Aktuálně

Makroekonomická politika v časech koronavirové epidemie

28. 4. 2020 Pohled na covid-19 z makroekonomické perspektivy

IDEA anti COVID-19 # 16 | Autoři: Marek Kapička, Michal Kejak, Ctirad Slavík

Celou studii v listovací podobě si můžete přečíst zde Makroekonomická politika v časech koronavirové epidemie

Celý text ve formátu PDF si můžete stáhnout ZDE.

Tento článek shrnuje dosavadní ekonomickou literaturu, které kombinuje SIR modely s makroekonomickými modely a diskutuje důsledky pandemie pro fiskální a monetární politiku.

SIR modely implikují, že boj s pandemií bude úspěšný pouze v případě dlouhodobého snížení reprodukčního čísla.

Makroekonomicko-epidemiologické modely zdůrazňují vzájemnou interakci šíření epidemie a ekonomického chování lidí. Ukazují, že existuje negativní vztah mezi hloubkou ekonomického propadu a rychlostí šíření epidemie. Zároveň ukazují, že epidemie vytváří negativní externality kdy spontánní omezování aktivit je nedostatečné.

Ekonomické důsledky pandemie jsou modelovány jako mix nabídkových a poptávkových šoků; není zcela jasné, který druh šoků bude dominovat. Zatímco negativní nabídkový šok je prvotní, poptávkový šok může dominovat díky tomu, že některé sektory jsou postiženy více než jiné.

Makroekonomická literatura také zdůrazňuje, že pandemie dopadá na různé skupiny lidí s různou intenzitou: karanténa například dopadá více na lidi s nižšími příjmy nebo na mladší ročníky. Epidemie tak má i důležité důsledky pro redistribuci příjmů a spotřeby.

Stručně shrnuto: prvořadým úkolem vlád je přijmout taková veřejná zdravotní opatření, která zploští epidemickou křivku tak, aby se zdravotní problém spojený s šířením koronaviru vešel do zdravotní kapacity daného státu. Tato opatření nutně povedou k prohloubení ekonomické krize.

V této fázi krize, kdy bude klíčová role fiskální politiky, je třeba za každou cenu (‚do whatever it takes‘) udržet většinu ekonomiky v životaschopném stavu. Role monetární politiky bude v této fázi pouze doprovodná.

Čím delší a hlubší bude zdravotní krize, tím hlubší bude i krize ekonomická, která může mít tendenci se projevovat i jako krize finanční, měnová apod., což může vyžadovat i drastičtější fiskální politiky a větší koordinaci mezi fiskálními a monetárními politikami.

Tato pandemie i jí vyvolaná ekonomická krize jsou krizemi globálními. Tudíž se nedají překonat izolovaně v jednotlivých zemích, ale vyžadují koordinované úsilí zejména nejvyspělejších zemí s patřičnou pomocí pro méně rozvinuté země a s významnou rolí ze strany mezinárodních a nadnárodních institucí (IMF, WB, ECB, EU a další). 

 

 

IDEA Zpravodaj