Aktuálně

Vyplatí se jít na vysokou školu, když se ekonomice nedaří?

20.11.2025 Nová studie "Vyplatí se jít na vysokou školu, když se ekonomice nedaří?" zkoumá dlouhodobé dopady ekonomického cyklu v době nástupu na vysokou školu na pracovní kariery. Zjištění ukazují, že studenti nastupující na vysokou školu v době hospodářského útlumu, dosahují po dostudování v průměru vyšších hodinových mezd i ročních výdělků a větší míry zaměstnanosti.

Shrnutí:

• Analyzujeme dlouhodobé karierní dopady ekonomické situace před nástupem na vysokou školu. Využíváme k tomu rozsáhlá data z USA s informacemi o budoucích výdělcích absolventů z téměř 40 ročníků nastupujících ke studiu v různých fázích hospodářského cyklu. Absolventi vysokoškolského studia nastupující na školu v obdobích vyšší nezaměstnanosti dosahují během pozdější kariéry v průměru vyšších hodinových mezd i ročních výdělků. Z toho ženy dosahují vyšších výdělků i intenzivnějším pracovním zapojením. Nepříznivé ekonomické podmínky před nástupem na vysokou školu také zvyšují jejich míru zaměstnanosti. Pozitivní dopady mají dlouhodobý charakter: nacházíme je jak u čerstvých absolventů vysokých škol, tak i později během jejich kariéry.
• Ověřujeme řadu možných ekonomických zdůvodnění námi zjištěné výdělkové prémie, ale nenacházíme pro ně v datech oporu. Konkrétně:
  
  - V dobách recese se na vysoké školy hlásí, zapisuje a studium úspěšně dokončuje jen vybraná skupina nadprůměrných studentů. Předchozí výzkum však ukazuje, že v obdobích recese na vysokou školu nastupuje více studentů. Nejde tedy o vybranou skupinu těch nadprůměrných. Také v našich datech jsou ročníky absolventů nastupujících v dobách recese větší než ostatní.
  
  - U absolventů nastupujících na vysokou školu v obdobích recese dochází k užšímu výběru těch, kteří jsou v budoucnu zaměstnáni. Budoucí výdělky v těchto ročnících by pak byly pozorovány jen u vybrané skupiny těch nadprůměrných, kteří si dokázali zaměstnání najít. Absolventi z těchto ročníků však mají podle našich zjištění stejnou, a v případě žen dokonce vyšší zaměstnanost než absolventi nastupujících v dobách
  ekonomického růstu.
  
  - Absolventi zahajující vysokoškolské studium v dobách recese si volí lukrativnější studijní obory než absolventi nastupující v časech konjunktury.
  Pouhých deset procent pozorované výdělkové prémie absolventů nastupujících v době vyšší nezaměstnanosti lze však přičíst odlišné volbě oborů.
  
  - Absolventi nastupující na vysokou školu v dobách recese častěji dokončují studia v období konjunktury. Vstupují tak na pracovní trh za lepších ekonomických podmínek, tedy za vyšší mzdy. Ani toto vysvětlení se neprokázalo. Výdělkovou prémii nástupu na vysokou školu v dobách recese pozorujeme i u absolventů dokončujících studium za stejných ekonomických podmínek.
• Jediný faktor vysvětlující přibližně třetinu pozorovaného výdělkového rozdílu podle fáze ekonomického cyklu před nástupem na vysokou školu je volba regionu, ve kterém absolventi po dokončení studia pracují. Ti, kteří začínají studovat vysokou školu v období vysoké nezaměstnanosti, jsou po absolvování častěji zaměstnaní v regionech s vyššími průměrnými výdělky.
• Zbývající zhruba dvě třetiny pozorované výdělkové prémie nelze na základě použitých dat empiricky vysvětlit. Pozorovaný vliv nepříznivých ekonomických podmínek je však konzistentní se závěry předchozích výzkumů, které ukazují, jak recese významně ovlivňují lidské preference, chování a důležitá rozhodnutí a že období rané dospělosti patří z hlediska tohoto vlivu k nejcitlivějším. O tyto poznatky opíráme nabízenou interpretaci našich zjištění a výdělkovou prémii tedy připisujeme změně preferencí, životních cílů a chování, které ovlivňují budoucí výdělky.
• Negativní osobní zkušenosti a obavy způsobené recesí mohou mít na mladé lidi zásadní nepříznivé dopady. Mohou u nich však také vést ke změně životních postojů a vyvolat zvýšené úsilí, větší pracovitost a cílevědomost. To se může projevit třeba vyššími osobními investicemi do vzdělání, finančními či časovými, volbou lukrativnějších studijních oborů nebo lepšími studijními výsledky. Může to také později vést k jejich většímu úsilí vynaloženému při hledání zaměstnání a k vyšší produktivitě při jeho následném vykonávání. To vše bývá oceněno vyššími výdělky a vedlo by tedy k výdělkové prémii, kterou u absolventů nastupujících na vysokou školu v dobách recese pozorujeme.
• Tento pozitivní vliv recese na úsilí mladých lidí má oporu v mnohých dosavadních psychologických i ekonomických výzkumech. Potvrzují ho i naše dílčí zjištění o faktorech, které dokáží alespoň část pozorované výdělkové prémie vysvětlit: absolventi nastupující na vysokou školu v obdobích vysoké nezaměstnanosti si vybírají obory studia s vyšším finančním ohodnocením, stěhují se častěji za prací do oblastí s vyššími výdělky a, v případě žen, také projevují vyšší pracovní zapojení.
• Naše analýza je založena na datech z USA zahrnujících více než 1,9 milionů žen a 1,6 milionů mužů s alespoň bakalářským titulem, kteří nastoupili ke studiu v letech 1976–2014. Obdobný výzkum by bylo žádoucí uskutečnit i v České republice. Lze očekávat, že mechanismy fungující v USA budou mít podobný vliv i u nás. Vzhledem k institucionálním odlišnostem mezi těmito zeměmi a jejich vzdělávacími systémy však nelze předem říct, který z těchto mechanismů bude převládat. Vliv období recese před nástupem na vysokou školu na budoucí kariérní výsledky absolventů v Česku tedy zůstává otevřenou empirickou otázkou.