Aktuálně

Talent ve školách: Co pomáhá nadaným žákům

24.3.2026 Nová studie "Talent ve školách: Co pomáhá nadaným žákům" přináší systematický přehled ekonomických výzkumů zkoumajících dopady a efektivitu programů na podporu nadaných žáků. Studie ukazuje, že včasná identifikace nadaných žáků, kvalitní učitelé a dobře cílená podpora mohou mít výrazný vliv na rozvoj talentů ve školách.

Shrnutí:

• Tato studie přináší systematický přehled ekonomické literatury zaměřené na evaluaci programů pro nadané žáky. Doplňuje existující pedagogické a psychologické poznatky o pohled založený na kauzálním usuzování a měřitelných dopadech intervencí. Je proto užitečným zdrojem pro tvůrce vzdělávacích politik a vedení škol, kteří potřebují efektivně alokovat veřejné prostředky a navrhovat účinné podpůrné programy. Pedagogickým a ekonomickým výzkumníkům nabízí přehled moderních evaluačních metod a shrnuje klíčová empirická zjištění o různých typech podpory, od včasné plošné identifikace až po dopady akcelerace či specializovaných škol. Závěry studie jsou obzvláště relevantní pro snižování vzdělanostních nerovností, neboť prokazují, že pozitivní dopady dobře navržených programů se nejsilněji projevují u nadaných žáků ze socioekonomicky znevýhodněného prostředí.
• Klíčovým prvkem podpory nadaných žáků je jejich včasná identifikace. Tradiční přístupy založené na nominaci učiteli či rodiči jsou často nepřesné a mohou přehlížet nadané žáky ze znevýhodněných skupin. Plošný screening v raném věku doplněný o komplexní diagnostiku se ukazuje jako efektivnější přístup, který dokáže odhalit výrazně více nadaných žáků zejména mezi dívkami a žáky ze znevýhodněného prostředí. Definice nadání by měla vycházet z moderních psychologických koncepcí nadání a identifikace by se měla opírat o standardizované, spolehlivé a psychometricky ověřené diagnostické nástroje.
• V rámci škol lze s nadanými pracovat integrovaně, tedy ve stejných školách a třídách společně s ostatními žáky, nebo je vzdělávat v oddělených, separovaných skupinách (ve výběrových třídách či školách). Vedle integrace a separace se stále častěji prosazuje také inkluzivní výuka založená na diferenciaci, která umožňuje pracovat se žáky na základě jejich individuálních potřeb a úrovně. V takovém modelu mohou nadaní i ostatní žáci zůstávat v běžné třídě, přičemž jim učitel přizpůsobuje obsah, tempo i hloubku učiva tak, aby všichni mohli rozvíjet svůj potenciál. V plně inkluzivní a diferencované výuce je role identifikace nadaných méně podstatná, pokud vyučující dokáže rozpoznat a naplnit potřeby všech žáků. Tento přístup klade vysoké nároky na pedagogické dovednosti a organizaci výuky, zároveň však podporuje diverzitu a vzájemné obohacování žáků.
• Oblíbenou, zejména v americkém prostředí, a dobře výzkumně podloženou formou podpory nadaných žáků je akcelerace, tedy úprava kurikula takovým způsobem, aby došlo ke zkrácení obvyklé délky školní docházky. Česká legislativa umožňuje přeřazení nadaného žáka do vyššího ročníku, pedagogická literatura nabízí také mnoho dalších akceleračních metod. Aby byla akcelerace skutečně přínosná, musí zahrnovat pouze žáky, kteří jsou na náročnější učivo připraveni. V opačném případě může mít negativní dopad.
• Navzdory popularitě elitních výběrových škol evaluační literatura zpravidla nenachází žádný či jen velmi slabý pozitivní dopad těchto škol či dalších specializovaných programů pro nadané. Žáci vybraní do elitních škol sice dosahují lepších studijních výsledků, avšak v mnoha případech by srovnatelně dobrých výsledků dosáhli díky svému nadání i v běžných školách. Pozitivní dopad těchto programů se nejsilněji projevuje u žáků ze znevýhodněného prostředí, kde právě dodatečná podpora může být klíčová pro rozvoj jejich potenciálu. V kombinaci s plošnou identifikací
  mohou dobře navržené programy na podporu nadaných snižovat nerovnosti ve vzdělávání.
• Sdružování žáků do skupin dle schopností může být přínosné, protože umožňuje lépe zacílit výuku. Rozdělování žáků do různých škol v raném věku však může vést k horším výsledkům u slabších žáků a prohlubuje nerovnosti ve vzdělávání, zejména pokud není snadný pozdější přechod mezi jednotlivými typy škol. Alternativním opatřením mohou být třídy pro nadané v původních školách nebo vytahované skupiny (pull-outs), kdy nadaní zůstávají v původních třídách, avšak mají po část týdne oddělenou specializovanou výuku.
• Celková kvalita a připravenost vzdělávacího systému je pro úspěšnou podporu nadaných žáků zásadní. Je proto nutné systematicky začlenit téma vzdělávání nadaných do přípravy učitelů a jejich dalšího vzdělávání. Rozdíly v kvalitě pedagogů mezi školami jsou výrazné a rozdíly v dopadu dobrých a špatných učitelů na žáky mohou být obrovské. Vzdělávací systém musí být schopen rozpoznat kvalitní pedagogy a ocenit je.

Studie vznikla jako součást Talentu, společného projektu think-tanku IDEA při CERGE-EI a Nadace RSJ.