- 2021 (11)
- Únor (8)
- Leden (3)
- 2020 (66)
- Prosinec (4)
- Listopad (3)
- Říjen (4)
- Září (5)
- Srpen (6)
- Červenec (3)
- Červen (7)
- Květen (8)
- SCI-PO 2020 | Veřejná politika v oblasti VaVaI
- Vzdělávání na dálku pohledem rodičů
- Změny chování české populace v době covid-19
- Startupy v době pandemie covid-19
- Ekonomické dopady a možnosti obcí
- Sociálně-ekonomické nerovnosti ve vzdělávání
- Jak probudit ekonomiku
- Reakce na výroky prof. Prymuly pro EchoPrime
- Duben (7)
- Makroekonomická politika v časech koronavirové epidemie
- Serologické testy na protilátky covid-19
- Nástroj ke studiu dopadů uvažovaných vládních opatření
- Využití technologie Bluetooth pro trasování šíření covid-19
- Kurzarbeit: zahraniční zkušenost s dotováním
- Dodržování zákazů v době koronaviru
- Sběr osobních údajů pro chytré trasování COVID-19
- Březen (16)
- Studie: Jak komunikovat vládní krizová opatření?
- Jak komunikovat s veřejností?
- Lidé si myjí ruce příliš rychle a nedokonale
- Přehled zahraničních testovacích praxí
- Ochota lidí kvůli Covid-19 zůstat doma a nosit roušky
- Studie: Přístup domácností k nákaze a vládním opatřením
- Studie: Lekce behaviorální ekonomie v prevenci
- Testy, testy, testy!
- Studie: Testování na Covid-19
- COVID-19 z pohledu práva
- Insolvence v časech koronaviru
- Pomoc státu firmám na udržení zaměstnanosti
- Po lékařích budou potřeba ekonomové
- Ekonomický šok, jaký svět neviděl
- Případ Covid 19
- Zpravodaj IDEA 1 | 2020
- Únor (2)
- Leden (1)
- 2019 (29)
- Prosinec (4)
- Listopad (3)
- Říjen (1)
- Září (4)
- Srpen (3)
- Červenec (1)
- Červen (3)
- Květen (3)
- Duben (3)
- Březen (3)
- Leden (1)
- 2018 (27)
- Prosinec (3)
- Listopad (3)
- Říjen (4)
- Září (2)
- Srpen (2)
- Červenec (2)
- Červen (1)
- Květen (1)
- Duben (2)
- Březen (2)
- Únor (2)
- Leden (3)
- 2017 (17)
- Prosinec (2)
- Listopad (3)
- Říjen (2)
- Září (2)
- Srpen (2)
- Červenec (3)
- Červen (3)
- 2020 (32)
- Prosinec (1)
- Říjen (2)
- Září (1)
- Srpen (2)
- Červenec (2)
- Červen (4)
- Květen (3)
- Duben (6)
- Makroekonomická politika v časech koronavirové epidemie
- Serologické testy na protilátky covid-19: K čemu nám mohou být dobré
- Využití technologie Bluetooth pro trasování šíření covid-19
- Kurzarbeit: zahraniční zkušenost s dotováním zkrácené pracovní doby
- Dodržování zákazů v době koronaviru: vymáhání musí být cílené efektivně
- Sběr osobních údajů pro chytré trasování COVID-19: Jak lidi motivovat a neodradit
- Březen (11)
- Jak komunikovat vládní krizová opatření? Často je opakovat
- Jak komunikovat s veřejností? Poznatky behaviorální ekonomie v boji proti COVID-19
- Iniciativa Model antiCOVID-19 pro ČR
- Přehled zahraničních testovacích praxí: ekonomicko-statistická perspektiva
- Přístup domácností k nákaze a vládním opatřením: Aktuálně z terénu
- Lekce behaviorální ekonomie v prevenci: jak také bojovat s covid-19
- Testování na covid-19: pozor na více škod než užitku
- Insolvence v časech koronaviru: návrh dočasných změn insolvenčního zákona
- Pomoc státu firmám na udržení zaměstnanosti: rychlá, jednoduchá, ekonomicky smysluplná
- Ekonomický šok, jaký svět neviděl: ekonomiku musíme rychle zmrazit a pak ji znovu probudit
- Ekonomie společenského odstupu pro každého: případ Covid 19
Aktuálně
Zdanění vysokopříjmových osob v České republice: IDEA pro reformu
// ARTICLE CREATION AND/OR MODIFICATION DATES // note the special format due to date() not functioning with other languages ?>Dne 14. 12. 2015 se v prostorách CERGE-EI konal speciální seminář k nejnovější studii s názvem Zdanění vysokopříjmových osob v České republice: IDEA pro reformu.
Studie přináší nové podrobné informace o rozdělení příjmů a zdanění vysokopříjmových osob v Česku, odvozuje optimální daňové sazby uvalené na nejvyšší příjmy a přináší konkrétní návrh systémových změn.
Do horního jednoho procenta nejlépe placených osob v Česku patří zaměstnanci a živnostníci, jejichž hrubé příjmy převyšují 1.230 milionů Kč ročně.
V mezinárodním srovnání Česko vykazuje nízkou nerovnost hrubých příjmů. Na 10 % nejlépe placených osob připadá 25,7 % všech příjmů, zatímco ve všech vyspělých zemích, pro které jsou k dispozici srovnatelná data, je to výrazně více, mezi 28,2 až 46,3 %. U horního procenta nejlépe placených osob se Česko od ostatních vyspělých zemí liší méně: Na horní procento připadá 6,8 % všech příjmů, zatímco v porovnávaných zemích je to mezi 5,4 až 19,7 %.
Na horní procento nejlépe placených osob jen 6,5 % všech zaplacených daní (daň z příjmů a pojistné), tedy méně, než kolik by proporcionálně odpovídalo jejich příjmům. a jedno z nejnižších zdanění vysokých příjmů; jak v absolutním měřítku, tak zejména relativně vůči zdanění průměrných příjmů.
Optimální mezní daňové sazby uvalené na nejvyšší příjmy se dle realisticky zvolených hodnot vstupních parametrů pohybují mezi 33-43 %.
Po řadě nesystémových změn v minulosti je žádoucí provést konsolidační změnu ve zdanění nejvyšších příjmů. Navrhujeme reformu, která by zdanění nejvyšších příjmů výrazně zjednodušila a zprůhlednila. Sjednotily by se základy zdravotního a sociálního pojistného pro zaměstnance a osoby samostatně výdělečně činné, zavedl by se jednotný strop na zdravotní a sociální pojištění na úrovni 4-násobku průměrné hrubé mzdy, a hrubé příjmy převyšující tento strop by se zdaňovaly horní sazbou daně z příjmů ve výši 40 %.
Ve svém výsledku navrhovaná reforma přibližuje daňový systém „rovné dani“ mnohem více než veškerá legislativa, která v Česku platila od roku 1989.
Studie Zdanění vysokopříjmových osob v České republice: IDEA pro reformu volně ke stažení na webu IDEA.