Aktuálně

Platy učitelů v roce 2024 a výhled: na horské dráze

16.6.2025 Nová studie "Platy učitelů v roce 2024 a výhled: na horské dráze" detailně mapuje vývoj a strukturu platů českých učitelů a výdaje na ně.

Shrnutí:

• Relativní platy učitelů v letech 2017–2021 v Česku rychle narostly z velmi nízké úrovně 106 % na 125 % průměrných mezd v ekonomice, i díky dynamickému růstu reálného HDP, v letech 2020–2021 na úkor vyššího deficitu státního rozpočtu, a přiblížily se tak politickému příslibu 130 %. Po roce 2021 ale podobně rychle poklesly na 109 % v roce 2024. Mimo jiné šlo o důsledek propadu růstu reálného HDP s vazbou na krizi covid-19, energetickou krizi
  s inflační vlnou, obrovské snížení výnosu daně z příjmů (zrušení superhrubé mzdy) a následnou snahu o konsolidaci výdajů státního rozpočtu. V roce 2025, dle našich odhadů, relativní platy učitelů dále klesnou na 108 %. A pokud by rozpočet regionálního školství na rok 2026 zůstal na úrovni Střednědobého rozpočtového výhledu, došlo by k dalšímu poklesu na zhruba 102 %, tedy pod úroveň historického minima 104,7 % z roku 2015.
• Výše relativních učitelských platů, ve srovnání s platovou úrovní v ekonomice, spoluurčuje atraktivitu učitelské profese a zajišťuje dostatečný zájem o ní. Výběrovost profese, jak na straně vysokoškolské přípravy, tak během kariéry, potom spoluurčuje i kvalitu vzdělávání. Kvalitní vzdělanost se realizuje dlouhodobě průběžnými příchody a odchody do a z profese a dalším vzděláváním. Proto lze dopady učitelských platů na zájem o profesi, kvalitu práce učitelů a vzdělávací výsledky země vysledovat až s dlouhodobým odstupem, spíše dekád než let.
• V mezinárodních srovnáních zemí OECD se platy učitelů poměřují s průměrným platem vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců. V případě českých učitelů byly relativní platy až do roku 2017 hluboko pod průměrem zemí OECD. K dočasnému zvýšení došlo v letech 2017–2021, ale od té doby opět klesají. Česko tak má ve výhledu opět nakročeno mezi země OECD s nejnižšími relativními platy učitelů.
• Původně jen předvolební, posléze programový i nyní i zákonný závazek relativních učitelských platů na úrovni 130 % se vztahuje k průměrné mzdě v ekonomice. Mezinárodní srovnání OECD ale učitelské platy vztahuje k průměrným mzdám vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců. Hodnota českého ukazatele 130 % však zhruba odpovídá hodnotě ukazatele OECD na úrovni průměru zemí OECD i EU27, která v letech 2021 a 2022 byla 90 %, resp. 88 %, když v Česku ve stejné době klesla z 79 % na 74 %. V dalších letech 2023 a 2024 se Česko průměru zemí OECD dále vzdalovalo.
• Pouhé udržení relativních platů učitelů na úrovni roku 2025 i v letech 2026–2027 by vyžadovalo jejich zvyšování tempem růstu nominálních mezd v ekonomice, tedy o 5,4 % a 4,9 %. Nižší tempa růstu by pak znamenala jejich další poklesy k nejnižším relativním platům v rámci zemí OECD, kde byly až do roku 2017.
• Dosažení úrovně 130 % průměrných mezd v roce 2026 by vyžadovalo skokové zvýšení výdajů o 30 až 35 mld. Kč oproti částce, se kterou počítá Střednědobý výhled státního rozpočtu (SDV SR) z konce září 2024. Celkové navýšení rozpočtu regionálního školství by muselo být ještě vyšší, protože ze státního rozpočtu se hradí i platy řady dalších pedagogických pracovníků.

• Pro vývoj relativních platů učitelů je určující tzv. intenzita výdajů na regionální školství, tedy podíl výdajů státního rozpočtu na HDP. Ta v Česku dosáhla maxima a zároveň průměru zemí EU27 v letech 2022–2023. V dalších letech se na základě SDV SR a predikcí ekonomického vývoje rýsuje její pokles. Ve srovnání s rokem 2021 totiž v roce 2026 podle predikce naroste nominální HDP o 39 %, průměrné mzdy v ekonomice o 36 %, ale rozpočet regionálního
  školství MŠMT pouze o 21 %.
• Náklady na platy učitelů veřejného regionálního školství představují dominantní výdajovou položku, protože představují 64 % celkových platových nákladů zaměstnanců v regionálním školství a 60 % výdajů státního rozpočtu na regionální školství. Relativní platy různých skupin zaměstnanců regionálního školství včetně učitelů se proto vyvíjejí podobně, protože závisí na vývoji výdajů státního rozpočtu. Relativní platy po roce 2021 proto klesaly všem profesím ve školství, byť učitelům o něco málo pomaleji.
• Platy českých učitelů v detailu:
  - Učitelské platy v letech 2017–2021 narostly mnohem více než platy VŠ vzdělaných zaměstnanců platové i mzdové sféry. Ačkoliv růst učitelských platů po roce 2021 výrazně zaostával, v relativním vyjádření byly v roce 2024 stále o něco vyšší než v roce 2017.
  - Ve všech věkových skupinách se relativní platy učitelů po roce 2017 vyvíjely podobně: do roku 2021 výrazně rostly, poté podobně rychle klesaly. Nejméně atraktivní jsou dlouhodobě platy učitelů středního věku. Učitelské platy totiž s věkem, resp. s roky praxe, oproti většině ostatních profesí vyžadujících VŠ vzdělání, rostou pomaleji (i v mezinárodním srovnání), ale zato po celou dobu učitelské kariéry. Po roce 2021 se nejrychleji snižuje atraktivita platů nejmladších učitelů.
  - Variabilita učitelských platů zůstává dlouhodobě nízká, a to v národním i mezinárodním srovnání a neodpovídá rozdílům v kvalitě práce učitelů. Plat učitele je vedle úrovně vzdělání nadále dominantně určován roky praxe. Paušalizované platy ve školství vedou k platovému nedocenění a slabé motivaci kvalitních učitelů. To zvyšuje riziko jejich odchodů z profese a snižuje zájem o profesi u mladších generací.
  - Po velmi výrazném růstu podílu nadtarifní složky platů učitelů v letech 2019–2021 došlo v letech 2022–2024 k mírnému poklesu, ale stále je vyšší než u srovnatelných profesí platového (veřejného) sektoru.
• Volební program v době dokončování této studie (květen 2025) zveřejnilo jen několik významnějších stran či hnutí. Proto se k auditu předvolebních příslibů politických uskupení ohledně platů pedagogických pracovníků a zvlášť učitelů ještě vrátíme až počátkem září 2025.