- 2021 (11)
- Únor (8)
- Leden (3)
- 2020 (66)
- Prosinec (4)
- Listopad (3)
- Říjen (4)
- Září (5)
- Srpen (6)
- Červenec (3)
- Červen (7)
- Květen (8)
- SCI-PO 2020 | Veřejná politika v oblasti VaVaI
- Vzdělávání na dálku pohledem rodičů
- Změny chování české populace v době covid-19
- Startupy v době pandemie covid-19
- Ekonomické dopady a možnosti obcí
- Sociálně-ekonomické nerovnosti ve vzdělávání
- Jak probudit ekonomiku
- Reakce na výroky prof. Prymuly pro EchoPrime
- Duben (7)
- Makroekonomická politika v časech koronavirové epidemie
- Serologické testy na protilátky covid-19
- Nástroj ke studiu dopadů uvažovaných vládních opatření
- Využití technologie Bluetooth pro trasování šíření covid-19
- Kurzarbeit: zahraniční zkušenost s dotováním
- Dodržování zákazů v době koronaviru
- Sběr osobních údajů pro chytré trasování COVID-19
- Březen (16)
- Studie: Jak komunikovat vládní krizová opatření?
- Jak komunikovat s veřejností?
- Lidé si myjí ruce příliš rychle a nedokonale
- Přehled zahraničních testovacích praxí
- Ochota lidí kvůli Covid-19 zůstat doma a nosit roušky
- Studie: Přístup domácností k nákaze a vládním opatřením
- Studie: Lekce behaviorální ekonomie v prevenci
- Testy, testy, testy!
- Studie: Testování na Covid-19
- COVID-19 z pohledu práva
- Insolvence v časech koronaviru
- Pomoc státu firmám na udržení zaměstnanosti
- Po lékařích budou potřeba ekonomové
- Ekonomický šok, jaký svět neviděl
- Případ Covid 19
- Zpravodaj IDEA 1 | 2020
- Únor (2)
- Leden (1)
- 2019 (29)
- Prosinec (4)
- Listopad (3)
- Říjen (1)
- Září (4)
- Srpen (3)
- Červenec (1)
- Červen (3)
- Květen (3)
- Duben (3)
- Březen (3)
- Leden (1)
- 2018 (27)
- Prosinec (3)
- Listopad (3)
- Říjen (4)
- Září (2)
- Srpen (2)
- Červenec (2)
- Červen (1)
- Květen (1)
- Duben (2)
- Březen (2)
- Únor (2)
- Leden (3)
- 2017 (17)
- Prosinec (2)
- Listopad (3)
- Říjen (2)
- Září (2)
- Srpen (2)
- Červenec (3)
- Červen (3)
- 2020 (32)
- Prosinec (1)
- Říjen (2)
- Září (1)
- Srpen (2)
- Červenec (2)
- Červen (4)
- Květen (3)
- Duben (6)
- Makroekonomická politika v časech koronavirové epidemie
- Serologické testy na protilátky covid-19: K čemu nám mohou být dobré
- Využití technologie Bluetooth pro trasování šíření covid-19
- Kurzarbeit: zahraniční zkušenost s dotováním zkrácené pracovní doby
- Dodržování zákazů v době koronaviru: vymáhání musí být cílené efektivně
- Sběr osobních údajů pro chytré trasování COVID-19: Jak lidi motivovat a neodradit
- Březen (11)
- Jak komunikovat vládní krizová opatření? Často je opakovat
- Jak komunikovat s veřejností? Poznatky behaviorální ekonomie v boji proti COVID-19
- Iniciativa Model antiCOVID-19 pro ČR
- Přehled zahraničních testovacích praxí: ekonomicko-statistická perspektiva
- Přístup domácností k nákaze a vládním opatřením: Aktuálně z terénu
- Lekce behaviorální ekonomie v prevenci: jak také bojovat s covid-19
- Testování na covid-19: pozor na více škod než užitku
- Insolvence v časech koronaviru: návrh dočasných změn insolvenčního zákona
- Pomoc státu firmám na udržení zaměstnanosti: rychlá, jednoduchá, ekonomicky smysluplná
- Ekonomický šok, jaký svět neviděl: ekonomiku musíme rychle zmrazit a pak ji znovu probudit
- Ekonomie společenského odstupu pro každého: případ Covid 19
Aktuálně
Zaměstnávání starších osob a ekonomické pobídky k jejich práci
// ARTICLE CREATION AND/OR MODIFICATION DATES // note the special format due to date() not functioning with other languages ?>IDEA vydává novou studii Studie Working Beyond Pensionable Age pojednávající o poklesu životní úrovně odchodem do důchodu. V ČR naprostá většina seniorů odchází do důchodu a stává se ekonomicky neaktivní při dosažení zákonného důchodového věku nebo dokonce předtím. Z pohledu finanční udržitelnosti důchodového systému a udržení jejich životní úrovně je přitom žádoucí, aby senioři co mohou pracovat a pracují rádi, odcházeli z práce v pozdějším věku.
