Příjmy seniorů

Studie IDEA s názvem IDEA pro Volby 2017: Příjmy seniorů – práce, nástupní důchody a jejich valorizace shrnuje základní fakta o příjmové situaci českých důchodců. Tu zásadně ovlivňuje nastavení tří oblastí důchodového zabezpečení: podmínky práce v důchodovém věku, nastavení nástupního důchodu a mechanismus průběžného zvyšování důchodů – valorizace.

KLÍČOVÁ ZJIŠTĚNÍ studie:
 
  • Pro stát, seniory i společnost je výhodné, pokud zůstanou senioři výdělečně činní i po dosažení důchodového věku. V současnosti však stát seniory podporuje nedostatečně.
  • Průměrnému seniorovi, který rok přesluhuje bez pobírání důchodu, se při přesluhování obětovaný důchod a odvedená pojistná a daně vrátí díky navýšení budoucích důchodů až za 28 let.
  • Systém důchodového zabezpečení výrazně nivelizuje příjmy důchodců. To relativně efektivně chrání české důchodce před pádem pod hranici chudoby – sedmiprocentnípodíl důchodců pod touto hranicí je čtvrtý nejnižší v EU. Nicméně většinu důchodců neochrání před výrazným poklesem životní úrovně.
  • Čisté příjmy průměrného seniora po odchodu do důchodu klesnou o 42 %. Výrazněji klesnou čisté příjmy seniorů s nadprůměrnými výdělky, žen a samostatně výdělečně činných osob.
  • To přispívá k malé pracovní aktivitě českých důchodců. Po dosažení důchodového věku pracuje pouze 13 % českých důchodců, tedy téměř třikrát méně než ve skandinávských zemích jako Norsko, Švédsko nebo Island.

 

7 klíčových otázek pro veřejnou diskusi:

 

1. Budete prosazovat zvýšení finanční motivace k práci u seniorů v důchodovém věku? Preferujete: (i) snížení zdanění práce (snížení pojistných nebo daně z příjmu fyzických osob), (ii) vyšší zohlednění práce v důchodovém věku?
2. U jakých skupin seniorů zvýšíte podporu práce v důchodu? Budou navrhované změny více podporovat práci v důchodovém věku bez/se současným pobíráním důchodu?
3. Budete prosazovat změny v nastavení nástupních důchodů?
4. U jakých skupin byste nejspíše zvýšili/snížili nástupní důchody:
a) u důchodců s předchozími nízkými, středními, nebo vyššími příjmy,
b) u žen, nebo mužů, případně
c) u zaměstnanců, nebo samostatně výdělečně činných osob?
5. Valorizace. Měla by se podle vás valorizace více než dnes akcentovat růst reálných mezd nebo třeba životních nákladů důchodců?
6. Navrhujete jiná opatření, která by změnila výši důchodů u současných důchodců nebo u seniorů, kteří do důchodu odejdou v následujících pěti letech?
7. Jaká opatření pro zajištění financování navrhovaných změn případně navrhujete?

 

O autorech studie: Jiří Šatava  a filip pertold 

 

  Výběr z mediálních výstupů ke studii:

   

Seniorů v Česku pracuje málo, Hospodářské noviny (22. 6. 2017)
Nástupem do důchodu spadne příjem Čechů o dvě pětiny, e15.cz, (26. 6. 2017)
Stát nemotivuje seniory k práci, důchod mzdu nenahradí, Tyden.cz (27. 6. 2017)
Jak se žije českým důchodcům, Akademie věd České repubilky (4. 7. 2017)
Živnostník má průměrně o 13 procent nižší penzi než zaměstnanec, vyplývá ze studie, iROZHLAS.cz (6. 7. 2017)
Živnostníkům musí na penzi přispívat zaměstnanci, spočítali akademici, iDNES.cz / Ekonomika (6. 7. 2017)
Analýza: živnostníci mají nižší penze než zaměstnanci. Na vině jsou menší odvody, Euro.cz (6. 7. 2017)

 
 
 
 
 

IDEA Zpravodaj