- 2021 (11)
- Únor (8)
- Leden (3)
- 2020 (66)
- Prosinec (4)
- Listopad (3)
- Říjen (4)
- Září (5)
- Srpen (6)
- Červenec (3)
- Červen (7)
- Květen (8)
- SCI-PO 2020 | Veřejná politika v oblasti VaVaI
- Vzdělávání na dálku pohledem rodičů
- Změny chování české populace v době covid-19
- Startupy v době pandemie covid-19
- Ekonomické dopady a možnosti obcí
- Sociálně-ekonomické nerovnosti ve vzdělávání
- Jak probudit ekonomiku
- Reakce na výroky prof. Prymuly pro EchoPrime
- Duben (7)
- Makroekonomická politika v časech koronavirové epidemie
- Serologické testy na protilátky covid-19
- Nástroj ke studiu dopadů uvažovaných vládních opatření
- Využití technologie Bluetooth pro trasování šíření covid-19
- Kurzarbeit: zahraniční zkušenost s dotováním
- Dodržování zákazů v době koronaviru
- Sběr osobních údajů pro chytré trasování COVID-19
- Březen (16)
- Studie: Jak komunikovat vládní krizová opatření?
- Jak komunikovat s veřejností?
- Lidé si myjí ruce příliš rychle a nedokonale
- Přehled zahraničních testovacích praxí
- Ochota lidí kvůli Covid-19 zůstat doma a nosit roušky
- Studie: Přístup domácností k nákaze a vládním opatřením
- Studie: Lekce behaviorální ekonomie v prevenci
- Testy, testy, testy!
- Studie: Testování na Covid-19
- COVID-19 z pohledu práva
- Insolvence v časech koronaviru
- Pomoc státu firmám na udržení zaměstnanosti
- Po lékařích budou potřeba ekonomové
- Ekonomický šok, jaký svět neviděl
- Případ Covid 19
- Zpravodaj IDEA 1 | 2020
- Únor (2)
- Leden (1)
- 2019 (29)
- Prosinec (4)
- Listopad (3)
- Říjen (1)
- Září (4)
- Srpen (3)
- Červenec (1)
- Červen (3)
- Květen (3)
- Duben (3)
- Březen (3)
- Leden (1)
- 2018 (27)
- Prosinec (3)
- Listopad (3)
- Říjen (4)
- Září (2)
- Srpen (2)
- Červenec (2)
- Červen (1)
- Květen (1)
- Duben (2)
- Březen (2)
- Únor (2)
- Leden (3)
- 2017 (17)
- Prosinec (2)
- Listopad (3)
- Říjen (2)
- Září (2)
- Srpen (2)
- Červenec (3)
- Červen (3)
- 2020 (32)
- Prosinec (1)
- Říjen (2)
- Září (1)
- Srpen (2)
- Červenec (2)
- Červen (4)
- Květen (3)
- Duben (6)
- Makroekonomická politika v časech koronavirové epidemie
- Serologické testy na protilátky covid-19: K čemu nám mohou být dobré
- Využití technologie Bluetooth pro trasování šíření covid-19
- Kurzarbeit: zahraniční zkušenost s dotováním zkrácené pracovní doby
- Dodržování zákazů v době koronaviru: vymáhání musí být cílené efektivně
- Sběr osobních údajů pro chytré trasování COVID-19: Jak lidi motivovat a neodradit
- Březen (11)
- Jak komunikovat vládní krizová opatření? Často je opakovat
- Jak komunikovat s veřejností? Poznatky behaviorální ekonomie v boji proti COVID-19
- Iniciativa Model antiCOVID-19 pro ČR
- Přehled zahraničních testovacích praxí: ekonomicko-statistická perspektiva
- Přístup domácností k nákaze a vládním opatřením: Aktuálně z terénu
- Lekce behaviorální ekonomie v prevenci: jak také bojovat s covid-19
- Testování na covid-19: pozor na více škod než užitku
- Insolvence v časech koronaviru: návrh dočasných změn insolvenčního zákona
- Pomoc státu firmám na udržení zaměstnanosti: rychlá, jednoduchá, ekonomicky smysluplná
- Ekonomický šok, jaký svět neviděl: ekonomiku musíme rychle zmrazit a pak ji znovu probudit
- Ekonomie společenského odstupu pro každého: případ Covid 19
Aktuálně
Tisková zpráva: Přispívají dotace na výzkum k úspěchu?
