- 2023 (13)
- Březen (6)
- Únor (4)
- Leden (3)
- 2022 (43)
- Prosinec (4)
- Listopad (3)
- Říjen (5)
- Září (2)
- Srpen (6)
- Červenec (3)
- Červen (5)
- Květen (2)
- Duben (1)
- Březen (5)
- Únor (3)
- Leden (4)
- 2021 (43)
- Prosinec (4)
- Listopad (2)
- Říjen (4)
- Září (5)
- Srpen (2)
- Červenec (2)
- Červen (2)
- Květen (2)
- Duben (5)
- Březen (4)
- Únor (8)
- Leden (3)
- 2020 (51)
- Prosinec (4)
- Listopad (3)
- Říjen (4)
- Září (5)
- Srpen (6)
- Červenec (3)
- Červen (7)
- Květen (8)
- SCI-PO 2020 | Veřejná politika v oblasti VaVaI
- Vzdělávání na dálku pohledem rodičů
- Změny chování české populace v době covid-19
- Startupy v době pandemie covid-19
- Ekonomické dopady a možnosti obcí
- Sociálně-ekonomické nerovnosti ve vzdělávání
- Jak probudit ekonomiku
- Reakce na výroky prof. Prymuly pro EchoPrime
- Duben (7)
- Makroekonomická politika v časech koronavirové epidemie
- Serologické testy na protilátky covid-19
- Nástroj ke studiu dopadů uvažovaných vládních opatření
- Využití technologie Bluetooth pro trasování šíření covid-19
- Kurzarbeit: zahraniční zkušenost s dotováním
- Dodržování zákazů v době koronaviru
- Sběr osobních údajů pro chytré trasování COVID-19
- Březen (4)
Aktuálně
Vývoj postojů české veřejnosti k ukrajinským uprchlíkům
// ARTICLE CREATION AND/OR MODIFICATION DATES // note the special format due to date() not functioning with other languages ?>24. 2. 2023 Nová studie „Vývoj postojů české veřejnosti k válečným uprchlíkům z Ukrajiny“ sleduje změny v přístupu k ukrajinským imigrantům v rámci české společnosti. Jsou Češi ve svém názoru na uprchlíky jednotní? A jak moc se jejich postoj změnil s prodlužujícím se trváním válečného konfliktu?
Shrnutí studie
- Po vojenském útoku Ruska na Ukrajinu koncem února 2022 v Česku převládla atmosféra solidarity a většina Čechů přijímání válečných uprchlíků podporovala. Tato podpora do konce listopadu klesla zhruba o čtvrtinu. Podobně se zhoršovala vnímaná míra integrace Ukrajinců do české společnosti.
- Změna postojů české společnosti v čase však nevycházela primárně z osobní zkušenosti a z prožitého příchodu uprchlíků, ale souvisela spíše s postupně opadávajícím zájmem po vypuknutí konfliktu a prvotním šoku. Ačkoli se integrace Ukrajinců v některých dimenzích ve druhé polovině roku 2022 reálně zlepšila, například ve školách nebo na trhu práce, do vnímání české společnosti se tyto dílčí pokroky nepromítly.
- V české společnosti přetrvávají velké rozdíly v míře souhlasu s přijímáním ukrajinských uprchlíků. Odmítání uprchlíků často pramení z neznalosti a z obav ze zhoršení vlastní situace: odmítavé postoje častěji vyjadřují lidé, kteří nesledují zprávy nebo se nachází v tíživé životní situaci. Naopak lidé, kteří Ukrajince žijící v Česku znají osobně, zpravidla vyjadřují větší solidaritu a přijímání uprchlíků podporují častěji.
- Klíčová je také subjektivní interpretace geopolitických událostí: respondenti, kteří jsou přesvědčeni, že příčinou války je nevyprovokovaná ruská agrese, jsou vůči Ukrajincům výrazně vstřícnější, častěji souhlasí s jejich přijímáním a považují je za lépe integrované. I zde hraje mediální obraz a druh sledovaných zpravodajských zdrojů zásadní roli.
- Ačkoli jsou Češi vůči cizincům přicházejícím do České republiky obezřetní a považují je spíše za hrozbu, mezi osobními zkušenostmi s cizinci převažují zkušenosti pozitivní.