Aktuálně

Platy učitelů v roce 2023 a výhled: jízda z kopce

10. 6. 2024 Nová studie „Platy učitelů v roce 2023 a výhled: jízda z kopce“ navazuje na každoroční studie IDEA mapující vývoj a strukturu platů českých učitelů. Jak vysoké jsou relativní platy učitelů v mezinárodním srovnání, ve srovnání s minulostí a jaký je výhled?

Shrnutí:

• Pro vývoj platů učitelů je určující vývoj veřejných vzdělávacích výdajů země, konkrétně podíl těchto výdajů na HDP. V Česku dosáhl historického maxima v roce 2021, což zhruba odpovídalo průměru zemí EU27 i OECD. Na základě známého vývoje, Střednědobých výhledů státního rozpočtu (SDV SR) a predikce vývoje české ekonomiky tento podíl v dalších letech klesal, poklesne v roce 2024 a velmi pravděpodobně i v letech 2025 a 2026. Stávající SDV SR totiž, kromě jiného, nezohledňuje nové zákonné zakotvení relativních platů učitelů na úrovni 130 % průměrných mezd v ekonomice. Pokud by se měl podíl školských výdajů na HDP v roce 2025 vrátit na průměr zemí EU27 roku 2021, musely by být výdaje o zhruba
  40 mld. vyšší, než předpokládají aktuální rozpočtové výhledy na rok 2025, tedy o 15 %.
• Výše relativních učitelských platů spoluurčuje atraktivitu učitelské profese a zajišťuje dostatečný zájem o profesi. Výběrovost profese, jak na straně vysokoškolské přípravy, tak během kariéry, spoluurčuje kvalitu vzdělávání. Tyto procesy se realizují dlouhodobě průběžnými příchody a odchody do a z profese a dalším vzděláváním. Proto lze dopady učitelských platů na zájem o profesi, kvalitu práce učitelů a vzdělávací výsledky země vysledovat až s dlouhodobým odstupem, spíše dekád než let.
• Původně politický a nově zákonný závazek relativních učitelských platů na úrovni 130 % se vztahuje k průměrné mzdě v české ekonomice, zatímco mezinárodní srovnání OECD učitelské platy vztahuje k průměrným mzdám vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců. Hodnota českého ukazatele 130 % však zhruba odpovídá hodnotě ukazatele OECD na úrovni průměru zemí OECD i EU27, která je 90 %. V roce 2021 Česko dosáhlo 79 %, přičemž průměr zemí OECD byl oněch 90 %. V letech 2023 a 2024 se Česko průměru zemí OECD začalo vzdalovat.
• Relativní platy učitelů včetně vedoucích pracovníků vůči průměrné mzdě v české ekonomice byly až do roku 2017 velmi nízké – kolem 106 %. V roce 2021, díky nebývale dynamickému několikaletému růstu, se výrazně zvýšily na 125 %. Úrovně 130 % však nedosáhly a v letech 2022 a 2023 se trend obrátil a došlo k poklesu na 115 %. Platy učitelů totiž rostly pouze o 0,8 % a 3,5 %, zatímco mzdy v ekonomice rychleji o 5,3 % a 7,5 %. A v roce 2024 očekávaný růst učitelských platů za očekávaným růstem průměrné mzdy v ekonomice zřejmě opět dále zaostane.

• Výhled na roky 2025–2026 je obtížně předvídatelný. Bude se odvíjet od výše dotace na platy učitelů ze státního rozpočtu, od výše příspěvku z rozpočtu obcí a krajů, od míry přerozdělení prostředků v rámci škol, od vývoje počtu učitelů a od vývoje průměrné mzdy v ekonomice. Na základě aktuální predikce MF ČR vývoje ekonomiky a SDV SR na roky 2025 a 2026 by v roce 2026 měly být oproti roku 2021 nárůsty nominálních hodnot tyto: cenová hladina (+36,7 %), nominální HDP (+37,4 %), průměrné mzdy v ekonomice (+33,0 %), rozpočet MŠMT bez fondů EU (+14,5 %) a jeho části na regionální školství (+14,9 %).
• Pouhé udržení úrovně relativních platů roku 2024 i v letech 2025 a 2026 bude vyžadovat jejich zvyšování tempem růstu nominálních mezd v ekonomice v těchto letech, tedy o 5,5 % a 4,7 %. Nižší tempa růstu by znamenala další pokles směrem k nejnižším relativním platům v OECD, kde byly až do roku 2017. Dosažení průměru zemí OECD v roce 2024 by vyžadovalo skokové zvýšení učitelských platů o 20–25 %. Pokud by v roce 2025 měly relativní platy učitelů dosáhnout úrovně rekordního roku 2021, musel by být rozpočet na ně vyšší o 26 mld. Kč než v roce 2023. Pokud by mělo být v roce 2025 dosaženo průměru zemí OECD, musel by být rozpočet vyšší dokonce o 31,7 mld. Kč. SDV SR však předpokládá pro rozpočet MŠMT na rok 2025 meziroční pokles o 2 mld. Kč.
• V roce 2023 relativní platy učitelů všech věkových skupin podruhé v řadě poklesly. Nejatraktivnější zůstávají platy nejmladších učitelů do 30 let. Naopak relativně nejnižší zůstávají platy učitelů středního věku 30–49 let. Učitelské platy totiž s věkem, přesněji s roky praxe, oproti většině ostatních profesí vyžadujících VŠ vzdělání, rostou pomaleji (i v mezinárodním srovnání), ale zato po celou dobu učitelské kariéry. Kromě nastavení tarifních tabulek k tomu přispívá i absence kariérního řádu a standardů kvality výkonu učitelské profese v různých fázích profesní dráhy.
• Variabilita učitelských platů zůstává dlouhodobě nízká v národním i mezinárodním srovnání a neodpovídá rozdílům v kvalitě práce učitelů. Plat učitele je vedle úrovně vzdělání nadále dominantně určován tarify, tedy roky praxe. Paušalizované platy ve školství vedou k platovému nedocenění a slabé motivaci kvalitních učitelů. To zvyšuje riziko jejich odchodů z profese a snižuje zájem o profesi u mladších generací.
• Po velmi výrazném růstu podílu nadtarifní složky platů učitelů v letech 2019–2021 došlo v letech 2022–2023 k mírnému poklesu, ale stále je vyšší než u srovnatelných profesí ve veřejném sektoru. Podíl nadtarifních složek v roce 2023 byl ale výrazně nižší než 20 % uvedených v revidovaném programovém prohlášení vlády.