Aktuálně

Rozdíly nákladnosti výzkumu a výuky na vysokých školách

22. 6. 2023 Nová studie „Rozdíly nákladnosti vysokoškolského výzkumu mezi vědními oblastmi: Jak moc se liší od „KENů“ ve výuce?" zkoumá, nakolik se tzv. koeficienty ekonomické náročnosti (KENy), podle kterých se rozdělují dotace na vysokoškolskou výuku, liší od nákladnosti vysokoškolského výzkumu. Odpovídají KENy různých vědních oblastí současné ekonomické realitě, nebo je načase je přepočítat?

Shrnutí studie

• Na téma nízkých mezd v oblasti sociálních a humanitních věd bylo v poslední době hodně řečeno a napsáno. Akademici proti tomu už i demonstrovali v ulicích a začalo se dokonce mluvit o stávce. Ačkoliv řešení vypadá v nedohlednu, jeden pozitivní výsledek tomu nelze upřít. Začalo se totiž konečně mluvit o tom, jestli tzv. koeficienty ekonomické náročnosti (KEN), podle kterých již třicet let rozděluje MŠMT hlavní část dotace na vysokoškolskou výuku, nepotřebují aktualizovat.
• Cílem této studie je porovnat rozptyl těchto KENů s rozdíly v nákladnosti akademické činnosti, která má k vysokoškolské výuce nejblíže, což je bezesporu výzkum a vývoj (VaV). Nesnažíme se spočítat nové KENy – což by bylo žádoucí, ale není v rámci nám dostupných dat a zdrojů proveditelné – nýbrž alespoň rámcově zjistit, do jaké míry se současné KENy liší od proporcí pozorovaných ve VaV.
• Používáme k tomu volně dostupné statistiky VaV z Eurostatu a Českého statistického úřadu, které poskytují data odděleně za sektor vysokých škol a souběžně v rozdělení podle vědních oblastí, což umožňuje srovnat situaci v sociálních a humanitních vědách (SHUV) a ostatních (přírodních, lékařských, technických a zemědělských) vědách. Navíc využíváme i údaje o mzdách na fakultách a vysokoškolských ústavech ze statistické ročenky školství MŠMT, které jsme rozdělili mezi vědní oblasti.

• Výsledky ukazují, že ačkoliv v minulosti platilo, že je podstatně méně nákladné dělat vysokoškolský VaV ve SHUV než ostatních vědních oblastech, v posledních letech se tento rozdíl výrazně zmenšil a přiblížil k proporcím ve vyspělých západoevropských zemích, kde v tomto velký rozdíl nikdy nebyl. Ve mzdách za VaV činnosti obecně anebo ve mzdách konkrétně vědeckých pracovníků již dokonce na vysokých školách žádný rozdíl mezi SHUV oblastí a souhrnem ostatních vědních oblastí není, tj. mzdy za VaV se již mezi nimi v průměru neliší.
• Nicméně mediánový KEN studijních programů v SHUV oblasti je 1,2, zatímco v souhrnu ostatních vědních oblastí vychází 2,25. To znamená, že SHUV programy obvykle dostávají 1,875násobně menší dotaci na studenta. Pokud by byly mzdové náklady na výuku v obou oblastech stejné, musely by být nemzdové (všechny ostatní) náklady v typickém SHUV programu 15násobně menší, abychom se při jinak běžných nákladových proporcích dopočítali
  takového rozdílu v KENech. Přitom pokud by nákladové proporce ve výuce odpovídaly situaci ve VaV, vycházel by typický KEN v SHUV oblasti jen 1,33násobně menší než v ostatních oblastech.
• Z toho plyne, že současný rozptyl KENů vypadá výrazně přestřelený v neprospěch studijních programů v SHUV oblasti, a že nastal nejvyšší čas je přepočítat v souladu se současnou ekonomickou realitou. Každým dalším rokem, kdy zůstávají KENy beze změny, je vysokoškolská výuka v SHUV oblasti podfinancovaná a musí být buď dotovaná z jiných zdrojů anebo je odsouzena třít bídu s nouzí.