Aktuálně

Transfer znalostí do praxe podnikajícími akademiky v ČR

Nový studie IDEA přináší první kvantitativní vhled do rozsahu a forem transferu znalostí skrze podnikatelské aktivity akademiků v České republice. Ukazuje, že čeští akademici se podnikatelským příležitostem rozhodně nevyhýbají. Zjištění kontrastují s rozšířeným povědomím o slabém podnikatelském duchu v akademické sféře formovaném statistikami o nízkém objemu prostředků vydávaných podnikatelskými subjekty na smluvní výzkum a nákup licencí od výzkumných organizací. Na základě těchto výsledků diskutujeme doporučení pro veřejnou politiku.

Propojení akademické a podnikatelské sféry je zásadní pro efektivní fungování inovačních systémů. Zlepšení v této oblasti patří k letitým prioritám inovační politiky. Kromě neformálních kontaktů dochází k transferu znalostí do praxe především smluvním výzkumem, prodejem práv k duševnímu vlastnictví, zaměstnáváním akademiků ve firmách a akademickým podnikáním. Poslednímu v řadě však doposud byla věnována malá pozornost. Kolik akademiků u nás podniká? Jaký charakter mají jejich firmy? Jaké jsou největší úspěchy? Jsou s tím spojeny nějaké kontroverze? Co z toho plyne pro inovační politiku?

Akademici, kteří na půdě akademické organizace dospějí k objevu, jsou o tom ze zákona povinni informovat zaměstnavatele. Pokud zaměstnavatel projeví zájem, stává se majitelem objevu s plnými disponibilními právy. Pokud zájem nemá, přechází vlastnické právo na akademika. Badatelské výsledky mohou být zúročeny také zakládáním akademických spin-off firem. Pro podnikání v součinnosti s akademickou organizací nicméně platí povinnost respektovat pravidla veřejné podpory. Akademická organizace s veřejnou podporou se totiž musí chovat stejně jako by se na jejím místě choval soukromý investor. K interakcím s akademickou firmou musí docházet pouze za tržních podmínek.

Akademickému podnikání se nejvíce daří v přírodovědeckých a technických oborech. Mezi pozoruhodné případy patří firmy Delong Instruments, Flowmon Networks, CertiCon, Cognitive Security, Eyedea Recognition, Enantis, AB Pharma, Bioinova či Omega3kapr. Jihomoravskému inovačnímu centru se podařilo nastartovat akademické firmy zabývající se internetovou bezpečností a biotechnologiemi. Z akademického prostředí vzešlá výroba elektronových mikroskopů vedla ke vzniku nového odvětví, které se významně podílí na rozvoji brněnského regionu. Akademici z ČVUT v Praze zase úspěšně podnikají v oblastech vývoje softwaru a umělé inteligence.

Při akademickém podnikání vznikají třecí plochy mezi zájmy akademiků a jejich mateřských akademických organizací. Podnikající akademici se mohou dostat do střetu zájmů v několika ohledech. Může docházet k socializaci nákladů a privatizaci zisků, k vynášení badatelských výsledků do vlastních firem, k uzavírání pokoutných zakázek, k úniku příjmů výzkumných organizací a v konečném důsledku k poskytování nedovolené veřejné podpory. Ve věci dodržování pravidel akademického podnikání panují velké nejasnosti, které je žádoucí vyřešit, ale zároveň se při tom vyvarovat zavedení zbytečných komplikací pro zakládání akademických firem.

Naše případová studie jedné veřejné vysoké školy ukazuje, že transfer znalostí skrze podnikání akademiků je poměrně běžnou záležitostí. Podle obchodního rejstříku v technologických firmách působí odhadem 16 % akademiků, kteří mezi lety 2003 až 2015 na dané škole úspěšně prošli habilitačním a profesorským řízením. Je to podstatně vyšší sklon k podnikání než v celé populaci. Zaznamenán byl pouze jediný pravý spin-off, ve kterém má vlastnický podíl i mateřská škola. Drtivá většina firem poskytuje profesní, technické a informační služby. Převážně se však jedná o malé firmy s několika málo zaměstnanci. Nedávno vzniklých start-up firem je minimum. Pro většinu akademiků je podnikání spíše zdrojem příležitostného přivýdělku.

Akademické podnikání zajišťuje specializované znalostně náročné služby, což je přínosné pro utváření inovačních systémů. Z hlediska přímého příspěvku k růstu ekonomiky však prozatím zůstává jeho potenciál nevyužit. Překážkami pro růst akademických firem jsou rigidní akademický trh práce, zastaralé formy řízení lidských zdrojů řady akademických pracovišť, složité administrativní postupy při zakládání pravých spin-off firem a nedostatky ve fungování center transferu znalostí. Nedůsledně je vynucováno dodržování obecně platných předpisů. Je žádoucí zformulovat národní strategii podpory pro transferu znalostí, která pravidla ujasní. Regulace by měla pracovat s dostatečně pozitivními i negativními motivacemi.

Celou studii si můžete zdarma stáhnout zde

Transfer znalostí do praxe podnikajícími akademiky v České republice

Autoři: Vít Macháček a Martin Srholec

ISBN: 978-80-7344-387-0 (Národohospodářský ústav VA ČR, v. v. i.)