Absolvoval magisterské studium na Vysoké škole ekonomické v Praze a na CERGE-EI. V současnosti dokončuje doktorské studium ekonomie na CERGE-EI. Specializuje se na důchodový, daňovou politiku a genderové otázky. Je autorem několika studií IDEA, přizvaným expertem Komise pro důchodovou reformu, expertem Ministerstva práce a sociálních věcí pro rodinnou politiku, členem Rodinné komise Minsterstva práce a sociálních věcí.

Pozůstatky nestandardních opatření stále ovlivňují fungování finančních trhů

Miroslav Singer, Praha

úterý 26. září 2017

V srpnu se Česká národní banka stala první centrální bankou v rámci EU, která přistoupila ke zpřísnění měnových podmínek. Centrální bankéři zvýšili úrokovou sazbu na 0,25 procenta a od nuly odlepili i REPO sazbu.

Více: Odkud přijde příští finanční krize

Obrana zoufalé vědy

Jak ekonomové poráží krizi

Miroslav Singer, Praha

středa 21. června 2017

Překlad: Michal Šoltés, pátek 7. července 2017

Opakovaně se mě lidé jako ekonoma z praxe a bývalého guvernéra České národní banky ptají, zda ekonomie jako věda neselhala. Lidé rádi připomínají, jak většina ekonomů nedokázala předvídat příčiny a závažnost finanční krize z roku 2008. Poslední vývoj a návrat světové ekonomiky k normálu zjednodušuje argumentaci. Ekonomie jako věda neselhala. I přestože západní svět čelil v poslední dekádě nejhorší krizi od 30. let, tato zoufalá věda byla nezbytná pro nastavení vhodných makroekonomických politik, díky kterým jsme se vyhnuli závažnějším důsledkům.

Selhání při předpovědi krize z roku 2008 vedlo k obrovským nákladům. Zásah do ekonomiky narušil finanční systém nejvyspělejších ekonomik a způsobil všeobecnou nedůvěru v myšlenku volného trhu a politiky. Protisystémové politické organizace tak přirozeně přitahují významnou část občanů. Nicméně mezinárodní volný obchod i tak zůstal bez újmy a přední politické strany zahání obavy voličů novou politikou. V roce 2017 se mezinárodní ekonomika vrací k udržitelné rovnováze. Situace však mohla být mnohem horší.

Za zmínku stojí srovnání s následky Velké hospodářské krize z roku 1929. Po devíti letech, tedy v roce 1938, sílila moc Adolfa Hitlera na bezprecedentní úroveň. Rakousko bylo pod anexí Německa. Druhá světová válka začala v září následujícího roku. Mnoho ekonomik bylo zásadně oslabeno politickými důsledky hromadné nezaměstnanosti, která v některých státech zasáhla až třetinu pracovní síly. Těm, kteří měli štěstí a mohli pracovat, klesly příjmy.

Nedostatečná makroekonomická politika ve 30. letech donutila část společnosti stát fronty na okoralý chleba a vodovou polévku. Mnoho států preferovalo protekcionismus a fixní ceny. V klíčových odvětvích vznikly monopoly. Důsledky těsné makroekonomické politiky po Velké hospodářské krizi byly zásadnější než důsledky měnové politiky centrálních bank za posledních 9 let.

Ekonomie, ta zoufalá věda, možná nezlepšila svoje výsledky v předpovídání, ale lépe zvládá zmírnit důsledky svých chyb. Problémy 30. let a následná válka by nás měly přimět k zamyšlení. Při hodnocení ekonomie jako vědy bychom měli mít na paměti, jaké jiné alternativní scénáře mohly 9 let po krizi nastat.

Miroslav Singer působil jako guvernér České národní banky a člen poradního výboru OMFIF. Je ředitelem institucionálních vztahů a hlavním ekonomem společnosti Generali CEE Holding.

Jedná se o původní text Miroslava Singera v anglickém jazyce zveřejněný na serveru Official Monetary and Financial Institutions Forum (OMFIF), jehož českou verzi vám přináší IDEA.

Situace kolem české koruny

Ukončení nekonvenční měnové politiky

Miroslav Singer, Praha

středa 15. března 2017
přeloženo Michal Šoltés

Vlivem rostoucích inflačních tlaků vyvolaných oživením domácí poptávky se ČNB pravděpodobně stane jednou z prvních centrálních bank, která se vrátí k režimu standardních nástrojů monetární politiky. Nicméně žádné příští měnově-politické opatření, které přijde, zřejmě nedosáhne lednové dramatičnosti, kdy ČNB musela intervenovat na devizovém trhu s tak nebývalou intenzitou.

Mezi lednem a únorem 2017 výrazně zpomalil příliv finančních prostředků spojený s poptávkou po české měně. Za poklesem investic do české koruny stojí hned několik důvodů. Investoři si postupně začínají uvědomovat, že opuštění korunových pozic směrem k euru bude složitý. Nárůst rezerv ČNB v hodnotě 40 miliard eur od začátku kurzového závazku v listopadu 2013 naznačuje, že nalézt protistranu k zobchodování koruny nebude jednoduché.

Česká ekonomika, podpořena prostředky z fondů EU, vytváří každý měsíc přebytky v hodnotě přibližně 500 milionů eur. To z ČNB dělá pravděpodobně jediného možného partnera pro tento typ obchodů. Nicméně vzhledem k pravděpodobně zamýšlenému zvýšení úrokových sazeb z technické nuly směrem ke standardnějším hodnotám, není jisté, zda bude ČNB pro investory užitečným obchodním partnerem. Mimoto ČNB nemá příliš mnoho důvodů realizovat ztrátu z titulu svých rezerv.

