Je načase diskutovat o rozpočtových politikách EU: Pravidla financování z prostředků EU brání inovacím

Je načase diskutovat o rozpočtových politikách EU

Pravidla financování z prostředků EU brání inovacím

Miroslav Singer

Pondělí, 12. prosince 2016

 

V samém srdci Evropy je zaděláno na vážný problém. Financování z prostředků Evropské unie pro podniky má sice posilovat inovativní kapacitu ekonomik, které ještě před 25 lety podléhaly centrálnímu plánování, se však ukazuje jako čím dál tím víc kontraproduktivní.

Člen bankovní rady ČNB Vojtěch Benda tento problém vystihl s chvályhodnou přímostí. V souvislosti se strukturálním posunem ve finančním řízení českých firem konstatuje: „Oč více investiční rozhodování soukromých podniků začíná souviset s cyklem čerpání evropských peněz, o to méně je motivováno snahou o vlastní inovace, podnikatelským výhledem a hodnocením investičních rizik.“

Rozsah soukromých investic poháněných Evropskou unií je stále relativně malý. Avšak objem těchto finančních toků se v posledních letech výrazně zvýšil a nyní může z ekonomického hlediska skutečně mít svůj význam. Finanční prostředky EU, které proudí do středoevropských podniků, začínají mít své důsledky na makroekonomické úrovni, a vytvářejí tak nové výzvy pro centrální bankéře.

Z hlediska obecných obrysů hospodářského vývoje střední Evropy hraje EU významnou roli. To je pro příznivce EU dobrá zpráva. Vznešeným cílem těchto finančních prostředků je posílit vývoj středoevropských ekonomik prostřednictvím podpory efektivních firem a činností. Avšak skutečný účinek těchto mechanismů jde často proti původním záměrům. Finanční prostředky směřují spíše do větších firem, které jsou schopny pokrýt transakční náklady v tradičních oborech. Opět slovy Vojtěcha Bendy, místo toho, aby investovaly do nových technologií na zvýšení produktivity, podpoří další stavbu, ve které se opět posadí stávající technologie.

Všechny centrální banky Visegrádské skupiny (ČR, Slovensko, Polsko a Maďarsko) ve svých posledních čtvrtletních zprávách uvádějí cyklus čerpání prostředků EU jako jeden z faktorů. Úrokové míry zůstávají ve střední Evropě relativně nízké a v blízké budoucnosti se pravděpodobně výrazně nezvýší. Rozpočtování fondů EU často vede k nadměrné nabídce finančních prostředků, a je tak jedním z faktorů, jež jsou příčinou tohoto stavu.

Středoevropské ekonomiky dnes podléhají novému makroekonomickému cyklu. To oslabuje účinnost monetárních nástrojů centrálních bank. Zdá se, že oficiální financování je zaměřeno na soukromé subjekty, které již mají nejinovativnější fázi životního cyklu za sebou, a menší a inovativnější společnosti jsou opomíjeny. To není vhodný způsob, jak zefektivnit umisťování zdrojů ve střední Evropě – a ani nikde jinde. Je načase zahájit řádnou debatu o tom, zda tato opatření evropské ekonomice pomáhají, anebo ji brzdí.

Miroslav Singer je bývalý guvernér České národní banky a člen poradního výboru OMFIF. Přednáší na CERGE-EI a na Vysoké škole ekonomické v Praze.


Jedná se o původní text Miroslava Singera v anglickém jazyce zveřejněný na serveru Official Monetary and Financial Institutions Forum (OMFIF), jehož českou verzi vám přináší IDEA.

 

IDEA Zpravodaj