Aktuálně

(Ne)zájem žáků o učitelskou profesi: mezinárodní srovnání

28. 3. 2024 Nová studie „(Ne)zájem žáků o učitelskou profesi: mezinárodní srovnání“ mapuje ambice 15letých žáků stát se učitelem ve srovnání se zbytkem Evropy. Jak velký je zájem českých žáků o učitelskou profesi? Jaké faktory učitelské aspirace ovlivňují a jak jsme na tom v evropském srovnání?

Shrnutí:

• Mnoho evropských zemí včetně Česka se v současnosti potýká s nedostatkem učitelů, těch kvalitních obzvlášť. Jedním z řešení je podpora učitelských profesních aspirací už u mladých během jejich studia na základní a střední škole. Tato studie empiricky mapuje učitelské aspirace v evropských zemích mezi 15letými žáky na základě dat z mezinárodního šetření PISA.
• Nejvíce na učitelské povolání aspirují 15letí v Irsku a Lucembursku, kde jich je až 10 %. Naopak v Lotyšsku, Portugalsku nebo na Islandu na učitelství aspiruje pouze 1 %. Český podíl 2,7 % se nachází výrazně pod evropským průměrem 4,5 %.
• Co se týče rozdílných učitelských aspirací dívek a chlapců, jsou u dívek vyšší ve všech zemích, a někde vyšší velmi výrazně. V tomto ohledu Česko v Evropě výrazněji nevyčnívá. Nejnižší podíly 15letých chlapců aspirujících na učitelství (kolem 1 %) pozorujeme v postkomunistických zemích (Lotyšsku, Maďarsku, Slovensku, Estonsku a Česku). Tyto země se zároveň potýkají s nejnižším zastoupením mužů v učitelské profesi. Je to zřejmě způsobeno i feminizací školství těchto zemí během ekonomické a společenské transformace v 90. letech minulého století. Přetrvávající nízké aspirace chlapců na učitelství v těchto zemích naznačují, že se problém nízkého zastoupení mužů mezi učiteli v dohledné době zřejmě vyřešit nepodaří.

• Z českých žáků aspirujících na povolání učitele má pouze 35 % alespoň jednoho vysokoškolsky vzdělaného rodiče. Spolu s Itálií a Slovenskem jde o jediné tři země, kde je tento podíl nižší než u ostatních žáků aspirujících na jiná povolání vyžadující také vysokoškolské vzdělaní. Učitelé se zde tedy více než v jiných zemích rekrutují z rodin s nižším vzdělanostním zázemím.
• Česko spolu s Finskem a Švýcarskem představují malou skupinu evropských zemí, kde žáci aspirující na učitelské povolání vykazují v průměru vyšší funkční čtenářskou gramotnost – byť statisticky významnou jen ve Finsku – než jejich vrstevníci aspirující na jiná povolání také vyžadující vysokou školu. Nezodpovězenou otázkou zůstává, zda aspirace na učitelské povolání v Česku přetrvá až do věku volby vysoké školy, a ještě pozdějšího věku po absolutoriu, kdy dochází k nástupu do profese a lidé se rozhodují o setrvání v ní. Z jiných nedávných šetření vyplývá, že potenciál dobře disponovaných učitelů v Česku sice existuje, ale není dostatečně využíván.
• Série dřívějších studií IDEA osvětluje, že učitelské aspirace ovlivňuje relativní platové ohodnocení učitelské profese a kariérní výhled. Výzkumná literatura však dokladuje, že motivace k učitelství vychází spíš z vnitřních a altruistických důvodů. Nemalou roli v tom pak hraje pozitivní vlastní zkušenost z období vlastní školní docházky a vztahů s učiteli. Naše zjištění ukazují, že školské prostředí v Česku významnější faktor formující učitelské aspirace představuje.
• Podíl žáků aspirujících na učitelskou profesi se liší nejen napříč evropskými zeměmi, ale také uvnitř zemí, a tedy i Česka. Dle nedávné analýzy České školní inspekce pociťují nedostatek učitelů spíše školy v českých krajích, přičemž v moravských krajích se s tímto problémem potýkají mnohem méně. To koreluje s podílem 15letých žáků s učitelskými aspiracemi, který je nejnižší ve středních a západních Čechách a nejvyšší na střední Moravě a ve Slezsku.
• Přilákat kvalitní žáky do učitelské profese a učitele z méně zastoupených skupin jako jsou muži či učitelé předmětů STEM, by mohlo lepší platové ohodnocení. Ale nepřímým nástrojem může být i přístup stávajících učitelů, kteří mohou jako dobrý vzor pozitivně ovlivňovat učitelské aspirace svých žáků. Více lákat dobře disponované žáky do učitelské profese by mohla také modernizace obsahu a forem počátečního a dalšího pedagogického studia a systematičtější podpora začínajících učitelů.