Aktuálně

Mezigenerační přenos vzdělání v Evropě

7.11.2025 Nová studie "Vzdělanější než dědeček? Mezigenerační přenos vzdělání v Evropě" zkoumá, jak se vzdělání přenáší mezi třemi generacemi napříč evropskými zeměmi. Studie ukazuje, že děti ze vzdělanějších rodin mají stále výrazně větší šanci dosáhnout vyššího vzdělání než jejich vrstevníci z méně vzdělaného prostředí. Jaké jsou důsledky nízké vzdělanostní mobility a které mechanismy ji dlouhodobě ovlivňují?

Shrnutí:

• Vzdělání by mělo být cestou k lepší budoucnosti, ne pouhým dědictvím rodinného původu. Realita je ale často jiná – děti ze vzdělanějších rodin mají výrazně vyšší šanci dosáhnout vyššího vzdělání než jejich vrstevníci z méně vzdělaného prostředí. Pokud je vzdělanostní mobilita nízká, nerovnosti přetrvávají napříč generacemi a vzdělávací systém selhává ve své roli nástroje sociálního vzestupu. Novější výzkumy navíc ukazují, že vliv rodiny u rodičů
  nekončí – vzdělání dětí může ovlivňovat i úroveň vzdělání jejich prarodičů, což naznačuje, že změna může trvat déle, než bychom očekávali.
• Tato studie sleduje, jak se vzdělání dědí mezi třemi generacemi napříč evropskými zeměmi, a odhaluje mechanismy, které ovlivňují vzdělanostní mobilitu v dlouhodobém horizontu. Co zejména dělá tuto studii jedinečnou, je možnost sledovat rodinnou linii od prarodičů narozených na počátku 20. století, přes rodiče narozené během a po druhé světové válce, až po nejmladší generaci, která přišla na svět kolem roku 1975. Tento unikátní pohled poskytuje hlubší pochopení vzdělanostní mobility a jejího přetrvávání napříč generacemi a evropskými zeměmi.
• Mezigenerační mobilita ve vzdělávání je v mezinárodním srovnání evropských zemí velmi různorodá. Tradičně nejvyšší mobilitu pozorujeme v severských zemích, naopak silný přenos úrovně vzdělání z generace na generaci vidíme v německy mluvících zemích nebo v jihoevropském regionu.
• Ve většině evropských zemích se během dvacátého století zvýšilo nejvyšší dosažené vzdělání o více jak 5 let, přičemž u žen pozorujeme výrazně vyšší nárůst dosaženého vzdělání než u mužů. Nejstarší generace narozené před rokem 1920 dosáhly v průměr šesti let základního vzdělání, kdežto nejmladší generace narozená v 70. letech dosahuje v průměru 12,5 let dosa-ženého vzdělání (střední školy). Tento trend je podobný pro všechny evropské země v našem vzorku.
• Zároveň se také v čase zvýšila mezigenerační mobilita. Statistický vztah v dosaženém vzdělání generace narozené v 10. letech a 40. letech 20. století byl výrazně vyšší než mezi generacemi 40. a 70. let, a to ve většině evropských zemí. Výjimku tvoří bývalé socialistické země, specificky východní Německo a Česko, ve kterých se mezigenerační mobilita v čase nezvyšuje.
• V zemích bývalého socialistického bloku pozorujeme silný vliv vzdělání rodičů, ale podstatně nižší vliv vzdělání prarodičů na úroveň vzdělání vnoučat. Toto pozorování je v souladu se snahou komunistického režimu výrazně snížit nerovnosti u nejstarší sledované generace.
• Po roce 1990 dochází v Česku a ve východním Německu k výraznému posílení vazby mezi vzděláním rodičů a dětí, což naznačuje pokles mezigenerační vzdělanostní mobility. Toto období je v obou zemích spojeno s transformačními změnami v ekonomice a společnosti. Naše studie se nezaměřuje na příčiny tohoto trendu a ani dosavadní výzkumy nenabízejí jednoznačné vysvětlení. Mezi diskutované faktory však patří například rostoucí návratnost vzdělání, zkrácení povinné školní docházky pouze na úroveň základní školy a zavedení rané selekce žáků do víceletých gymnázií, které mohlo negativně ovlivnit šance dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí.
• Metoda mediační analýzy ukazuje, že mechanismy fungování vícegenerační mobility ve vzdě-lávání jsou napříč evropskými zeměmi poměrně podobné, ač absolutní výše mobility může být různá. Nejdůležitějším faktorem, který ovlivňuje dosažené vzdělání dětí, je úroveň vzdělání jejich rodičů, které vysvětluje průměrně v zemích EU 57 % vztahu mezi vzděláním dětí a jejich prarodičů. Zbývajících 31 % je ovlivněno vzděláním a socioekonomickým statusem prarodičů.