Aktuálně

Kolik nadaných dětí zůstává bez povšimnutí?

6.5.2025 Nová studie "Co (ne)víme o žácích s kvantitativním nadáním? Česko v mezinárodním srovnání" přináší důležitá zjištění o tom, kolik dětí v Česku může mít kvantitativní nadání, tedy výjimečné schopnosti v oblasti matematického a logického myšlení. Výsledky naznačují, že podíl nadaných žáků může být výrazně vyšší, než uvádějí oficiální statistiky.

 Shrnutí:

• Význam nadaných ve společnosti a potřeba umožnit jim jejich nadání uplatnit. Jedinci nadaní výjimečnými rozumovými schopnostmi posouvají díky objevům ve výzkumu nebo vývoji nových technologií hranice vědy a technologie. Přispívají tak zásadním způsobem k ekonomickému růstu. Ne vždy jsou však jejich schopnosti uplatněny. Jejich okolí totiž často o jejich talentu neví a mnohdy si ho nejsou vědomi ani oni sami. Některé skupiny nadaných
  navíc v životě čelí bariérám, které jim znemožňují talent rozvinout. Je proto důležité umět nadání už od dětství rozpoznávat, nadaným dávat možnost talent rozvíjet a svých schopností využívat ku prospěchu jejich i společnosti.
• Předkládáme nové poznatky o kvantitativně nadaných žácích v evropských zemích se zaměřením na Česko. Tato studie podrobně mapuje situaci kvantitativně nadaných žáků ve věku zhruba 10 a 15 let v evropských zemích s důrazem na Česko. Srovnáváme charakteristiky nadaných, charakteristiky prostředí, ve kterém vyrůstají, jimi vnímanou kvalitu života, postoje, vztah ke škole a vzdělanostní aspirace. V rámci Česka také porovná-
  váme kvantitativně nadané žáky s ostatními. Zároveň identifikujeme a diskutujeme překážky, které mohou nadaným v rozvoji jejich talentu bránit.
• Kvantitativně nadané identifikujeme na základě výsledků z testu zaměřeného na logický úsudek v matematickém kontextu. Využíváme dat z mezinárodních šetření TIMSS 2019 (pro žáky 4. tříd) a PISA 2018 (pro 15leté žáky), která umožňují na reprezentativním vzorku žáků a škol dané země odhadnout podíl kvantitativně nadaných žáků v daném věku. Protože data nenabízí standardní diagnostické nástroje používané pedagogicko-psychologickými specialisty, kvantitativní nadání odhadujeme na základě výsledků žáků v těch částech testu z matematiky, jejichž úlohy jsou zaměřeny na logický úsudek v matematickém kontextu. Naši definici je proto potřeba vnímat jako zástupný způsob identifikace kvantitativně nadaných, a to na základě nejlepších možných informací, které v datech máme. Její možné nedostatky podrobně diskutujeme v závěru studie.
• Mezi žáky 4. ročníků identifikujeme v Česku 10,2 % kvantitativně nadaných, mezi 15letými jich nacházíme 12,7 %, z toho 3,1 % mimořádně. V rámci šetření TIMSS 2019 jsme schopni identifikovat skupinu kvantitativně nadaných žáků 4. ročníků základních škol (zhruba 10 let věku). V rámci šetření PISA 2018 lze u skupiny kvantitativně nadaných žáků ve věku 15 let navíc rozlišit nadprůměrně a mimořádně kvantitativně nadané. Takto v Česku ve vzorku 4 692 žáků TIMSS 2019 identifikujeme 10,2 % kvantitativně nadaných. Ve vzorku 7 016 žáků PISA 2018 nacházíme 12,7 % kvantitativně nadaných, z toho 3,1 % žáků mimořádně nadaných.
• Nacházíme výrazně více kvantitativně nadaných, než uvádějí oficiální statistiky. Naše zjištění nelze přímo srovnávat s oficiálními statistikami podílu nadaných žáků v Česku. Definice nadání v této studii se liší od oficiální definice vymezené v Česku vyhláškou nejen tím, že se zaměřujeme pouze na kvantitativní složku nadání. Přesto mezi oběma definicemi existuje úzká souvislost. Podíly námi identifikovaných kvantitativně nadaných však výrazně převyšují
  oficiální statistiky. Ty na základních školách udávají pouze 0,2 % nadaných žáků a 0,1 % mimořádně nadaných. Na velmi podhodnocený podíl identifikovaných nadaných žáků v Česku upozorňuje také zpráva Česká školní inspekce. Na základě svého vlastního šetření sice na základních školách identifikuje 5 % nadaných a méně než 0,1 % mimořádně, ale i tato čísla považuje za velmi podhodnocená.

