Aktuálně
Státní rozpočet na rok 2022
20. 1. 2022 Studie identifikuje ty výdajové položky původního návrhu státnho rozpočtu, u kterých oproti skutečnosti roku 2019 došlo k nejvýznamnějším změnám
Celá studie zde Nárůst o 395 miliard Kč oproti roku 2019: Kam směřoval první návrh výdajů státního rozpočtu na rok 2022
Nová studie think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR: „Nárůst o 395 miliard Kč oproti roku 2019: Kam směřoval první návrh výdajů státního rozpočtu na rok 2022“ identifikuje ty položky návrhu státního rozpočtu (SR) pro rok 2022 předloženého odešlou vládou Andreje Babiše, které ve srovnání s rokem 2019 (před pandemií) měly narůst nejvíce nebo naopak nejméně. S cílem snížit vysoký deficit se nová vláda Petra Fialy rozhodla návrh rozpočtu přepracovat, a to za cenu rozpočtového provizoria.
Analýza srovnává růst rozpočtových položek s růstem SR mezi roky 2019 – 2022 o 25,7 %. Také odhaluje, do jaké míry nominální růst položek SR zohledňuje alespoň inflaci, která se za období 2019 – 2022 očekává ve výši 10,2 %. Z analýzy vyplývá, že ke zvýšení výdajů státního rozpočtu v roce 2022, oproti roku 2019, dominantně přispěly následující položky:
- Důchody (včetně invalidních či vdovských) o 18 %, tedy +84 mld. Kč na celkových 556 mld. Kč.
- Sociální dávky včetně mateřské či nemocenské o 28 % (+36 mld. Kč)
- Odvody za státní pojištěnce o 93 % (+67 mld. Kč)
- Výdaje na regionální školství, zejména na platy učitelů, o 35 % (+50 mld. Kč).
- Investice kryté příjmy z rozpočtu EU rostou o 97 % (+62 mld. Kč)
- Odvody České republiky do rozpočtu EU pak o 32 % (+14 mld. Kč)
- Investice z národních zdrojů rostou o 23 % (+17 mld.Kč)
- Nákupy očkovacích látek proti onemocnění COVID-19 představují 8 mld. Kč.
Růst těchto výdajů představuje dohromady +338 mld. Kč, tedy 86 % celkového nárůstu výdajů SR mezi roky 2019 a 2022. Naopak jiné položky v návrhu SR nominálně stagnují (např. platy úředníků) nebo dokonce klesají (např. neinvestiční transfery neziskovým organizacím).
„Za nárůstem výdajů návrhu státního rozpočtu předloženého bývalou vládou jsou zejména ty výdaje, pro jejichž případnou úpravu je potřeba změna zákona či nařízení vlády – tedy takzvané mandatorní výdaje státního rozpočtu. Důležité jsou také investice z evropských fondů, avšak ty jsou následně z EU propláceny a státním rozpočtem jen ‚protékají‘,“ upozorňuje spoluautor studie Daniel Kolář.
Od ledna 2022 se navíc znovu mimořádně navyšují důchody o 300 Kč na osobu na měsíc s odhadovaným rozpočtovým dopadem +10,6 mld. Kč. Nová vláda Petra Fialy si klade za cíl držet se stávajícího zákonného mechanismu valorizace důchodů alespoň do realizace důchodové reformy, kterou má podle koaliční smlouvy v plánu.
Jedním z cílů nové vlády je rychlejší konsolidace veřejných financí a nový premiér již deklaroval snížit schodek SR v roce 2022 z původně navrhovaných 376,6 mld. Kč pod 300 mld. Kč. Přepracovaný SR také ovlivní výrazně vyšší predikovaná inflace a další vlna pandemie koronaviru, byť je obtížné předpovídat, jak přesně. Hledat úspory ve výdajích SR však bude poměrně obtížné.
„Věříme, že naše studie zlepší informovanost veřejné i odborné diskuse ohledně hledání úspor ve státním rozpočtu. A to přesto, že ze své podstaty nemůže identifikovat výdaje, u nichž existoval potenciál k úsporám již v roce 2019.“ dodává spoluautor studie Petr Janský.
Studie byla vydána i díky podpoře Akademie věd ČR v rámci programu Strategie AV21 Společnost v pohybu a veřejné politiky.
Administrativní kontakt pro média:
Blanka Javorová,
Petra Vintrová,
