- 2021 (11)
- Únor (8)
- Leden (3)
- 2020 (66)
- Prosinec (4)
- Listopad (3)
- Říjen (4)
- Září (5)
- Srpen (6)
- Červenec (3)
- Červen (7)
- Květen (8)
- SCI-PO 2020 | Veřejná politika v oblasti VaVaI
- Vzdělávání na dálku pohledem rodičů
- Změny chování české populace v době covid-19
- Startupy v době pandemie covid-19
- Ekonomické dopady a možnosti obcí
- Sociálně-ekonomické nerovnosti ve vzdělávání
- Jak probudit ekonomiku
- Reakce na výroky prof. Prymuly pro EchoPrime
- Duben (7)
- Makroekonomická politika v časech koronavirové epidemie
- Serologické testy na protilátky covid-19
- Nástroj ke studiu dopadů uvažovaných vládních opatření
- Využití technologie Bluetooth pro trasování šíření covid-19
- Kurzarbeit: zahraniční zkušenost s dotováním
- Dodržování zákazů v době koronaviru
- Sběr osobních údajů pro chytré trasování COVID-19
- Březen (16)
- Studie: Jak komunikovat vládní krizová opatření?
- Jak komunikovat s veřejností?
- Lidé si myjí ruce příliš rychle a nedokonale
- Přehled zahraničních testovacích praxí
- Ochota lidí kvůli Covid-19 zůstat doma a nosit roušky
- Studie: Přístup domácností k nákaze a vládním opatřením
- Studie: Lekce behaviorální ekonomie v prevenci
- Testy, testy, testy!
- Studie: Testování na Covid-19
- COVID-19 z pohledu práva
- Insolvence v časech koronaviru
- Pomoc státu firmám na udržení zaměstnanosti
- Po lékařích budou potřeba ekonomové
- Ekonomický šok, jaký svět neviděl
- Případ Covid 19
- Zpravodaj IDEA 1 | 2020
- Únor (2)
- Leden (1)
- 2019 (29)
- Prosinec (4)
- Listopad (3)
- Říjen (1)
- Září (4)
- Srpen (3)
- Červenec (1)
- Červen (3)
- Květen (3)
- Duben (3)
- Březen (3)
- Leden (1)
- 2018 (27)
- Prosinec (3)
- Listopad (3)
- Říjen (4)
- Září (2)
- Srpen (2)
- Červenec (2)
- Červen (1)
- Květen (1)
- Duben (2)
- Březen (2)
- Únor (2)
- Leden (3)
- 2017 (17)
- Prosinec (2)
- Listopad (3)
- Říjen (2)
- Září (2)
- Srpen (2)
- Červenec (3)
- Červen (3)
- 2020 (32)
- Prosinec (1)
- Říjen (2)
- Září (1)
- Srpen (2)
- Červenec (2)
- Červen (4)
- Květen (3)
- Duben (6)
- Makroekonomická politika v časech koronavirové epidemie
- Serologické testy na protilátky covid-19: K čemu nám mohou být dobré
- Využití technologie Bluetooth pro trasování šíření covid-19
- Kurzarbeit: zahraniční zkušenost s dotováním zkrácené pracovní doby
- Dodržování zákazů v době koronaviru: vymáhání musí být cílené efektivně
- Sběr osobních údajů pro chytré trasování COVID-19: Jak lidi motivovat a neodradit
- Březen (11)
- Jak komunikovat vládní krizová opatření? Často je opakovat
- Jak komunikovat s veřejností? Poznatky behaviorální ekonomie v boji proti COVID-19
- Iniciativa Model antiCOVID-19 pro ČR
- Přehled zahraničních testovacích praxí: ekonomicko-statistická perspektiva
- Přístup domácností k nákaze a vládním opatřením: Aktuálně z terénu
- Lekce behaviorální ekonomie v prevenci: jak také bojovat s covid-19
- Testování na covid-19: pozor na více škod než užitku
- Insolvence v časech koronaviru: návrh dočasných změn insolvenčního zákona
- Pomoc státu firmám na udržení zaměstnanosti: rychlá, jednoduchá, ekonomicky smysluplná
- Ekonomický šok, jaký svět neviděl: ekonomiku musíme rychle zmrazit a pak ji znovu probudit
- Ekonomie společenského odstupu pro každého: případ Covid 19
Aktuálně
Administrativní údaje pro zlepšení tvorby politik
// ARTICLE CREATION AND/OR MODIFICATION DATES // note the special format due to date() not functioning with other languages ?>14.10.2017 Skrytý poklad: využívání administrativních údajů pro ke zlepšení tvorby politiky ve střední a východní Evropě.
