Aktuálně

(Ne)zvyšování sociálních dávek v letech 2012–2023: přehled

19. 4. 2023 Nová studie „(Ne)zvyšování sociálních dávek v letech 2012–2023: přehled" sleduje vývoj růstu sociálních dávek v posledních deseti letech v porovnání s vývojem inflace, průměrných mezd a starobních důchodů. Odpovídalo zvyšování sociálních dávek ekonomickému vývoji nebo šlo o jen zdánlivé navyšování?

Shrnutí studie

• V tomto přehledu mapujeme vývoj dávek sociálního charakteru v posledních deseti letech ve srovnání s vývojem inflace, průměrných mezd a starobních důchodů. Pokud má být zachována reálná kupní síla dávek, měl by jejich růst odpovídat alespoň inflaci. Pokud má úroveň sociálního zajištění držet krok s dlouhodobým ekonomickým vývojem, měla by se úroveň dávek zvyšovat zhruba tempem růstu mezd v ekonomice a objem výdajů na dávky zhruba tempem růstu HDP.
• Nominální výše každé ze sledovaných dávek byla v letech 2012–2022 zvýšena alespoň jednou. Zvyšování jednotlivých dávek bylo různorodé a lišilo se jak razantností, tak načasováním. Reálné hodnoty dávek v roce 2023 se tak pohybují v širokém rozmezí 75 % až 200 % jejich reálné hodnoty v roce 2012.
• Většina dávek rostla pomaleji než průměrná mzda či průměrný důchod, které obojí mezi roky 2012 a 2023 zaznamenaly reálný nárůst o zhruba 20 % (mzdy o 17,6 %; důchody o 23,8 %). Například reálná hodnota rodičovského příspěvku v roce 2023 byla výrazně nižší než v roce 2012, a to navzdory jednorázovému zvýšení z 220 na 300 tisíc Kč od roku 2020. Výjimku představují dávky pěstounské péče, které se ve sledovaném období reálně zdvojnásobily a dále
  příspěvek na mobilitu, který reálně vzrostl o polovinu, hlavně díky navýšení v roce 2022.
• Nárok na většinu dávek je odvozen z výše životního minima domácnosti a jednotlivců. Navzdory opakovanému navyšování životního minima v posledních letech jsou jejich reálné hodnoty v roce 2023 pod reálnou úrovní roku 2012. Došlo tak k omezení nároku na dávky podmíněné životním minimem.

• Celkové výdaje na sledované dávky mezi roky 2012 a 2023 nominálně i reálně narostly. Vysoký nominální růst v posledních dvou letech je důsledek vysoké inflace a souvisejících navyšování (pandemie COVID-19, válka na Ukrajině, energetická krize). Objem výdajů na dávky jako podíl na HDP však za posledních deset let poklesl, byť mírně.
• V dalším podrobněji popisujeme vývoj: (i) reálné výše dávek; (ii) výše dávek vůči průměrné mzdě; (iii) výdajů na dávky v poměru k HDP; (iv) nároku na dávky odvozeného z výše životního minima.
• V Příloze 1 prezentujeme vývoj nominálních hodnot dávek a výdajů. V Příloze 2 popisujeme jednotlivé dávky a vysvětlujeme, proč jsme některé další dávky do srovnání nezahrnuli.