- 2023 (13)
- Březen (6)
- Únor (4)
- Leden (3)
- 2022 (43)
- Prosinec (4)
- Listopad (3)
- Říjen (5)
- Září (2)
- Srpen (6)
- Červenec (3)
- Červen (5)
- Květen (2)
- Duben (1)
- Březen (5)
- Únor (3)
- Leden (4)
- 2021 (43)
- Prosinec (4)
- Listopad (2)
- Říjen (4)
- Září (5)
- Srpen (2)
- Červenec (2)
- Červen (2)
- Květen (2)
- Duben (5)
- Březen (4)
- Únor (8)
- Leden (3)
- 2020 (51)
- Prosinec (4)
- Listopad (3)
- Říjen (4)
- Září (5)
- Srpen (6)
- Červenec (3)
- Červen (7)
- Květen (8)
- SCI-PO 2020 | Veřejná politika v oblasti VaVaI
- Vzdělávání na dálku pohledem rodičů
- Změny chování české populace v době covid-19
- Startupy v době pandemie covid-19
- Ekonomické dopady a možnosti obcí
- Sociálně-ekonomické nerovnosti ve vzdělávání
- Jak probudit ekonomiku
- Reakce na výroky prof. Prymuly pro EchoPrime
- Duben (7)
- Makroekonomická politika v časech koronavirové epidemie
- Serologické testy na protilátky covid-19
- Nástroj ke studiu dopadů uvažovaných vládních opatření
- Využití technologie Bluetooth pro trasování šíření covid-19
- Kurzarbeit: zahraniční zkušenost s dotováním
- Dodržování zákazů v době koronaviru
- Sběr osobních údajů pro chytré trasování COVID-19
- Březen (4)
Aktuálně
Kde je v ČR nejlepší výzkum?
// ARTICLE CREATION AND/OR MODIFICATION DATES // note the special format due to date() not functioning with other languages ?>9. srpna 2012 Nová studie IDEA seznamuje veřejnost s oborovým přehledem výsledků českých výzkumných organizací. Autoři Štěpán Jurajda a Daniel Münich v ní identifikují pracoviště s největším množstvím excelentních výsledků ve vědních oborech v ČR.Studie poskytuje především relevantní indicie pro hledání odpovědi na otázku, na kterých pracovištích se v různých vědních oborech v ČR realizuje ve větším rozsahu excelentní výzkum, vysvětluje spoluautor studie Štěpán Jurajda.
Analýza vychází z dat vládního Hodnocení 2011, které pokrývá publikační období 2006 - 2010 a porovnává pracoviště podle počtu článků vydaných v oborových časopisech s největším citačním ohlasem podle tzv. impakt faktoru. Analýza se přitom nesnaží posuzovat produktivitu výzkumných organizací ani jednotlivých pracovišť či srovnávat pracoviště mezi obory. V současném stavu hodnocení vědy v České republice něco takového v důsledku nedostatku informací ani není možné, vysvětluje spoluautor studie Daniel Münich a dodává: Bylo by proto zásadní chybou naše přehledy interpretovat jako žebříčky vědecké produktivity pracovišť.
Autoři zároveň varují před absolutizací a možnou dezinterpretací prezentovaných výsledků. Ve světě se věda hodnotí pomocí mnohem komplexnější sady nástrojů, jejichž vytvoření nebylo donedávna reálnou prioritou českých vlád ani Rady pro výzkum vývoj a inovace. Důležité je občasná realizace tzv. peer-review hodnocení, ve kterých kvalitní a spíše zahraniční hodnotitelé komplexně na základě vhodných bibliometrických podkladů a dalších informací vyhodnocují činnost pracovišť ve stejném vědním oboru, podotýká Štěpán Jurajda. Příprava takového systému se v ČR však teprve rozbíhá a do jeho případného uvedení v praxi uběhne i při optimistickém výhledu ještě řada let.
Studii Kde se v ČR dělá nejlepší výzkum”si můžete přečíst zde.