Aktuálně

Nezaměstnanost žen výrazněji rostla, u mužů stagnovala

9. 9. 2025  Blesková analýza vývoje registrované nezaměstnanosti k 31. srpnu 2025 na základě dat MPSV.

Celá analýza včetně grafů: STÁHNOUT PDF

Autoři: Jakub Grossmann a Daniel Münich

SHRNUTÍ:

• Registrovaná nezaměstnanost v srpnu ’25 mírně vzrostla. Rozdíl mezi počtem příchozích a odchozích na úřadech práce byl kladný, obdobně jako tomu bylo v srpnech posledních let a letech ekonomického zpomalení (Graf 2). Přesto patří nezaměstnanost v ČR stále k nejnižším v EU27 (Graf 9). Počty nezaměstnaných procházejících úřady práce zůstávají velmi nízké.
• Podíl nezaměstnaných na úřadech práce v populaci 15–64 let na konci srpna ’25 (4,5 %) se oproti před-covidovému srpnu ’19 zvýšil o 1,8 procentního bodu (p.b.): u mužů o 1,6 p.b., více u žen o 1,9 p.b. (Graf 1). Nezaměstnanost žen poslední měsíce výrazněji roste, zatímco u mužů stagnuje (Graf 3).
• Dlouhodobá nezaměstnanost je z pohledu sociálního a veřejných politik mnohem důležitější fenomén než nezaměstnanost celková nebo krátkodobá. Věkově a vzdělanostně specifickou míru dlouhodobé nezaměstnanosti však ministerstvo práce dosud pravidelně nesleduje (Graf 4).
• Nejvyšší míru nezaměstnanosti dlouhodobě vykazují Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci s odstupem následováni Úředníky a Pracovníky ve službách a prodeji. Naopak nejlépe si dlouhodobě vedou Řídící pracovníci a Specialisté (Graf 5).
• Vyšší míru nezaměstnanosti nadále vykazují nejmladší a nejstarší věkové skupiny, ženy navíc ve středním věku typickém pro mateřství. To se promítá i do větších rozdílů v míře nezaměstnanosti mladších mužů a žen. Meziroční tempo nárůstu počtu nezaměstnaných se napříč věkovými skupinami liší, nepatrně vyšší je u mužů (Graf 6).
• Výraznější meziroční tempo nárůstu nezaměstnaných zaznamenali lidé s vyšším odborným a s vysokoškolským vzděláním, zejména ženy (Graf 7).
• Během června až srpna nezaměstnaní opouštěli úřady práce pomaleji než ve stejném období před pandemií covid-19. Výraznější byl propad pravděpodobnosti odchodu z nezaměstnanosti u osob s délkou trvání nezaměstnanosti 3–6 měsíců (Graf 8).
• Kraje s nejvyššími podíly nezaměstnaných jsou již tradičně Ústecký a Moravskoslezský. Nejvyšší tempo nárůstu počtu nezaměstnaných od nástupu covid-19 zaznamenaly kraje Ústecký (+2,4 p.b.), Karlovarský (+2,3 p.b.) a Liberecký (+2.0 p.b.) (Graf 10).