- 2021 (11)
- Únor (8)
- Leden (3)
- 2020 (66)
- Prosinec (4)
- Listopad (3)
- Říjen (4)
- Září (5)
- Srpen (6)
- Červenec (3)
- Červen (7)
- Květen (8)
- SCI-PO 2020 | Veřejná politika v oblasti VaVaI
- Vzdělávání na dálku pohledem rodičů
- Změny chování české populace v době covid-19
- Startupy v době pandemie covid-19
- Ekonomické dopady a možnosti obcí
- Sociálně-ekonomické nerovnosti ve vzdělávání
- Jak probudit ekonomiku
- Reakce na výroky prof. Prymuly pro EchoPrime
- Duben (7)
- Makroekonomická politika v časech koronavirové epidemie
- Serologické testy na protilátky covid-19
- Nástroj ke studiu dopadů uvažovaných vládních opatření
- Využití technologie Bluetooth pro trasování šíření covid-19
- Kurzarbeit: zahraniční zkušenost s dotováním
- Dodržování zákazů v době koronaviru
- Sběr osobních údajů pro chytré trasování COVID-19
- Březen (16)
- Studie: Jak komunikovat vládní krizová opatření?
- Jak komunikovat s veřejností?
- Lidé si myjí ruce příliš rychle a nedokonale
- Přehled zahraničních testovacích praxí
- Ochota lidí kvůli Covid-19 zůstat doma a nosit roušky
- Studie: Přístup domácností k nákaze a vládním opatřením
- Studie: Lekce behaviorální ekonomie v prevenci
- Testy, testy, testy!
- Studie: Testování na Covid-19
- COVID-19 z pohledu práva
- Insolvence v časech koronaviru
- Pomoc státu firmám na udržení zaměstnanosti
- Po lékařích budou potřeba ekonomové
- Ekonomický šok, jaký svět neviděl
- Případ Covid 19
- Zpravodaj IDEA 1 | 2020
- Únor (2)
- Leden (1)
- 2019 (29)
- Prosinec (4)
- Listopad (3)
- Říjen (1)
- Září (4)
- Srpen (3)
- Červenec (1)
- Červen (3)
- Květen (3)
- Duben (3)
- Březen (3)
- Leden (1)
- 2018 (27)
- Prosinec (3)
- Listopad (3)
- Říjen (4)
- Září (2)
- Srpen (2)
- Červenec (2)
- Červen (1)
- Květen (1)
- Duben (2)
- Březen (2)
- Únor (2)
- Leden (3)
- 2017 (17)
- Prosinec (2)
- Listopad (3)
- Říjen (2)
- Září (2)
- Srpen (2)
- Červenec (3)
- Červen (3)
- 2020 (32)
- Prosinec (1)
- Říjen (2)
- Září (1)
- Srpen (2)
- Červenec (2)
- Červen (4)
- Květen (3)
- Duben (6)
- Makroekonomická politika v časech koronavirové epidemie
- Serologické testy na protilátky covid-19: K čemu nám mohou být dobré
- Využití technologie Bluetooth pro trasování šíření covid-19
- Kurzarbeit: zahraniční zkušenost s dotováním zkrácené pracovní doby
- Dodržování zákazů v době koronaviru: vymáhání musí být cílené efektivně
- Sběr osobních údajů pro chytré trasování COVID-19: Jak lidi motivovat a neodradit
- Březen (11)
- Jak komunikovat vládní krizová opatření? Často je opakovat
- Jak komunikovat s veřejností? Poznatky behaviorální ekonomie v boji proti COVID-19
- Iniciativa Model antiCOVID-19 pro ČR
- Přehled zahraničních testovacích praxí: ekonomicko-statistická perspektiva
- Přístup domácností k nákaze a vládním opatřením: Aktuálně z terénu
- Lekce behaviorální ekonomie v prevenci: jak také bojovat s covid-19
- Testování na covid-19: pozor na více škod než užitku
- Insolvence v časech koronaviru: návrh dočasných změn insolvenčního zákona
- Pomoc státu firmám na udržení zaměstnanosti: rychlá, jednoduchá, ekonomicky smysluplná
- Ekonomický šok, jaký svět neviděl: ekonomiku musíme rychle zmrazit a pak ji znovu probudit
- Ekonomie společenského odstupu pro každého: případ Covid 19
Aktuálně
NOVÁ STUDIE: Kdo je váš starosta?
// ARTICLE CREATION AND/OR MODIFICATION DATES // note the special format due to date() not functioning with other languages ?>17.8.2017 V pořadí dvanáctá letošní studie s názvem "Kdo je váš starosta: volební soutěž a charakteristiky zastupitelů v ČR" mapuje charakteristiky místních zastupitelů v České republice s ohledem na jejich vzdělání, věk, pohlaví a předchozí profesi a hodnotí, jak se profil zastupitele mění v závislosti na velikosti obce.
