Aktuálně

Energetická krize nezaměstnanost moc nezvýšila

10. 1. 2023  Blesková analýza vývoje registrované nezaměstnanosti za měsíc prosinec na základě dat MPSV.

Celá analýza včetně grafů: STÁHNOUT PDF

Autoři: Jakub Grossmann a Daniel Münich

SHRNUTÍ:

  • Dopady krize covid-19 na registrovanou nezaměstnanost již téměř odezněly. Odhlédnuto od každoročních sezónních efektů registrovaná míra nezaměstnanosti v prosinci ’22 mírně vzrostla. Česká míra nezaměstnanosti však zůstává
    nejnižší v celé EU27. Rozdíly v míře nezaměstnanosti žen a mužů se v posledním roce znatelně zvýšily. Profesní, vzdělanostní a věkové rozdíly přetrvávají. Energetická krize dosud neměla výraznější dopad nejen na nezaměstnanost,
    ale ani na příliv nově nezaměstnaných.
  • Podíl nezaměstnaných na úřadech práce v populaci 15–64 let na konci prosince’22 (3,7 %) byl oproti před-covidovému prosinci ’19 vyšší o 0,2 procentního bodu (p. b.): u mužů se nezměnil, u žen vzrostl o 0,4 p. b. (Grafy 1 a 3).
    • Úřady práce v prosinci zaznamenaly více příchozích než odchozích z nezaměstnanosti. V prosincích minulých let jde ale o typický jev (Graf 2).
  • Nejvyšší meziroční tempo růstu počtu nezaměstnaných vykázaly profese Specialisté, zejména ženy (Graf 5).
  • Nejvyšší profesní míru nezaměstnanosti dlouhodobě vykazují Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci s odstupem následováni Úředníky a Pracovníky ve službách a prodeji. Naopak nejlépe si nadále vedou Řídící pracovníci a Specialisté
    (Graf 6).
  • Vyšší míry nezaměstnanosti vykazují nejmladší a nejstarší věkové skupiny. K meziročnímu růstu došlo u žen napříč věkovými skupinami. Pokles nezaměstnanosti mužů ve věkové skupině 60–64 může být spojen s vlnou předčasných
    odchodů do důchodu (Graf 7).
  • Výraznější meziroční tempo růstu počtu nezaměstnaných zaznamenali lidé se středním vzděláním bez maturity (Graf 8).
  • Muži i ženy během října až prosince opouštěli úřady práce podobně rychle, avšak pomaleji než ve stejném období roku 2019 před covidem (Graf 9). Podíl dlouhodobě nezaměstnaných na populaci 15–64 let je vyšší u žen a v čase
    roste, byť v předchozích měsících stagnoval (Graf 4).
  • Česko nadále vykazuje nejnižší míru i meziroční tempo růstu obecné nezaměstnanosti v rámci všech zemí EU27 (Graf 10). Jako jedna z mála zemí vykazuje pokles.
  • Kraje s nejvyššími podíly nezaměstnaných jsou již tradičně Moravskoslezský a Ústecký. Nejvyšší tempo růstu počtu nezaměstnaných od nástupu covid-19 zaznamenaly kraje Ústecký (+1,3 p. b.), Karlovarský (+1,3 p. b.) a Praha
    (+1,1 p. b.) (Graf 11).

IDEA Zpravodaj