• Výskyt kvantitativního nadání podle pohlaví se v našich datech příliš neliší, oficiální statistiky však uvádějí výrazně méně nadaných dívek než chlapců. Nedostatečná identifikace nadaných žáků v Česku se ještě více projevuje u dívek. Výkazy škol zaznamenávají pouze 25 % dívek mezi nadanými a 26 % dívek mezi mimořádně nadanými žáky základního vzdělání. Dle mezinárodní odborné literatury bychom však výrazné genderové rozdíly v intelektu pozorovat neměli. To potvrzují také výstupy této studie. U žáků 4. ročníků pozorujeme v Česku 42 % dívek mezi kvantitativně nadanými, u 15letých žáků je dokonce podíl chlapců a dívek mezi kvantitativně nadanými vyrovnán. Ve skupině mimořádně kvantitativně nadaných 15letých žáků je podíl dívek v Česku o něco nižší, a to na úrovni 37 %. Necelá polovina evropských zemí rozdíly v podílu chlapců a dívek ani v této skupině nevykazuje.
• Míra kvantitativního nadání žáků úzce souvisí s jejich rodinným zázemím. V Česku je vztah mezi rodinným zázemím a výskytem kvantitativního nadání ze všech sledovaných zemí jeden z nejsilnějších. Mezi všemi charakteristikami, které jsou v datech k dispozici, hrají nejvyšší dosažené vzdělání rodičů, materiální zajištění domácnosti, a celkový socio-ekonomický status rodiny v pravděpodobnosti kvantitativního nadání u daného žáka zdaleka největší roli. Tak velká podmíněnost kvantitativního nadání rodinným zázemím se v ostatních zemích neprokázala nebo jen ve slabší míře. Domníváme se proto, že nízký podíl nadaných mezi znevýhodněnými skupinami žáků v Česku nelze vysvětlovat pouze nedostatečnou genetickou výbavou. Zásadní roli hraje také výchova, prostředí, přístup ke zdrojům a častější nerozpoznání nadaných mezi těmito žáky.
• Až třetina kvantitativně nadaných žáků vyrůstá ve znevýhodněných podmínkách. Mezi kvantitativně nadanými žáky 4. ročníků v Česku jich 30 % nemá vysokoškolsky vzdělaného ani jednoho rodiče a 48 % nemá k dispozici dostatečné množství zdrojů pro domácí učení. V podobně znevýhodněném rodinném prostředí se nacházejí také 15letí nadaní žáci. Mezi mimořádně nadanými pozorujeme 29 % žáků s rodiči bez vysokoškolského vzdělání. U ostatních nadaných, tedy nikoliv mimořádně, je to až 44 %. Co se týče jejich socioekonomického zázemí odrážejícího také materiální vybavení domácnosti, je mezi mimořádně nadanými žáky 16 % s podprůměrnými podmínkami a mezi nadprůměrně nadanými dokonce 26 %. Nezanedbatelná část kvantitativně nadaných žáků v Česku tedy vyrůstá v podmínkách, které nejsou pro rozvoj jejich nadání ideální. Ať už se jedná o materiální zdroje, intelektuální
  stimulaci, či přístup k informacím, jsou tito žáci oproti ostatním kvantitativně nadaným žákům znevýhodněni. To pak může bránit plnému rozvoji jejich talentu.