Stabilita českého průběžného systému důchodového pojištění závisí na třech klíčových parametrech, mezi něž patří poměr pracujících vůči důchodcům. Nízká porodnost a stárnutí populace tento poměr snížily. Zvýšení důchodového věku tento poměr naopak tlačí nahoru, neboť většina jednotlivců pracuje až do dosažení důchodového věku. Nicméně, zvyšování důchodového věku nemotivuje seniory k práci poté, co důchodového věku dosáhnou. Zvýšení motivace k práci u seniorů, kteří již dosáhli důchodového věku, je však možné pomocí institucionálních pobídek k práci. Ty by měly kompenzovat zvýšenou motivaci důchodců opustit trh práce, která plyne z jejich garantovaného příjmu, starobního důchodu, který není závislý na jejich ekonomické aktivitě.
Zaměstnanost důchodců v České republice je nižší než průměr 28 států Evropské unie. Většina českých seniorů opouští trh práce a odchází do důchodu při dosažení důchodového věku, přičemž 70 až 80 procent starobních důchodců deklaruje, že odešli do důchodu dobrovolně, pouze na základě svého přání. Evidence o vývoji zdravotního stavu a nezaměstnanosti s věkem senirů rovněž naznačuje, že většina českých seniorů do důchodu odchází dobrovolně.
Naše kvantifikace institucionálních pobídek k práci pomocí několika specifikací participačních daňových sazeb ukázala, že daňový, dávkový a důchodový systém v současné době starobní důchodce nemotivuje k práci více než jedince aktivního věku. Naopak v roce 2013 byli starobní důchodci ve srovnání s jedinci aktivního věku více demotivováni od práce, neboť nemohli pobírat slevu na poplatníka u daně z příjmu fyzických osob. Jinými slovy, institucionální pobídky starobních důchodců k práci v České republice nedokáží kompenzovat jejich zvýšenou motivaci odejít z trhu práce, která je dána jejich garantovaným bezpodmínečným příjmem, starobním důchodem.
Mezinárodní srovnání ukazuje, že míru zaměstnanosti důchodců lze zvýšit o více než 20 procentních bodů. Podle našeho mikrosimulačního modelu nárůst zaměstnanosti důchodců iniciovaný snížením sazby pojistného na sociální pojištění nejen zlepšuje jejich osobní i rodinnou finanční situaci, ale může zvýšit příjmy veřejných rozpočtů prostřednictvím zvýšení příjmů z daně z příjmu fyzických osob a z pojistných na sociální a zdravotní pojištění.
Studie Working Beyond Pensionable Age: Institutional Incentives in the Czech Republic ke stažení na webové stránce IDEA.
V českém mutaci je studie na webu IDEA ke stažení pod názvem Pracovní aktivita po dosažení důchodového věku: Institucionální pobídky v České republice.