- 2021 (11)
- Únor (8)
- Leden (3)
- 2020 (66)
- Prosinec (4)
- Listopad (3)
- Říjen (4)
- Září (5)
- Srpen (6)
- Červenec (3)
- Červen (7)
- Květen (8)
- SCI-PO 2020 | Veřejná politika v oblasti VaVaI
- Vzdělávání na dálku pohledem rodičů
- Změny chování české populace v době covid-19
- Startupy v době pandemie covid-19
- Ekonomické dopady a možnosti obcí
- Sociálně-ekonomické nerovnosti ve vzdělávání
- Jak probudit ekonomiku
- Reakce na výroky prof. Prymuly pro EchoPrime
- Duben (7)
- Makroekonomická politika v časech koronavirové epidemie
- Serologické testy na protilátky covid-19
- Nástroj ke studiu dopadů uvažovaných vládních opatření
- Využití technologie Bluetooth pro trasování šíření covid-19
- Kurzarbeit: zahraniční zkušenost s dotováním
- Dodržování zákazů v době koronaviru
- Sběr osobních údajů pro chytré trasování COVID-19
- Březen (16)
- Studie: Jak komunikovat vládní krizová opatření?
- Jak komunikovat s veřejností?
- Lidé si myjí ruce příliš rychle a nedokonale
- Přehled zahraničních testovacích praxí
- Ochota lidí kvůli Covid-19 zůstat doma a nosit roušky
- Studie: Přístup domácností k nákaze a vládním opatřením
- Studie: Lekce behaviorální ekonomie v prevenci
- Testy, testy, testy!
- Studie: Testování na Covid-19
- COVID-19 z pohledu práva
- Insolvence v časech koronaviru
- Pomoc státu firmám na udržení zaměstnanosti
- Po lékařích budou potřeba ekonomové
- Ekonomický šok, jaký svět neviděl
- Případ Covid 19
- Zpravodaj IDEA 1 | 2020
- Únor (2)
- Leden (1)
- 2019 (29)
- Prosinec (4)
- Listopad (3)
- Říjen (1)
- Září (4)
- Srpen (3)
- Červenec (1)
- Červen (3)
- Květen (3)
- Duben (3)
- Březen (3)
- Leden (1)
- 2018 (27)
- Prosinec (3)
- Listopad (3)
- Říjen (4)
- Září (2)
- Srpen (2)
- Červenec (2)
- Červen (1)
- Květen (1)
- Duben (2)
- Březen (2)
- Únor (2)
- Leden (3)
- 2017 (17)
- Prosinec (2)
- Listopad (3)
- Říjen (2)
- Září (2)
- Srpen (2)
- Červenec (3)
- Červen (3)
- 2020 (32)
- Prosinec (1)
- Říjen (2)
- Září (1)
- Srpen (2)
- Červenec (2)
- Červen (4)
- Květen (3)
- Duben (6)
- Makroekonomická politika v časech koronavirové epidemie
- Serologické testy na protilátky covid-19: K čemu nám mohou být dobré
- Využití technologie Bluetooth pro trasování šíření covid-19
- Kurzarbeit: zahraniční zkušenost s dotováním zkrácené pracovní doby
- Dodržování zákazů v době koronaviru: vymáhání musí být cílené efektivně
- Sběr osobních údajů pro chytré trasování COVID-19: Jak lidi motivovat a neodradit
- Březen (11)
- Jak komunikovat vládní krizová opatření? Často je opakovat
- Jak komunikovat s veřejností? Poznatky behaviorální ekonomie v boji proti COVID-19
- Iniciativa Model antiCOVID-19 pro ČR
- Přehled zahraničních testovacích praxí: ekonomicko-statistická perspektiva
- Přístup domácností k nákaze a vládním opatřením: Aktuálně z terénu
- Lekce behaviorální ekonomie v prevenci: jak také bojovat s covid-19
- Testování na covid-19: pozor na více škod než užitku
- Insolvence v časech koronaviru: návrh dočasných změn insolvenčního zákona
- Pomoc státu firmám na udržení zaměstnanosti: rychlá, jednoduchá, ekonomicky smysluplná
- Ekonomický šok, jaký svět neviděl: ekonomiku musíme rychle zmrazit a pak ji znovu probudit
- Ekonomie společenského odstupu pro každého: případ Covid 19
Aktuálně
Nesoulad mezi nabídkou a poptávkou po dovednostech na trhu práce
// ARTICLE CREATION AND/OR MODIFICATION DATES // note the special format due to date() not functioning with other languages ?>Vzdělání je obecně považováno za předpoklad pro lepší uplatnění na trhu práce. Je však velice důležité, aby znalosti získané studiem byly ty, které je možné uplatnit na trhu práce. To jak dalece dovednosti, které je možné získat studiem, odpovídají či neodpovídají dovednostem požadované zaměstnavateli, ovlivňuje nejen celkovou výkonnost hospodářství, ale rovněž mzdy pracovníků a produktivitu jejich práce.
Autorkou studie je Klára Kalíšková z IDEA při CERGE-EI.
Studie se zakládá na údajích z Výběrového šetření pracovních sil 1994–2014 Českého statistického úřadu, přichází se závěrem, že vzdělanost se v ČR zvyšuje, aniž by se zhoršovala uplatnitelnost absolventů. Za posledních 20 let výrazně stoupla vzdělanost obyvatel ČR když (i) podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel se více než zdvojnásobil (z 9 % v roce 1994 na 20 % v roce 2014) a (ii)o polovinu klesl počet obyvatel se základním vzděláním (z 15 % v roce 1994 na 7 % v roce 2014). Podstatné je, jak tito absolventi nachází uplatnění. Vysokoškolské vzdělání čerstvých absolventů v ČR je orientováno především na technické obory, pedagogiku, ekonomiku a lékařství, v případě středoškolského pak na technické obory, velkoobchod a maloobchod, pohostinské a restaurační služby a textilní výrobu. Absolventi těchto vysokoškolských oborů a absolventi středoškolských technických oborů mají jedny z nejnižších nezaměstnaností, nabídka absolventů těchto oborů nepřevyšuje poptávku po jejich práci. Míra nezaměstnanosti čerstvých absolventů je v České republice ve srovnání s ostatními zeměmi trvale nízká (u osob, které prošly některou z forem vyššího sekundárního vzdělávání, nepřesahovala 10 % ani v letech hospodářské krize). Vysoká míra nezaměstnanosti se týká pouze malé skupiny osob se základním vzděláním. Tato skupina představuje v současné době pouze 5 % mladých. Vedle nezaměstnanosti je jedním ze základních ukazatelů nesouladu mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi množství překvalifikovaných osob. Ze studie vyplývá, že překvalifikovanost je v ČR nízká. Zhruba pětina pracujících v ČR se sice cítí být překvalifikovaných pro práci, kterou vykonávají. Podle objektivních a empirických ukazatelů je však pro svoji práci překvalifikováno pouze 12 %, respektive 8 % obyvatel. Tento počet je ve srovnání se zahraničím velice nízký. Studie potvrzuje, že v ČR jsou znalosti nabízené vzdělávacím systémem a znalosti požadované pracovním trhem v zásadě v rovnováze. Semináře se zúčastnili jak zástupci akademické obce, tak zástupci zaměstnavatelů, jako je například Svaz průmyslu a podobně.
Celá studie je volně přístupná SKILLS MISMATCHES IN THE CZECH REPUBLIC