• Vzdělání rodičů se promítá do aspirací na budoucí vzdělání jejich nadaných dětí. Až 16 % rodičů kvantitativně nadaných žáků ve 4. ročníku v Česku neočekává, že jejich dítě dosáhne VŠ vzdělání. Toto nerozpoznání nadání u dětí či nevnímání potřeby jeho rozvoje pomocí dalšího vzdělávání je výrazně častější u rodičů s nižším vzděláním. Zatímco 91 % vysokoškolsky vzdělaných rodičů v Česku u svých kvantitativně nadaných dětí očekává, že získají VŠ titul, mezi rodiči s nejvýše středoškolským vzděláním je to jen 67 %. Aspirace samotných kvantitativně nadaných žáků v 15 letech převyšují aspirace rodičů nadaných žáků 4. ročníku. U 15letých, 96 % mimořádně nadaných žáků v Česku očekává získání VŠ titulu. Mezi nadprůměrně nadanými jde o 91 % žáků s těmito ambicemi.
• Kvantitativně nadaní žáci jsou spokojenější ve škole i se životem, ale ne všichni. Kvantitativně nadaní žáci 4. ročníků v Česku mají častěji kladný postoj ke škole než ostatní žáci, i když v porovnání s jinými evropskými zeměmi jeden z nejmenších. Zároveň jsou také méně vystaveni šikaně: 76 % nadaných v Česku se se šikanou během posledního roku téměř nesetkalo. Podobně je tomu i v Česku u kvantitativně nadaných 15letých žáků. Ti jsou
  ve srovnání se svými vrstevníky také spokojenější se životem. Navzdory tomu je i tak mezi nimi přibližně 15 % se životem nespokojených. Jsou mezi nimi častěji dívky a žáci ze socioekonomicky slabšího prostředí. U těchto nadaných žáků předpokládáme zhoršené podmínky pro rozvoj jejich nadání a větší potřebu podpory.
• Na základě našich výsledků doporučujeme zlepšení identifikace nadaných žáků v Česku a cílenou podporu konkrétních rizikových skupin. Navrhujeme plošný systém identifikace nadání přímo ve školách, který by zajistil spravedlivější a systematičtější rozpoznání nadaných. Poukazujeme na potřebu věnovat zvláštní pozornost dívkám a žákům ze znevýhodněného prostředí, kde je riziko nerozpoznání nadání vyšší. V případě dívek se může jednat například o zažité stereotypy, které mohou vést k přehlížení jejich schopností, nedostatečné identifikaci a podhodnocenému podílu nadaných dívek v oficiálních datech. Cílená podpora žáků ze znevýhodněného prostředí by měla zahrnovat nejen zajištění dostatečných zdrojů pro rozvoj nadání, ale také informací pro rodiče a učitele. Osvěta a včasná intervence jsou klíčové pro kompenzaci nepříznivých faktorů a zajištění rovného přístupu všem nadaným žákům k rozvoji nadání.
• Námi identifikovaný podíl kvantitativně nadaných žáků v Česku je dolní mez. Zjištění předložená v této studii se týkají kvantitativně nadaných žáků identifikovaných pomocí mezinárodně srovnatelných testů z matematiky v rámci šetření TIMSS a PISA. V analyzovaných vzorcích však pravděpodobně byli také kvantitativně nadaní žáci, u kterých test jejich nadání neodhalil a byli tak chybně zařazeni mezi ostatními žáky. Námi identifikovaný podíl kvantitativně nadaných je proto nutné chápat jako spodní hranici skutečného podílu nadaných. Existuje mnoho důvodů, proč výsledek matematických testů u některých nadaných nemusí jejich nadání odhalit. V diskuzi po předložení našich výsledků uvádíme, za jakých okolností nemusí být kvantitativní nadání testy identifikováno, u jakých typů žáků to může častěji nastat a k jakým zkreslením některých našich výsledků to může vést.