Postsocialistické evropské státy mají v rámci dědictví centrálně plánované ekonomiky silnou tradici rozsáhlého shromažďování údajů ze strany státu. Administrativní údaje osob a firem shromažďovány například daňovými úřady, správou sociálního zabezpečení a vládními úřady jsou často vysoké kvality, navíc mají mnoho výhod oproti datům získaným prostřednictvím průzkumu. Mezi výhody administrativních dat patří, že jsou přesnější než odpovědi na otázky v průzkumech (zejména v případě otázek týkajících se minulosti, na kterou si má dotázaný pamatovat) a také dokáží poskytnout velké vzorky obyvatelstva za rozumnou cenu. Navíc propojením dvou, případně více databází, dokážeme shromáždit takové množství informací o (anonymizovaných) osobách jaké by nebylo možné v případě průzkumů. Většina zemí má také vysoce kvalifikovaných výzkumníků a statistiků, kteří by mohli využít tyto rozsáhlé údaje podobně jako je to běžnou praxí v západní Evropě, kde se pravidelně používají k posouzení dopadů vládních zásahů a slouží jako zdroj pro výzkumnou komunitu.
Proč tedy tyto údaje nevyužíváme? Ironicky, jednou z překážek pro využívání administrativních dat jsou zákony o ochraně osobních údajů, které byly zavedeny na počátku 90. let kdy byly obnoveny demokratické instituce. Ačkoli vědci pracují s anonymizovaných daty, dokonce i tyto lze účinně zablokovat přísnými pravidly ochrany osobních údajů. Další častou překážkou je nedostatek důvěry mezi akademickými a vládními organizacemi, jakož i v rámci vlády. Roli může sehrát i relativně nízká efektivnost státní správy. To znamená, že vláda jen zřídka objednává důkladné (tj vědecky spolehlivé) hodnocení dopadu svých politik.
V rámci slibného vývoje však některé státy začínají reagovat na vnitřní výzvy nebo směrnice EU podporující druhotné využívání informací veřejného sektoru (směrnice 2003/98/ESa její revize ve směrnici 2013/37/EU). Nový zdroj motivace pro využívání administrativních dat vychází z Generálního ředitelství Evropské komise pro zaměstnanost, sociální věci a začlenění, které nedávno zavedlo pravidlo, podle kterého by se uchazeči o evropské strukturální fondy měly zavázat k vypracování alespoň jednoho hodnocení založeného na mikrodatách a na použití srovnávacích metod. Kompetenční centrum EK pro mikroekonomické hodnocenítaké aktivně podporuje využívání administrativních údajů vládami zemí EU.
Iniciativy pro otevřené data se již objevily v Chorvatsku, České republice, na Slovenskua ve Slovinsku. Polsko zřídilo ministerstvo digitalizace, které podporujesekundární využívání administrativních údajů a pravidelně používá údaje o sociálním pojištěnípro sledování uplatnění absolventů vysokých škol na trhu práce. Maďarsko má v tomto vývoji výhodu, neboť přijalo v roce 2007 zákon č. 101, kterým se vytvořil právní základ pro vlastníky údajů na zpracování osobních údajů pro účely anonymizace.
Výzkumní pracovníci mohou přispět k tomuto pozitivnímu vývoji tím, že budou prezentovat hodnotu výzkumu založeného na administrativních údajích, sdílet tento výzkum s tvůrci politik a dalšími zúčastněnými stranami a prezentovat ho poutavým a snadno pochopitelným způsobem. Výzkumné společenství by mělo také monitorovat přijetí nového nařízení EU o ochraně osobních údajův členských státech, aby se zajistilo, že nepovede k dalším omezením v přístupu k údajům na legitimní účely výzkumu a hodnocení politiky.
Tyto lekce vyplynuly z diskusí na workshopu, který se konal v Budapešti 21. - 22. září 2017. Mezi účastníky byli především výzkumníci a statistici ze zemí V4, Albánie, Bosny a Hercegoviny, Chorvatska, Rumunska, Srbska a Slovinska. Workshop uspořádalo Maďarské sdružení ekonomůs podporou Visegrádského fondu, ve spolupráci s Budapešťským institutem pro výzkum politiky(BI), slovenským CELSI, českým CERGE-EIa polským IBS. Podrobné výsledky budou brzy zveřejněny ve stručném souhrnu. Doplňující událost je naplánována ve Varšavě 29. listopadu.
Celá tisková zpráva je ke stažení ve formátu PDF zde