Situace kolem české koruny. Ukončení nekonvenční měnové politiky

Situace kolem české koruny

Ukončení nekonvenční měnové politiky

Miroslav Singer, Praha

středa 15. března 2017
přeloženo Michal Šoltés

Vlivem rostoucích inflačních tlaků vyvolaných oživením domácí poptávky se ČNB pravděpodobně stane jednou z prvních centrálních bank, která se vrátí k režimu standardních nástrojů monetární politiky. Nicméně žádné příští měnově-politické opatření, které přijde, zřejmě nedosáhne lednové dramatičnosti, kdy ČNB musela intervenovat na devizovém trhu s tak nebývalou intenzitou.

Mezi lednem a únorem 2017 výrazně zpomalil příliv finančních prostředků spojený s poptávkou po české měně. Za poklesem investic do české koruny stojí hned několik důvodů. Investoři si postupně začínají uvědomovat, že opuštění korunových pozic směrem k euru bude složitý. Nárůst rezerv ČNB v hodnotě 40 miliard eur od začátku kurzového závazku v listopadu 2013 naznačuje, že nalézt protistranu k zobchodování koruny nebude jednoduché.

Česká ekonomika, podpořena prostředky z fondů EU, vytváří každý měsíc přebytky v hodnotě přibližně 500 milionů eur. To z ČNB dělá pravděpodobně jediného možného partnera pro tento typ obchodů. Nicméně vzhledem k pravděpodobně zamýšlenému zvýšení úrokových sazeb z technické nuly směrem ke standardnějším hodnotám, není jisté, zda bude ČNB pro investory užitečným obchodním partnerem. Mimoto ČNB nemá příliš mnoho důvodů realizovat ztrátu z titulu svých rezerv.

Vzhledem k tomu, že ČNB bude schopná udržet inflaci na svém cíli pomocí manipulace úrokové míry tj. standardním nástrojem měnové politiky, není potřeba, aby došlo k zpětnému odprodeji eur.

Je třeba zdůraznit, že v momentě návratu ke standardní měnové politice budou kondice a podmínky v české ekonomice jiné než v době zavádění kurzového závazku. Rostoucí tlak na růst mezd posiluje pozici českých domácností, ale zároveň zvyšuje náklady práce firmám, které proto mohou omezit své investice. To pravděpodobně povede k nárůstu dovozu spotřebního i investičního zboží, a tedy i k nezdravému oslabení bilance běžného účtu.

Pro spekulanty se dlouhé vyčkávání může ukázat jako velmi nákladné. S rostoucí inflací i v jiných zemích se postupně i další centrální banky začnou vracet ke standardní měnové politice včetně proti-inflačnímu navýšení úrokových sazeb. To by korunové pozice prodražilo.

Je nepravděpodobné, že by ČNB umožnila další posílení koruny a riskovala tak další deflační období. Proto by zisky ze spekulací na českou korunu neměly stačit k pokrytí nákladů na financování, které v průběhu let bude zřejmě nutné na opuštění těchto pozic vynaložit.

Český případ opuštění kurzového závazku je dalším mementem, že se centrální banky zříkají role významného hráče na finančních trzích. Nicméně díky principu cílování inflace a schopnosti „tisknout“ peníze, by si každý měl spekulace proti centrálním bankám dobře rozmyslet.

Miroslav Singer působil jako guvernér České národní banky a člen poradního výboru OMFIF. Je ředitelem institucionálních vztahů a hlavním ekonomem společnosti Generali CEE Holding.

Jedná se o původní text Miroslava Singera v anglickém jazyce zveřejněný na serveru Official Monetary and Financial Institutions Forum (OMFIF), jehož českou verzi vám přináší IDEA.