Vzhledem k tomu, že ČNB bude schopná udržet inflaci na svém cíli pomocí manipulace úrokové míry tj. standardním nástrojem měnové politiky, není potřeba, aby došlo k zpětnému odprodeji eur.

Je třeba zdůraznit, že v momentě návratu ke standardní měnové politice budou kondice a podmínky v české ekonomice jiné než v době zavádění kurzového závazku. Rostoucí tlak na růst mezd posiluje pozici českých domácností, ale zároveň zvyšuje náklady práce firmám, které proto mohou omezit své investice. To pravděpodobně povede k nárůstu dovozu spotřebního i investičního zboží, a tedy i k nezdravému oslabení bilance běžného účtu.

Pro spekulanty se dlouhé vyčkávání může ukázat jako velmi nákladné. S rostoucí inflací i v jiných zemích se postupně i další centrální banky začnou vracet ke standardní měnové politice včetně proti-inflačnímu navýšení úrokových sazeb. To by korunové pozice prodražilo.

Je nepravděpodobné, že by ČNB umožnila další posílení koruny a riskovala tak další deflační období. Proto by zisky ze spekulací na českou korunu neměly stačit k pokrytí nákladů na financování, které v průběhu let bude zřejmě nutné na opuštění těchto pozic vynaložit.

Český případ opuštění kurzového závazku je dalším mementem, že se centrální banky zříkají role významného hráče na finančních trzích. Nicméně díky principu cílování inflace a schopnosti „tisknout“ peníze, by si každý měl spekulace proti centrálním bankám dobře rozmyslet.

Miroslav Singer působil jako guvernér České národní banky a člen poradního výboru OMFIF. Je ředitelem institucionálních vztahů a hlavním ekonomem společnosti Generali CEE Holding.

Jedná se o původní text Miroslava Singera v anglickém jazyce zveřejněný na serveru Official Monetary and Financial Institutions Forum (OMFIF), jehož českou verzi vám přináší IDEA.

Srozumitelnost a předvídatelnost je výhoda centrální banky

Co vedlo k úspěšnému Czexitu

Miroslav Singer, Praha
středa 26.dubna 2017

Překlad: Michal Šoltés

Před dvěma roky po překvapivém a náhlém ukončení kurzového závazku zažil švýcarský frank významný skok, kdy hned první den posílil o 40 %. To vedlo k očekávání, že by se něco podobného mohlo přihodit i v případě české koruny. Místo toho zatím česká koruna po uvolnění zažívá “kultivované” mírné posilování a oproti euru zpevnila o 1,6 %. Původní omezení proti posilování koruny, nastavené na 27 korun za euro, bylo opuštěno 6. dubna.

Dosavadní nízká volatilita „volné“ koruny je pro ekonomiku prospěšná, neboť snižuje nejistotu firem, investorů i spotřebitelů a umožňuje obchodovat s menším rizikem.

Klidný vývoj kurzu koruny je důležitou zprávou pro další centrální banky, které uvažují o opuštění režimu nekonvenční monetární politiky. Především protože ukončení měnových intervencí bylo dlouho považováno za nejlepší, pokud bylo připraveno v tichosti. Březnová zpráva Švýcarské národní banky potvrzuje, jak zásadní a složité může opuštění kurzového závazku být. I přes nejnižší úrokovou míru v Evropě (-0.75 %), se této centrální bance nedaří zastavit zpomalování růstu reálné ekonomiky. Navíc se neobejde bez dalších intervencí, které dosahují podobných objemů, které předtím centrální banku k ukončení kurzového závazku vedly. Tím trpí jak reálná ekonomika, tak pověst centrální banky.

Ve své komunikaci česká centrální banka pracovala se dvěma závazky. Prvním byl srozumitelný podmíněný závazek s přibližným datem, kdy banka očekává ukončení intervenčního režimu. Druhý byl bezpodmínečný příslib udržovat kurzový závazek alespoň do konce prvního čtvrtletí roku 2017. V momentě, kdy bezpodmínečný závazek nebyl zpochybněn na dvou po sobě jdoucích měnových zasedáních bankovní rady, dostal finanční trh důvěryhodný signál o konci závazku.

Transparentnost a srozumitelnost se české centrální bance vyplatila. Ačkoliv byl objem intervencí během prvního čtvrtletí mimořádně vysoký, jasná komunikace dostatečně připravila ekonomiku na změnu. Navíc zvolená komunikace poskytla vhled do způsobu přemýšlení centrální banky i po opuštění kurzového závazku. To potvrzovala řada předpovědí analytiků, kteří podpořili argumentaci centrální banky. Prostor pro silné posílení koruny byl a je omezen, neboť mnoho aktérů na českém trhu ukončení očekávalo.

Klidné opuštění kurzového závazku je cenná ukázka toho, jak centrální banka malé ekonomiky může úspěšně zvládnout chování na devizovém trhu. Jde však stále o počáteční fázi opouštění kurzového závazku a koruna ještě může zažít výkyvy. Nicméně pravděpodobnost, že si ČNB udrží svoji důvěryhodnost je vysoká. Tím banka zvýšila šanci budoucí efektivní komunikace, která přináší výhody jak pro finanční trh, tak pro českou ekonomiku.

Miroslav Singer působil jako guvernér České národní banky a člen poradního výboru OMFIF. Je ředitelem institucionálních vztahů a hlavním ekonomem společnosti Generali CEE Holding.

Jedná se o původní text Miroslava Singera v anglickém jazyce zveřejněný na serveru Official Monetary and Financial Institutions Forum (OMFIF), jehož českou verzi vám přináší IDEA.