Aktuálně

Nezaměstnanost je nízká, dlouhodobá ale roste

13. 5. 2025  Blesková analýza vývoje registrované nezaměstnanosti k 30. dubnu 2025 na základě dat MPSV.

Celá analýza včetně grafů: STÁHNOUT PDF

Autoři: Jakub Grossmann a Daniel Münich

SHRNUTÍ:

• Registrovaná nezaměstnanost v dubnu ’25 stagnovala. Rozdíl mezi počtem odchozích a příchozích na úřadech práce byl sice mírně kladný, ale za poslední dvě dekády jde v dubnu o třetí nejnižší: po dopadu světové finanční krize v roce 2009 a covidovém roce 2020 (Graf 2). Přesto patří nezaměstnanost v ČR stále k nejnižším v EU27 (Graf 9).
• Podíl nezaměstnaných na úřadech práce v populaci 15–64 let na konci dubna ’25 (4,3 %) se oproti před-covidovému dubnu ’19 zvýšil o 1,5 procentního bodu (p. b.): u mužů o 1,4 p. b., více u žen o 1,7 p. b. (Graf 1). Nezaměstnanost žen poslední měsíce nepatrně roste, zatímco u mužů klesá (Graf 3).
  • Nejvyšší míru nezaměstnanosti dlouhodobě vykazují Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci s odstupem následováni Úředníky a Pracovníky ve službách a prodeji. Naopak nejlépe si dlouhodobě vedou Řídící pracovníci (Graf 5).
• Vyšší míru nezaměstnanosti nadále vykazují nejmladší a nejstarší věkové skupiny, ženy navíc ve středním věku typickém pro mateřství. To se promítá i do větších rozdílů v míře nezaměstnanosti mladších mužů a žen. Meziroční tempo nárůstu počtu nezaměstnaných se napříč věkovými skupinami liší, nepatrně vyšší je u mužů (Graf 6).
• Výrazné meziroční tempo nárůstu nezaměstnaných zaznamenali lidé s vyšším odborným a vysokoškolským vzděláním, zejména ženy (Graf 7).
  • Během února až dubna nezaměstnaní opouštěli úřady práce v prvních třech měsících nezaměstnanosti podobně rychle jako před šesti lety (Graf 8). S rostoucí dobou nezaměstnanosti pravděpodobnost odchodu z úřadu práce znatelně klesá. V důsledku toho už od konce pandemie covid-19 podíl dlouhodobě nezaměstnaných na populaci 15–64 let roste, rychleji v případě žen (Graf 4).
• Kraje s nejvyššími podíly nezaměstnaných jsou již tradičně Ústecký a Moravskoslezský. Nejvyšší tempo nárůstu počtu nezaměstnaných od nástupu covid-19 zaznamenaly kraje Ústecký (+2,3 p. b.) a Karlovarský (+2,4 p. b.) (Graf 10).