Aktuálně

Srovnání platů a mezd v České republice

29.4.2025 Nová studie "Srovnání platů a mezd v České republice: větší problém, než se zdá" nabízí unikátní srovnání platů veřejného sektoru a mezd sektoru soukromého v České republice.

 Shrnutí:

• Srovnání platů českého veřejného sektoru, kde se odměňování odvíjí od tarifů (platová sféra), a mezd (mzdový sektor zaměstnanosti, kde dominují subjekty soukromé) je překvapivě komplikovaná agenda. Naše studie vysvětluje metodologické obtíže těchto srovnání a navrhuje jednoduchý, ale metodologicky bezpečný postup. Diskutujeme jeho nedostatky a aplikujeme jej. Dále nabízíme doporučení dalšího rozvoje datové základny a komplementárních analýz.
• Diskutujeme, jaké problémy ve formě omezení na straně dat, metodologie a tržní reality je třeba řešit, aby bylo možno platy a mzdy věrohodně srovnávat pro účely efektivní platové regulace. Ukazuje se, že dostatečně věrohodné empirické srovnávání platů vs. mezd pro potřeby efektivního nastavování výše platů a platové struktury (tarifů) je náročnější, než se může na první pohled zdát.
• Východiskem pro interpretaci našich srovnávání platů a mezd jsou dva principy tvorby platové struktury: (i) princip „stejný plat za stejnou práci“ a (ii) princip „plat slouží k efektivnímu zajištění lokálních veřejných služeb“. První princip implikuje malou variabilitu platů v rámci typů zaměstnání a velkou variabilitu poměru plat/mzda napříč segmenty trhu práce. Druhý princip implikuje opačný výsledek díky přibližování platů mzdám v rámci daného segmentu
  trhu práce, kdy platy reagují na lokální mzdu – cenu daného typu práce. Nenacházíme silnou oporu ani pro jeden princip.
  • Naše srovnání platů a mezd je založeno na datech z Informačního systému o průměrných výdělcích (ISPV) roku 2023. Vycházíme z identifikace srovnatelných zaměstnání (typologie zaměstnání ISCO) platového a mzdového sektoru a dále upřesňujeme srovnatelné segmenty trhu práce. Měříme podíl mezi oběma sektory srovnatelné zaměstnanosti na všech zaměstnancích platové sféry, dále míru variability poměru plat/mzda bez ohledu na srovnatelnost a s ohledem na srovnatelnost. Tato empirická srovnání slouží jako ilustrace navrhovaného metodologického přístupu a rozdílné výsledky dokumentují obtíže běžně
  uváděných srovnání. Běžně prezentované statistiky mohou výrazně zkreslovat skutečné poměry výše odměňování z řady důvodů, které ve studii popisujeme.
• Nestačí totiž srovnávat jen průměrné platy a mzdy v daném typu zaměstnání, protože vzdělání a regionální pokrytí dané profese se může napříč platovým a mzdovým sektorem významně lišit. Je třeba porovnávat obsahově skutečně podobné platy a mzdy ve srovnatelných segmentech zaměstnanosti (tj. s podobnou náplní práce a ve stejných regionech, věkových a vzdělanostních skupinách a dle pohlaví) aby „jablka byla srovnávána s jablky“. Proto v obou sektorech rozlišujeme segmenty zaměstnanosti na základě kombinace ISCO, kraj, věk, vzdělání a pohlaví.
• Srovnání i těchto našich srovnatelných segmentů platové a mzdové sféry ale může být zkresleno rozdíly v rozsahu mimo–mzdových zaměstnaneckých benefitů a alternativních forem odměňování (např. výplata nad minimální mzdu v hotovost či odměňování formou paralelních DPP), což je většinově případ mzdové sféry.
• Platy velké části zaměstnanců platové sféry nemají ve mzdové sféře srovnání, protože mnohá zaměstnání či segmenty platové sféry se ve sféře mzdové nevyskytují. Mnohá zaměstnání, která zaměstnanost vykazují v obou sférách, nemají srovnatelný obsah vykonávané práce. A u některých zaměstnání, která by v principu srovnávána být mohla, nemají naše srovnatelné segmenty zaměstnanosti dostatečné datové pokrytí pro zajištění statistické věrohodnosti výsledků. Konečně často není srovnání platů a mezd možné z důvodů zákonného zajištění anonymity dat vykazujících ekonomických subjektů. K překryvu srovnatelných sektorů zaměstnanosti tak dochází jen u malé části platové sféry. Konkrétně lze platy statisticky porovnávat se mzdami ve srovnatelných segmentech mzdového sektoru pouze v případě zhruba sedminy zaměstnanců platové sféry.
