Platy učitelů ve volebních programech

Analýza IDEA PRO VOLBY 2017: Platy učitelů ve volebních programech: přehled a rozbor  mapuje, do jaké míry volební programy 11 nejvýznamnějších politických stran pro nadcházející podzimní volby do Poslanecké sněmovny poskytují odpovědi na sedm klíčových otázek, které byly položeny v předchozí studii IDEA PRO VOLBY 2017 o platech učitelů vydané 27. června 2017.

Analýza stranických programů si klade za cíl usnadnit širší veřejnosti čtení a interpretaci volebních slibů v dané tematické oblasti, ozřejmit jejich významy a poukázat na širší souvislosti, včetně upozornění na případnou absenci odpovědí. Studie byla zpracována k 28. srpnu 2017, a proto nepostihuje případné změny či dodatky k volebním programům zveřejněným po tomto datu. 

1.      Je současná úroveň učitelských platů v ČR příliš nízká, a pokud ano, jaké vyšší úrovně by měly platy dlouhodobě dosahovat?
2.      Jakým mechanismem a jakým tempem by se měly platy učitelů zvyšovat?
3.      Je žádoucí, a pokud ano, jakým způsobem by se měla posílit věrohodnost společenského závazku dlouhodobě výrazně vyšší úrovně učitelských platů?
4.      Má být dominantním zdrojem růstu učitelských platů státní rozpočet nebo se má zvýšit podíl dalších zdrojů a v tom případě jakých? (zdroje zřizovatelů: obcí, krajů a soukromých, zdroje EU, případně další).
5.      Do jaké míry je vhodné a možné vyšších průměrných platů učitelů dosáhnout při zachování současného objemu veřejných prostředků cestou strukturálních úspor ve školství? (např. zvýšením průměrné velikosti tříd, zvýšením průměrné velikosti škol, optimalizací sítě škol, snížením ostatních provozních či investičních nákladů)
6.      Do jaké míry má být případné výrazné navyšování učitelských platů realizováno paušálně podle let praxe (případně kariérních stupňů) a do jaké míry podle místních podmínek a potřeb z rozhodnutí vedení jednotlivých škol.
7.      Je vhodné a možné podpořit atraktivitu učitelské profese v oblasti nefinančních podmínek práce, jak a v jakém rozsahu?

• Všechny strany ve svých volebních programech nízkou úroveň učitelských platů vnímají jako velký problém a slibují platy zvýšit. Jedinou vyjímkou je hnutí ANO, které v době vydání studie nemělo volební program zveřejněný, a proto se  ani k otázce učitelských platů nevyjadřuje.
• Všechny strany, kromě ANO a KSČM, rozsah navýšení platů nějakým způsobem kvantifikují. Většina slibovaných navýšení se pohybuje v rozmezí 18 – 20 % oproti současnému stavu, najdou se však i přísliby vyššího navýšení. Některé programy prezentují příslib v relaci absolutní úrovně platů, jiné v relaci vůči ostatním platům, což se jeví jako věrohodnější a udržitelnější.
• Výpočty ukazují, že 10% zvýšení učitelských platů by ze státního rozpočtu vyžadovalo navíc cca 6,7 mld. Kč ročně. Většina stranických slibů proto odpovídá dodatečným nákladům v řádu 12 až 14 mld. korun.
• Pouze sliby STAN, Realistů a s určitou nejistotou i TOP09 by znamenaly výrazný posun České republiky z posledního místa v rámci EU a OECD co do učitelských platů v relaci k platům ostatních vysokoškolsky vzdělaných pracovníků.
• Problematikou finančních zdrojů na zvýšení učitelských platů ani otázkou "kde ušetřit" se komplexněji nezabývá žádný volební program.
• Stejně tak ani jedna strana bohužel nedává věrohodnější návod na to, jak učitelské platy uržet na výrazně vyšší úrovni v horizontu delším, než je funkční období na podzim zvolené Poslanecké sněmovny.
• Opatření na zvýšení atraktivity učitelského povolání formou nefinančních benefitů naopak v nějaké formě zmiňují všechny volební programy. Nejrozsáhlejší v tomto ohledu je program Strany zelených, který navrhuje například snížení byrokratické zátěže či tvůrčí volno jednou za pět let v délce šesti měsíců.