Aktuálně

Vzdělanost a HDP

7. června 2012 - Nová studie IDEA kvantifikuje dopady změn kognitivních dovedností žáků na dlouhodobý hospodářský růst a deficity důchodového systému. Hlavním cílem studie je pomocí ekonomických argumentů zvýšit nízké povědomí o významu vzdělanosti, vzdělávacího systému a jeho reforem. 

Pomocí kvantifikovaných odhadů vycházejících z nedávných vědeckých empirických poznatků autoři ukazují, že zvýšení vzdělanosti mladých generací Čechů může výrazně přispět k budoucí hospodářské prosperitě země.

Autoři Daniel Münich, Peter Ondko a Jan Straka odhadují, že pokud by se v České republice (ČR) podařilo zlepšením vzdělávacího systému zvýšit průměrnou úroveň kognitivních dovedností patnáctiletých žáků (měřeno šetřením PISA) o pouhých 25 bodů – tedy o jednu čtvrtinu standardní odchylky celkové distribuce výsledků – během příštích 80 let by to v současné hodnotě kumulativních přírůstků představovalo dodatečný produkt ve výši více než 12 biliónů korun, tedy 357 % současného ročního hrubého domácího produktu (HDP).

Potenciální přínosy rozpočtené na jeden rok tak např. převyšují současné deficity státního rozpočtu nebo rozpočet na školství. Zvýšený růst HDP by navíc nezanedbatelně přispěl ke snížení kumulovaného salda důchodového systému.

Studie „Dopad vzdělanosti na dlouhodobý hospodářský růst a deficity důchodového systému“ využívá nedávné empirické odhady Erika Hanusheka a Ludgera Woessmanna, prezentované mimo jiné ve zprávě OECD (2010a).

Studii Dopad vzdělanosti na dlouhodobý hospodářský růst a deficity důchodového systému si můžete stáhnout z webu IDEA.

Videozáznam z akcí je dostupný na videokanálu EDUinu.