Praha, 17. srpna 2017 Výdaje měst a obcí v České republice dosáhly v roku 2016 přibližně 240 mld. Kč, což představuje zhruba 5,1 % HDP. Za výdaje nesou plnou odpovědnost místní zastupitelé: odpovídají za hospodaření, rozpočty, peněžité fondy, správu nemovitostí, obecní školy nebo obecní policii. Při velkém rozsahu jejich odpovědnosti a kompetencí je důležitá otázka, kdo místní zastupitelé jsou, jaké mají charakteristiky a kvalifikace, a jak naplňují předpoklady pro úspěšné vykonávání svých funkcí.
„Studie se detailně věnuje způsobu obsazování míst v zastupitelstvech měst a obcí, včetně pozic starostů, kteří do těchto pozic musí projít volební soutěží. Zvláštní pozornost analýza věnuje otázce, jaký výběr kandidátů mají voliči ve městech a jaký na vesnici,“říká její autor a výzkumník IDEA Ján Palguta.
Vzdělání kandidátů i jejich profesní zkušenosti nadprůměrné
Z analýzy dat Českého statistického úřadu týkající se o 233 tisíců kandidátů a 62 tisíců zastupitelů vyplynulo, že do voleb v ČR obecně vstupují vzdělanější kandidáti, než je průměr populace: podíl VŠ vzdělaných lidí mezi kandidáty je 27,4 procent, což je téměř dvojnásobek podílu populace s VŠ titulem u populace starší 29 let.
Dalším zajímavým zjištěním je, že demokratickými volbami dochází k dalšímu pozitivnímu výběru zastupitelů. Mezi zvolenými členy zastupitelstva je o 23 % více vysokoškolsky vzdělaných jedinců a o 39 % více manažerů nebo kvalifikovaných odborníků než mezi kandidáty.
Klíčový poznatek: atomizované Česko
Klíčových zjištěním studie však je, že s klesající velikosti obce výrazně klesá intenzita volební soutěže. Zatímco v obcích s 10-20 tisíc obyvateli soutěží o jedno místo zastupitele v průměru 8,8 kandidátů, v obcích do 1 000 obyvatel je to v průměru pouze 2,2 kandidátů.
Jedním z důvodů je to, že Česká republika má silně atomizovanou správní strukturu. 90 % českých obcí má méně než 2 000 obyvatel (v průměru pouhých 1 640 obyvatel na obec), což značí, že průměrná velikost českých obcí je nejnižší ze zemí OECD a představuje pouhou šestinu průměru OECD.
Pro srovnání: v rámci OECD má nejvyšší průměrný počet obyvatel municipalit Jižní Korea, Velká Británie a Irsko – všechny nad 100 000 obyvatel, což vypovídá o tom, že samosprávné jednotky v těchto zemích jsou upořádány na zcela jiné bázi.
Atomizovaná správní obecní struktura přináší i řadu výhod. Může usnadnit a urychlovat identifikaci potřeb místního obyvatelstva a flexibilněji hledat řešení, která odpovídají místním podmínkám. V ČR je však atomizace tak veliká, že přináší i významné nevýhody. Mezi ně patří – kromě malé konkurence při výběru kvalifikovaných kandidátů do zastupitelstev a na funkce starosty a místostarosty v malých obcích -- především vyšší administrativní náklady v důsledku multiplikace nejrůznějších náročných agend nebo omezení obcí vyplývající z omezených investičních kapacit.
„Sídelní struktura v ČR může představovat významnou limitaci pro kvalitu i efektivitu veřejné správy. U nízkého počtu volebních kandidátů můžeme na základě statistik vyloučit, že by šlo pouze o důsledek jiné demografické struktury obyvatelstva. Je zřejmé, že pro celkové zhodnocení nákladů a výnosů atomizace státní správy je třeba dalšího výzkumu, který se podrobněji zaměří na další aspekty fungovaní obcí,“ uzavírá Ján Palguta.
Studie s názvem „Kdo je váš starosta: volební soutěž a charakteristiky zastupitelů v ČR“ ke stažení na webu IDEA.
Stáhnout tiskovou zprávu ve formátu pdf.
________________________
Kontakt:
IDEA při Národohospodářském ústavu AV ČR, v.v.i.
Telefon: +420 224 005 146, +420 602 698 440
Ján Palguta
výzkumník IDEA
telefon: (+420) 608 742 867
This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.
Ondřej Lukáš
PR manažer IDEA
telefon: (+420) 776 186 529
This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.