Aktuálně

Státní rozpočet na rok 2022

20. 1. 2022 Studie identifikuje ty výdajové položky původního návrhu státnho rozpočtu, u kterých oproti skutečnosti roku 2019 došlo k nejvýznamnějším změnám

Celá studie zde Nárůst o 395 miliard Kč oproti roku 2019: Kam směřoval první návrh výdajů státního rozpočtu na rok 2022

Nová studie think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR: „Nárůst o 395 miliard Kč oproti roku 2019: Kam směřoval první návrh výdajů státního rozpočtu na rok 2022“ identifikuje ty položky návrhu státního rozpočtu (SR) pro rok 2022 předloženého odešlou vládou Andreje Babiše, které ve srovnání s rokem 2019 (před pandemií) měly narůst nejvíce nebo naopak nejméně. S cílem snížit vysoký deficit se nová vláda Petra Fialy rozhodla návrh rozpočtu přepracovat, a to za cenu rozpočtového provizoria.

Analýza srovnává růst rozpočtových položek s růstem SR mezi roky 2019 – 2022 o 25,7 %. Také odhaluje, do jaké míry nominální růst položek SR zohledňuje alespoň inflaci, která se za období 2019 – 2022 očekává ve výši 10,2 %. Z analýzy vyplývá, že ke zvýšení výdajů státního rozpočtu v roce 2022, oproti roku 2019, dominantně přispěly následující položky:

  1. Důchody (včetně invalidních či vdovských) o 18 %, tedy +84 mld. Kč na celkových 556 mld. Kč.
  1. Sociální dávky včetně mateřské či nemocenské o 28 % (+36 mld. Kč)
  1. Odvody za státní pojištěnce o 93 % (+67 mld. Kč)
  1. Výdaje na regionální školství, zejména na platy učitelů, o 35 % (+50 mld. Kč).
  1. Investice kryté příjmy z rozpočtu EU rostou o 97 % (+62 mld. Kč)
  1. Odvody České republiky do rozpočtu EU pak o 32 % (+14 mld. Kč)
  1. Investice z národních zdrojů rostou o 23 % (+17 mld.Kč)
  1. Nákupy očkovacích látek proti onemocnění COVID-19 představují 8 mld. Kč.

Růst těchto výdajů představuje dohromady +338 mld. Kč, tedy 86 % celkového nárůstu výdajů SR mezi roky 2019 a 2022. Naopak jiné položky v návrhu SR nominálně stagnují (např. platy úředníků) nebo dokonce klesají (např. neinvestiční transfery neziskovým organizacím).

Graf 6 0119B

„Za nárůstem výdajů návrhu státního rozpočtu předloženého bývalou vládou jsou zejména ty výdaje, pro jejichž případnou úpravu je potřeba změna zákona či nařízení vlády – tedy takzvané mandatorní výdaje státního rozpočtu. Důležité jsou také investice z evropských fondů, avšak ty jsou následně z EU propláceny a státním rozpočtem jen ‚protékají‘,“ upozorňuje spoluautor studie Daniel Kolář.

Od ledna 2022 se navíc znovu mimořádně navyšují důchody o 300 Kč na osobu na měsíc s odhadovaným rozpočtovým dopadem +10,6 mld. Kč. Nová vláda Petra Fialy si klade za cíl držet se stávajícího zákonného mechanismu valorizace důchodů alespoň do realizace důchodové reformy, kterou má podle koaliční smlouvy v plánu.

Graf 1 0119B

Jedním z cílů nové vlády je rychlejší konsolidace veřejných financí a nový premiér již deklaroval snížit schodek SR v roce 2022 z původně navrhovaných 376,6 mld. Kč pod 300 mld. Kč. Přepracovaný SR také ovlivní výrazně vyšší predikovaná inflace a další vlna pandemie koronaviru, byť je obtížné předpovídat, jak přesně. Hledat úspory ve výdajích SR však bude poměrně obtížné.

„Věříme, že naše studie zlepší informovanost veřejné i odborné diskuse ohledně hledání úspor ve státním rozpočtu. A to přesto, že ze své podstaty nemůže identifikovat výdaje, u nichž existoval potenciál k úsporám již v roce 2019.“ dodává spoluautor studie Petr Janský.

Studie byla vydána i díky podpoře Akademie věd ČR v rámci programu Strategie AV21 Společnost v pohybu a veřejné politiky.

Administrativní kontakt pro média:

Blanka Javorová, This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it., +420 - 602 698 440

Petra Vintrová, This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it., +420 - 771 121 574

IDEA Zpravodaj