Aktuálně

Průlomový dopad studie IDEA na penzijní politiku

10. června 2026 Experti think-tanku IDEA při CERGE-EI poskytli expertní podklady pro návrh reformy třetího penzijního pilíře. Jde o mimořádný příklad toho, jak může daty podložený ekonomický výzkum přispět k úspěšné tvorbě veřejných politik.

Experti Lukáš Nádvorník a Filip Pertold publikovali studii Klienti penzijních fondů v pasti nízkých výnosů a vysokých poplatků, v které analyzují dlouhodobé slabiny českého systému dobrovolného penzijního spoření. Upozorňují na problematické body současného nastavení: identifikovali zejména nízké výnosy fondů, nevhodně nastavené investiční strategie a vysokou poplatkovou zátěž.

Studie ukazuje, že kombinace nízkých výnosů, příliš konzervativních investičních strategií a vysokých poplatků v dlouhém horizontu významně snižuje objem úspor, které mají lidé z penzijního spoření jako doplněk ke státnímu důchodu. Jedním z důsledků je například to, že kapitálová renta často neslouží jako pravidelné měsíční přilepšení k důchodu, ale senioři si naspořené prostředky vybírají jednorázově. Autoři proto formulují doporučení zaměřená na efektivnější nastavení systému, včetně úpravy poplatků, státní podpory a investičních strategií v průběhu životního cyklu střadatele.

Připravovaná reforma

Význam studie se nyní ukazuje i v souvislosti s připravovanou reformou penzijního spoření. Ministerstvo financí představilo návrh změn, které se týkají právě oblastí, na něž studie IDEA upozorňovala: výše poplatků, nastavení investičních strategií a motivace účastníků k delší době spoření v jeho efektivnější formě.

Podle dostupných informací návrh počítá se zastropováním poplatků většiny penzijních fondů na 0,5 % ročně a se zrušením výkonnostní odměny, tedy poplatku z dosaženého výnosu. U dynamických fondů, kde se dnes celkové náklady mohou v běžném roce pohybovat přibližně kolem dvou procent ročně, by šlo o podstatné snížení nákladů pro střadatele, často méně než na čtvrtinu. Modelové výpočty IDEA ukazují, že současné nastavení poplatků může střadatele připravit o významnou část budoucího majetku, často o desítky procent, zatímco po jejich zastropování by tato ztráta měla být podstatně nižší.

Návrh počítá také se zavedením moderní a empiricky ověřené strategie životního cyklu jako výchozího nastavení pro nové účastníky. Mladší střadatelé by měli být automaticky směřováni do dynamičtějších investic s vyšším podílem akcií a s blížícím se důchodovým věkem by se jejich úspory postupně automaticky přesouvaly do konzervativnějších aktiv. Reforma má zároveň posílit státní podporu pro mladé účastníky: lidem do 30 let se má státní příspěvek podle návrhu zvýšit z 20 na 40 % vlastního vkladu. Cílem je podpořit dlouhodobé investování v době, kdy může složené zhodnocení nejvíce ovlivnit výslednou výši úspor. Mladí účastníci budou mít také nově možnost si třetinu peněz vybrat do věku 36 let.

Navrhované změny se nemají týkat pouze nových klientů, ale také lidí, kteří si v penzijním spoření spoří už dnes. V českém třetím pilíři je přibližně 3,9 milionu účastníků, a úprava poplatků i investičních strategií tak může ovlivnit podmínky spoření velmi široké části populace a většiny pracovní síly. Návrh se dotýká také transformovaných fondů, které mají podle dostupných informací skončit k 31. prosinci 2036; zbývající účastníci by poté měli být převedeni do konzervativních fondů doplňkového penzijního spoření, případně do strategie životního cyklu.

Navržené snížení poplatků by mohlo výrazně zlepšit nákladovost českého penzijního spoření v mezinárodním srovnání a posunout ho mezi evropskou špičku. Pro svou nízkonákladovou povahu a pasivní indexové strategie by bylo nové penzijní pojištění konkurenceschopné dalším alternativám na investičním trhu a patřilo by mezi nejvýhodnější způsoby zajištění na stáří. Současně by systém měl zajistit, aby poplatky byly pro účastníky transparentní a snadno srovnatelné s jinými možnostmi dlouhodobého spoření a investování. Právě transparentnost a srovnatelnost jsou předpokladem dobře fungujícího systému spoření na stáří. 

 Od empirické analýzy k systémové změně 

Studie vznikla jako samostatný výzkumný výstup IDEA při CERGE-EI, který systematicky popsal slabiny třetího penzijního pilíře a navrhl možnosti jeho efektivnějšího nastavení. Ihned po publikování se stala důležitým referenčním bodem odborné i veřejné debaty o reformě penzijního spoření. Připravované změny v řadě podstatných bodů odpovídají problémům a doporučením formulovaným ve studii IDEA, zejména v oblasti poplatků, státní podpory a investičních strategií životního cyklu.

Právě tato posloupnost — od nezávislé akademické analýzy přes veřejnou debatu až po promítnutí jejích závěrů do konkrétních návrhů změn systému — činí ze studie jeden z nejvýraznějších příkladů dopadu výzkumu IDEA na tvorbu veřejných politik. Ukazuje, že akademický výzkum může ovlivnit veřejné rozhodování nejen jako reakce na již formulovanou politickou poptávku, ale také tím, že s předstihem identifikuje systémový problém, podloží jej daty a přispěje k formulaci věcných doporučení pro další debatu. 

“Zásadní úspěch je pro mě fundamentální systémový posun toho, kde vnímáme problém. Debata se přesměrovala z postoje, že vina je na straně účastníka a jeho nedostatečných úložkách, ke skutečnému meritu – tedy dlouhodobě nefunkčnímu produktu, který je třeba opravit. Tato změna přístupu je zásadní a vidíme to na konkrétní politické reakci: už se nezaměřuje na motivaci k vyšším úložkám, ale radikálně modernizuje penzijní spoření po vzoru toho nejlepšího, co v Evropě existuje,” říká Lukáš Nádvorník, spoluautor studie IDEA.

„Klíčové je, aby penzijní spoření kombinovalo nízké poplatky s investiční strategií odpovídající věku účastníka. U dlouhodobého spoření rozhodují i zdánlivě malé rozdíly v nákladech, protože se promítají do výnosů po desítky let. Strategie životního cyklu zároveň pomáhá tomu, aby mladší účastníci nespořili zbytečně konzervativně a aby se rizikovost portfolia postupně snižovala s blížícím se důchodovým věkem,“ doplňuje Filip Pertold, spoluautor studie IDEA.

Navrhované změny mají potenciál ovlivnit podmínky spoření milionů účastníků třetího pilíře i způsob, jakým stát podporuje dlouhodobé zabezpečení na stáří. Studie IDEA tak vstupuje do oblasti, kde se individuální finanční rozhodování domácností úzce propojuje s nastavením veřejných výdajů a dlouhodobou udržitelností důchodového systému.

“Studie je důkazem toho, že aplikovaný ekonomický výzkum na špičkové úrovni umožňuje účinně pojmenovat strukturální problémy penzijního systému, kvantifikovat jejich důsledky a nabídnout řešení založená na datech a ekonomické analýze, nikoli na dojmech. Právě to je jedním z hlavních poslání IDEA při CERGE-EI,“ uvedl ředitel CERGE-EI, doc. Marek Kapička, PhD.