// ARTICLE CREATION AND/OR MODIFICATION DATES // note the special format due to date() not functioning with other languages ?>16.6.2017 Na podzim minulého roku think-tank IDEA prezentoval jednu z vůbec prvních analýz svého druhu zkoumající efektivitu státních dotací na firemní výzkum a vývoj. Dnes na toto téma představuje druhou odbornou studii, která porovnává výsledky programů IMPULS, TIP a ALFA, tedy klíčových dotačních programů přerozdělujících státní finance na vývoj soukromým firmám.
Zatímco o rozdělování dotací na vědu a výzkum pro veřejné instituce -- včetně univerzit, vědeckých pracovišť atd. -- se bouřlivě diskutuje, o hodnocení efektivity státní podpory výzkumu a vývoje pro firmy se moc nemluví. Jedním z důvodů je i to, že v českém prostředí se s pravidelným hodnocením programů teprve začíná.
V pořadí 8. letošní studie think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR navazuje na předchozí studii o problematice hodnocení motivačního účinku státních dotací přidělovaných firmám na výzkum a vývoj. „Na základě rozsáhlé firemní databáze provádíme kvantitativní odhady toho, zda dotační programy IMPULS, TIP a ALFA stimulovaly vytvoření dodatečných výsledků vědy a výzkumu v podobě žádostí o udělení ochrany duševního vlastnictví prostřednictvím patentů a užitných vzorů. Cílem je odpovědět na otázku, zda díky dotační podpoře vznikly nové vynálezy, které by bez dotací nebyly,” vysvětluje zvolenou strategii hodnocení Oleg Sidorkin, výzkumník IDEA spoluautor studie.
Doma ano, ve světě ne
Studie prokázala, že podnikatelské subjekty, které se účastnily dotovaných projektů, skutečně vykazují během prvních tří let od začátku státního financování významně vyšší výskyt žádostí o tento typ ochrany v České republice než velmi podobné avšak nedotované firmy.
Český trh je však poměrně malý a poskytuje omezený prostor pro expanzi. Z tohoto důvodu by měla být úspěšnost těchto programů v konečném důsledku hodnocena podle toho, zda stimulovaly vývoj nových technologií na hranici nejlepší světové praxe, které umožní firmám prorazit na náročných exportních trzích, a které tudíž mají velkou ekonomickou hodnotu.
Dle zjištění autorů dotace stimulovaly pouze žádosti o patenty platné v České republice,ovšem nedokázaly podnítit VaV vedoucí k vynálezům, které by byly dostatečně průlomové, aby firmám stálo za to žádat o jejich ochranu v zahraničí. Žádný z těchto dotačních programů zatím nevykázal dopady na výskyt žádostí o ochranu duševního vlastnictví v mezinárodním měřítku. Odhadované motivační účinky vychází nižší pro program IMPULS než pro TIP a ALFA.
Další kritéria hodnocení
Autoři studie si jsou vědomi, že určitým omezením této studie je, že se zaměřuje pouze na jeden druh výsledků, byť velmi důležitý. Nástroje pro formální ochranu duševního vlastnictví bezesporu jsou jedním z klíčových ukazatelů, nicméně nikoliv ukazatelem jediným.
„Jiné druhy výsledků – například inovované produkty zavedené na trh, procesní inovace zavedené do praxe anebo obecně nepatentovatelné technologie -- mohou být pro firmy stejně či ještě důležitější," říká Martin Srholec, výzkumník IDEA a druhý spoluautor studie. „Z hlediska veřejných politik je důležité brát v úvahu i širší dopady těchto dotačních programů na zaměstnanost a produktivitu. Zjištění těchto dopadů tak zůstává výzvou pro další navazující studie,“ uzavírá téma Srholec.
Studie z názvem „Do Direct Subsidies Stimulate New R&D Outputs in Firms? A Comparison of the IMPULS, TIP and ALFA Programmes“ k dispozici na webu IDEA.
______________________________
Kontakt:
Martin Srholec
Výzkumník IDEA
telefon: (+420) 728 775 505
This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.
Oleg Sidorkin
Výzkumník IDEA
Telefon: (+420) 224 005 170
This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.
Ondřej Lukáš
PR Manažer CERGE-EI
telefon: (+420) 776 186 529
This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.
Poznámka pro editory:
O IDEA:Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR je nezávislý think-tank zaměřující se na analýzu, vyhodnocování a vlastní návrhy veřejných politik. Doporučení IDEA vychází z analýz založených na datech, jejich nestranné interpretaci a moderní ekonomické teorie. IDEA vznikla z iniciativy a pod vedením prof. Jana Švejnara. Další informace na:http://idea.cerge-ei.cz/