Aktuálně

Platy učitelů v roce 2025 a výhled: pád na dno?

22.6.2026 Nová studie "Platy učitelů v roce 2025 a výhled: pád na dno?" detailně mapuje vývoj a strukturu platů českých učitelů a výdaje na ně. Popisuje, jak se vyvíjí relativní platy učitelů ve srovnání s politickými přísliby, jaký je jejich výhled, jak jsou vysoké v mezinárodním srovnání a jaká je jejich struktura s ohledem na věk a odměny.

Shrnutí:

• Výše učitelských platů v porovnání s ostatními profesemi dlouhodobě ovlivňuje kvalitu učitelského sboru, a tedy i vzdělávání. Výrazně spoluurčuje kdo do učitelské profese vstupuje, kdo v ní zůstává a kdo ji naopak opouští. Důležitá není jen aktuální výše platů, ale také důvěryhodnost a předvídatelnost jejich budoucího vývoje. Vyšší platová atraktivita školám umožňuje větší výběr mezi uchazeči o učitelské pozice a posiluje tlak na kvalitu výuky.
• Relativní platy učitelů – tedy jejich poměr k průměrné mzdě v ekonomice – se v zemích OECD a EU dlouhodobě pohybují okolo 130 % průměrné mzdy. V Česku se až do roku 2017 držely pouze kolem 106 %, tedy hluboko pod úrovní vyspělých zemí. V letech 2017–2021 rychle rostly a dosáhly historického maxima 125 %. Od té doby však opět výrazně klesají. V roce 2025 poklesly zpět na 108,4 %, protože tempo růstu učitelských platů v posledních
  letech výrazně zaostávalo za tempem růstu mezd v české ekonomice.
• Na základě očekávaného růstu mezd v ekonomice a schváleného státního rozpočtu na rok 2026 odhadujeme, že se relativní platy učitelů v roce 2026 zvýší, ale jen mírně. Pokud by se ale v roce 2027 naplnil původní, zřejmě již ignorovaný Střednědobý výhled státního rozpočtu na rok 2027 a 2028 z října 2025, relativní platy učitelů by se propadly dokonce pod úroveň historického minima před rokem 2017.
• Mezinárodní srovnání OECD používají jiný ukazatel: platy učitelů porovnávají s průměrnými výdělky vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců. Podle tohoto měřítka Česko až do roku 2017 patřilo k zemím OECD i EU s nejnižšími učitelskými platy. Mezi lety 2017–2021 se situace výrazně zlepšila, od té doby se ale opět rychle zhoršuje. Zatímco průměr zemí OECD činí 87 %, poslední známý údaj pro Česko za rok 2024 dosahuje pouze 72 %. Bez změny dosavadního trendu by se Česko brzy opět zařadilo mezi země OECD s nejnižší relativní úrovní učitelských platů.
• Politický závazek zvýšit platy učitelů na 130 % průměrné mzdy v české ekonomice se od roku 2018 objevuje ve volebních programech většiny parlamentních stran a převzala jej i vláda Petra Fialy od roku 2022. Od roku 2024 je tento závazek zakotven i v zákoně, byť jeho interpretace je sporná. Český ukazatel 130 % průměrné mzdy přibližně odpovídá úrovni průměru zemí OECD a EU poměřováno mezinárodním ukazatelem OECD (85–89 % platu
  vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců). Česká republika se této úrovni v roce 2021 výrazně přiblížila, následně se od něj ale znovu vzdálila.
• Současná vláda Andreje Babiše deklarovala, že průměrný plat učitelů na konci volebního období v roce 2029 dosáhne úrovně 75 tisíc Kč. Dle aktuální predikce růstu mezd v ekonomice Ministerstva financí z dubna 2026 to odpovídá relativním učitelským platům na úrovni 122 % průměrné mzdy, což je méně než původní závazek 130 %. Může to ale také znamenat, že i současná vláda, jako vláda předchozí, platy učitelů poměřuje k průměrné mzdě v ekonomice dva roky před rokem, na který se výdaje na platy učitelů rozpočtují. Přesto by to ale znamenalo opětovné přiblížení se Česka průměru zemí OECD a EU.
• Udržení relativních platů učitelů alespoň na úrovni let 2025 a 2026 by v letech 2027 a 2028 vyžadovalo každoroční růst učitelských platů tempem odpovídajícím růstu nominálních mezd v ekonomice, dle predikcí o 6,1 % a 5,2 %. Pomalejší růst by znamenal další pokles platové atraktivity učitelské profese. Samotné udržení relativních platů v roce 2027 na úrovni roku 2026 by si vyžadovalo přibližně 11 mld. Kč navíc ve státním rozpočtu. Návrat k úrovni 130 % průměrné mzdy již v roce 2027 by si vyžádal navíc zhruba 35 mld. Kč.
• Určujícím faktorem vývoje relativních platů učitelů je tzv. intenzita financování regionálního školství, tedy podíl výdajů státního rozpočtu na regionální školství vůči HDP. Intenzita v případě Česka dosáhla maxima a téměř průměru zemí EU v letech 2021–2022. V dalších letech však intenzita financování klesala. Pokud by se měla intenzita v roce 2027 alespoň udržet na úrovni roku 2026, musely by výdaje na regionální školství ve státním rozpočtu vzrůst tempem nominálního růstu HDP 6,1 %, tedy zhruba o 12 mld. Kč.
  
  Detailnější zjištění studie 
• Učitelské platy v letech 2017–2021 rostly výrazně rychleji než platy ostatních vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců ve veřejném i soukromém sektoru. Přestože po roce 2021 jejich růst výrazně zpomalil, relativně jsou platy učitelů v roce 2025 stále mírně vyšší než v roce 2017.
• Ve všech věkových skupinách učitelů měl vývoj podobný průběh: výrazný růst do roku 2021 a následný pokles. Dlouhodobě nejméně atraktivní jsou platy učitelů středního věku. Ve srovnání s většinou ostatních vysokoškolských profesí totiž platy učitelů s věkem a praxí rostou pomaleji, byť po delší část kariéry. Po roce 2021 se nejrychleji zhoršuje relativní postavení nejmladších učitelů.
• Rozdíly mezi platy jednotlivých učitelů zůstávají v Česku dlouhodobě velmi malé, a to i v mezinárodním srovnání. Odměňování nadále dominantně určuje délka praxe, nikoli kvalita práce. Nízká variabilita platů omezuje motivaci kvalitních učitelů, zvyšuje riziko jejich odchodů z profese a snižuje atraktivitu učitelství pro mladší generace.
• Podíl nadtarifních složek platů učitelů výrazně vzrostl v letech 2019–2021, od roku 2022 postupně klesá. Přesto zůstává mírně vyšší než u srovnatelných profesí ve veřejném sektoru.