• Poměr mezd a platů za srovnatelné segmenty zaměstnanosti se v roce 2023 pohyboval v širokém rozmezí 50 % a 150 %, typicky 110 %. Poměr plat/mzda se liší podle regionu, vzdělání a profese. I v rámci jedné profese jsou často výraznější rozdíly tohoto poměru např. mezi Prahou a jinými kraji. U profesí s nižší až střední kvalifikací (např. kuchaři, uklízeči) bývá plat často vyšší než mzda. To ale může být důsledek praxe, kdy část výplaty ve mzdové sféře je vyplácena jinou formou než ve mzdě, takže poměr plat/mzda může realitu zkreslovat. U vysoce kvalifikovaných zaměstnání (např. manažerských a vysoce odborných) je dominantně vyšší
  mzda než plat. Naše analýza ukazuje, kde tomu tak je obzvlášť.
• Ve srovnatelných segmentech zaměstnanosti platové sféry v Praze jsou zaměstnanci v řadě kvalifikačně nejnáročnějších zaměstnáních odměňováni o téměř 50 % méně než srovnatelní zaměstnanosti sféry mzdové. Platový sektor tedy práci řady nejvíce kvalifikovaných zaměstnanců v Praze odměňuje cca polovičně oproti sektoru mzdovému. Platová sféra odlišuje odměňování pro jinak srovnatelné zaměstnance napříč regiony, ale ne tak výrazně, jak to činí
  sféra mzdová. Tato platová regionální diferenciace nereaguje na potřebu konkurovat sféře mzdové, obzvláště v Praze, což je pro platovou sféru v některých zaměstnáních klíčový trh
  práce. Omezuje to pak možnosti získávat kvalitní zaměstnance pro vysoce kvalifikovanou práci ve veřejných institucích v Praze sídlících. Podrobnější analýzy dále ukázaly, že platová sféra výší platů systematicky nereaguje na existenci konkurence ve sféře mzdové. To naznačuje, že platová sféra nereaguje na potřebu přitahovat pracující vyšším platem tam, kde je vystavena konkurenci sféry mzdové.
• Pro komplexnější a věrohodnější porovnání platů a mezd by bylo vhodné sbírat a zpracovávat data ISPV ve větší podrobnosti než dosud. Např. by bylo vhodné sledovat obor dosaženého vzdělaní nejen ve mzdové, ale i v platové sféře. Důležité je také průběžně dohlížet na kvalitu dat v obou sektorech, především pokud jde o zařazování do zaměstnání ISCO vykazujícími subjekty v platové sféře. Doporučujeme také provádět šetření ohledně výše a rozsahu
  alternativních forem odměňování v různých profesích mzdového sektoru.
• Tato studie představuje pouze první krok ke smysluplnému a systematickému srovnávání mezd a platů. Celostní analýzu tohoto typu je žádoucí doplňovat detailnějšími analytickými vhledy do způsobu odměňování v těch zaměstnáních mzdové sféry, které mají výraznější zastoupení ve sféře platové. Také je žádoucí zohledňovat zatím hůře postižitelné faktory srovnání obou sektorů, jako je například stabilita zaměstnání (veřejný sektor) vs. flexibilita
  a vyšší potenciál budoucích výdělků (soukromý sektor). Další analýzy by se mohly věnovat i otázce rozdílné monopsonní síly zaměstnavatelů v obou sektorech a jejím dopadům.
• Individuální administrativní data České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) by umožnila sledovat typ a frekvenci přechodů zaměstnanců mezi platovým a mzdovým sektorem a rozdíly v odměňování, které se těchto přechodů týkají. Takové přechody jsou totiž výsledkem konkurence mezi platovou mzdovou sférou i napříč segmenty. V naší analýze nejsou považovány jako srovnatelné, ale v reálné praxi umožňují danému pracujícímu najít práci
  v obou sektorech. Data ČSSZ sice neumožňují sledovat jednotlivá ISCO zaměstnání, ale umožňují sledovat přechody zaměstnanců daného věku či pohlaví mezi zaměstnavateli obou sektorů. V ideálním případě by bylo možné sledovat konkurenci platového a mzdového sektoru v rozsáhlých longitudinálních datech s ISCO kódy, která dnes nejsou dostupná.