říjen (4)
- Září (5)
- Srpen (6)
- Červenec (3)
- Červen (7)
- Květen (8)
- SCI-PO 2020 | Veřejná politika v oblasti VaVaI
- Vzdělávání na dálku pohledem rodičů
- Změny chování české populace v době covid-19
- Startupy v době pandemie covid-19
- Ekonomické dopady a možnosti obcí
- Sociálně-ekonomické nerovnosti ve vzdělávání
- Jak probudit ekonomiku
- Reakce na výroky prof. Prymuly pro EchoPrime
- Duben (7)
- Makroekonomická politika v časech koronavirové epidemie
- Serologické testy na protilátky covid-19
- Nástroj ke studiu dopadů uvažovaných vládních opatření
- Využití technologie Bluetooth pro trasování šíření covid-19
- Kurzarbeit: zahraniční zkušenost s dotováním
- Dodržování zákazů v době koronaviru
- Sběr osobních údajů pro chytré trasování COVID-19
- Březen (4)
Aktuálně
Kompenzace ztráty příjmů v pandemii
// ARTICLE CREATION AND/OR MODIFICATION DATES // note the special format due to date() not functioning with other languages ?>10. 8. 2022 Nová studie představuje výsledky analýzy vládních opatření, která měla kompenzovat ztráty příjmů domácností v reakci na pandemii covid-19.
Shrnutí
- Ve studii analyzujeme zacílení příjmově kompenzačních nástrojů přijatých českou vládou v reakci na pandemii onemocnění covid-19 na různé skupiny domácností. Ukazujeme, jaký podíl celkových nákladů na kompenzační opatření byl zacílen na nejzasaženější skupiny obyvatel.
- I přes značné náklady státu na kompenzaci snížení příjmů domácností dopadla pandemie podstatně tíživěji na chudší vrstvy společnosti. Tento fakt se může v budoucnu projevit v prohloubení existujících problémů se zadlužeností, exekucemi nebo postižením dětí chudobou.
- Analýza je založená na unikátních datech z průběžného šetření ve vzorku domácností v rámci projektu Život během pandemie společnosti PAQ Research ve spolupráci s IDEA při CERGE-EI a s podporou Akademie věd ČR. Data o struktuře příjmů domácností pochází ze šetření SILC Českého statistického úřadu a simulace jsou provedeny pomocí vlastního modelu TAXBEN.
- Nejvíce zasaženými skupinami domácností jsou z hlediska ekonomické činnosti domácnosti osob samostatně výdělečně činných a těch, kteří před vypuknutím pandemie využívali různé formy prekarizované práce. K významnému poklesu příjmů došlo také v domácnostech s dětmi do 12 let, v domácnostech samoživitelů a v domácnostech, které se už před vypuknutím pandemie nacházely v příjmové chudobě.
- Největší objem prostředků určených ke kompenzaci negativních příjmových důsledků pandemie covid-19 byl vynaložen na změny v daňovém systému (téměř 130 mld. Kč ročně). Na dočasná pandemická opatření, mířená přímo na pomoc domácnostem postiženým proti-covidovými restrikcemi, mířilo přes 63 mld. Kč. Nejmenší část nákladů byla vynaložena na posílení dávkového systému, jehož změny stály jen necelé 4 mld. Kč za rok.
- Daňové změny v době pandemie, ač nákladově pro státní rozpočet nejvýznamnější, příjmově pomohly spíše bohatším a více vydělávajícím domácnostem, které byly pandemií zasaženy méně.
- Soubor opatření přímo kompenzujících restrikce spojené s pandemií úspěšně cílil na kompenzaci ztráty příjmů u osob se stabilním příjmem (ať už zaměstnanců nebo OSVČ). Tato opatření ale nebyla schopna pomoci lidem s nárazovými, občasnými zdroji výdělku v prekarizovaných zaměstnáních. Naopak bylo v rámci těchto opatření vynaloženo přes 14 mld. Kč na příspěvek pro penzisty, kteří byli pandemií po příjmové stránce zasaženi minimálně.
- Změny v dávkovém systému byly svým rozsahem minimální a kapacitu zlepšit výrazně zhoršenou situaci nízkopříjmových domácností neměly.