Aktuálně

Ruce a mozky českých žen stále nevyužity

2. 2. 2023 Nová studie "Ruce a mozky českých žen stále nevyužity" mapuje celoživotní profily zaměstnanosti a odpracované doby českých žen v letech 2000 až 2019. Jak si Češky vedou v zapojení na trhu práce oproti ostatním zemím EU?  

Podívejte se na IDEA Talks k tématu

Nově i jako podcast: 

Spotify

Apple

Google

Shrnutí studie

• Tato analýza mapuje celoživotní profily míry zaměstnanosti a odpracované doby Češek a změny za posledních dvacet let. Klíčová zjištění jsou popsána formou komentovaných grafů. Ekonomické a statistické detaily jsou popsány v doprovodných textech.
• Zhruba do 25. roku věku průměrná odpracovaná doba v zemích EU s věkem roste, jak absolventky škol přichází na trh práce. Podíl pracujících nejmladších Češek se pohybuje lehce pod průměrem zemí EU. V pozdějším věku se růst odpracované doby zpomaluje, v některých zemích dočasně zastavuje a v Česku se dokonce propadá. Tento fenomén úzce souvisí s obdobím mateřství a rodičovství, fungováním trhu práce a nastavením systému podpory rodičovství v té které zemi.
• Propad míry zaměstnanosti a průměrné odpracované doby českých žen ve věku 25–34 let (v současnosti typický věk rodičovství) patří dlouhodobě k největším v rámci EU. Představuje dlouhodobě nevyužívanou kapacitu poměrně vzdělané a produktivní pracovní síly českých žen, která by na českém trhu práce našla uplatnění.

• Pracovní zapojení Češek se po období typickém pro mateřství a rodičovství menších dětí opět zvyšuje a po padesátém roku věku dokonce převyšuje průměr žen v EU a blíží se profilu českých mužů. Vysoké počty odpracovaných hodin a míra zaměstnanosti českých žen začíná klesat, a to poměrně prudce, až v blízkosti zákonného věku pro ochod do starobního důchodu.
• Pracovní zapojení Češek výrazně závisí na úrovni jejich vzdělání. Vyšší zaměstnanost žen se střední školou bez maturity v nejmladším věku je dána hlavně jejich brzkým ukončováním studia. Za abnormálně vysokým propadem pracovního zapojení Češek ve věkové skupině 30–34 let v rámci celé EU stojí zejména ženy s vysokoškolským vzděláním. Vysokoškolsky vzdělané Češky v této věkové skupině v roce 2019 představovaly nejpočetnější skupinu.
• Mezi lety 2000 až 2019 rostlo pracovní zapojení Češek s vyšším vzděláním. Došlo také k prodloužení věku odchodu do starobního důchodu. V celoživotních profilech míry zaměstnanosti je zřejmý posun typického období mateřství a rodičovství menších dětí o zhruba 8 let. Zatímco propad pracovního zapojení žen v důsledku mateřství a rodičovství v roce 2000 byl největší mezi 25.–29. rokem věku, v letech 2010 a 2019 tento propad vidíme až kolem věku 30–34 let.
• K lepšímu využití potenciálu českých žen v období rodičovství by pomohla lepší dostupnost zařízení předškolní péče, která by usnadnila skloubení rodinného a pracovního života. Obdobně přínosná by byla podpora částečných úvazků, zejména pro ženy s malými dětmi. V tomto směru bude zajímavé sledovat dopady zavedení opatření na podporu částečných úvazků jež v ČR vstoupí v platnost začátkem 2023.