Aktuálně

Platy ředitelů škol: dlouho ve stínu pozornosti

29. 6. 2023 Nová studie „Platy ředitelů škol: dlouho ve stínu pozornosti" monitoruje výši a strukturu platů ředitelů a jejich zástupců na českých základních školách v letech 2017 až 2021. Jsou platy vedoucích pracovníků dostatečně motivující, aby zajistily dostatek zájemců a kvalitní vedení škol?

Shrnutí studie

• Vedoucí pracovníci škol (ředitelé a zástupci) jsou zásadní pro kvalitu vzdělávání. Odměňování vedení základních škol (ZŠ) ale není dlouhodobě detailně monitorováno, ačkoliv odměňování ovlivňuje nejen efektivitu manažerské práce a pedagogického vedení, ale především motivace uchazečů hlásit se na tyto pozice.
• Pro analýzu využíváme data na úrovni jednotlivých zaměstnanců z databáze mzdových výkazů Informační systém o průměrném výdělku (ISPV) v části platové sféry za roky 2017–2021. Klasifikace používaná v ISPV neumožňuje rozlišit typy vedoucích pracovníků – ředitel/ředitelka, zástupce/zástupkyně, proto musíme data analyzovat za celou skupinu vedoucích pracovníků. Analyzujeme celkové průměrné měsíční hrubé platy, průměrnou výši odměn,
  variabilitu platů a faktory, které jejich výši a variabilitu ovlivňují.

• Analýza dat ukázala čtyři hlavní výsledky:
  - Platy vedoucích pracovníků ZŠ vzrostly ze 160 % průměrné mzdy v roce 2017 na 200 % průměrné mzdy v roce 2021 (75 tisíc Kč). Platy rostly podobným tempem jako platy učitelů, ale výrazně rychlejším tempem než ve veřejném i soukromém sektoru včetně platů vedoucích pracovníků ve zdravotnictví a sociálních službách. Dlužno říct, že platy ve školství v daném období rostly z relativně nízké počáteční základny. Je navíc pravděpodobné, že se nepodaří udržet jejich výši vzhledem k průměrné mzdě.
  - V platech vedoucích pracovníků ZŠ je daleko větší variabilita než v platech učitelů. To je ovlivněno výší odměn, která vzrostla z 10 % v roce 2017 na 15 % v roce 2021. Variabilita platů je ale stále nižší než v platech vedoucích pracovníků v jiných odvětvích.
  - Platy vedoucích pracovníků ZŠ se liší podle krajů až o 10 tisíc Kč, nejvyšší jsou v Praze (83 tisíc Kč) a nejnižší ve Zlínském kraji a na Vysočině (71–72 tisíc Kč). Rozdíly jsou způsobeny nejen rozdílnou strukturou škol, ale také přístupem zřizovatelů. Tyto mechanismy vedou k vyrovnávání platových a cenových rozdílů mezi kraji.
  - Rozdíly v platech vedoucích pracovníků malých a velkých ZŠ jsou malé. Vyšší platy (přibližně o 3 tisíce Kč) mají mezi vedoucími pracovníky muži než ženy. To je dáno častějším zařazením mužů do 13. platové třídy oproti ženám. Z dostupných dat nejsme schopni zjistit, jestli rozdíly v zařazení do platových tříd odpovídají rozdílům v realizovaných činnostech vedoucích pracovníků.
• Z výsledků vyplývají následující doporučení:
  - Platy vedoucích pracovníků ZŠ za poslední roky výrazně vzrostly, ale tento trend se pravděpodobně nepodaří udržet. Tím se může opět snižovat motivace kvalitních uchazečů hlásit se do výběrových řízení na tyto pozice. Udržet konkurenceschopnost platů vedoucích pracovníků vzhledem k podobným pozicím mimo školství by proto mělo být stejnou prioritou jako udržet relativní výši platů učitelů.
  - Podíl nadtarifní složky platu, o které v případě ředitelů rozhoduje zřizovatel, se u vedoucích pracovníků ZŠ ve sledovaném období zvýšil. Je proto nutné systematicky vzdělávat a podporovat zřizovatele, aby dokázali vyhodnocovat kvalitu vzdělávání ve škole a využívat této složky platu jako motivačního nástroje pro zvýšení efektivity práce.
  - V ČR neexistují státem vytvořené finanční a nefinanční motivace pro nejlepší ředitele, aby se hlásili do výběrových řízení škol s vysokým zastoupením znevýhodněných žáků. Po započtení odměn nejsou vysoké ani relativní regionální rozdíly, ani rozdíly podle velikosti škol. Je proto nutné uvažovat o finančních a nefinančních motivacích pro získání kvalitních ředitelů do těchto škol.
  - Řada otázek spojených s vedením škol zůstává nezodpovězena, což omezuje efektivní cílení veřejných politik. Neznáme například kariérní cesty do ředitelské profese, nevíme jaké charakteristiky souvisejí s kvalitou řízení v různých typech škol (včetně těch s vysokým podílem znevýhodněných žáků) anebo jak se fluktuace ve vedení škol promítá do kvality výuky. Kombinací podpory aplikovaného výzkumu a propojování dat lze podpořit výzkum na stávajících datech. Posílení datové báze včetně zavedení plošného zjišťování (tzv. low-stakes testy) a propojení s daty o vedoucích pracovnících by pak umožnilo zjišťovat přidanou hodnotu škol a faktory, které souvisejí s kvalitou řízení.