Aktuálně

Práce z domova po pandemii covid-19

16.1.2025 Nová studie "Od nutnosti k nové realitě: práce z domova po pandemii covid-19" mapuje dlouhodobější dopady pandemie covid-19 na fenomén práce z domova v ČR. Pracují lidé z domova v době po odeznění pandemie více než před ní? Jak se míra využívání práce z domova liší mezi různými demografickými a socioekonomickými skupinami?

 Shrnutí:

• Před pandemií covid-19 patřila Česká republika k zemím s nízkým podílem zaměstnanců pracujících z domova. V průběhu pandemie covid-19 míra využívání práce z domova výrazně narostla a kopírovala protipandemická opatření.
• Tato studie mapuje míru využívání práce z domova v ČR před, během a po pandemii covid-19. Zajímá nás, zda se výrazně vyšší výskyt práce z domova udržel i po skončení pandemie, podobně jako jinde ve světě. Zaměřujeme se také na to, zda různé demografické a socioekonomické skupiny využívají práci z domova v různé míře a zda současná míra využívání práce z domova odpovídá přáním a preferencím různých skupin pracovníků.
• Na základě dat z let 2018–2023 ukazujeme, že v důsledku pandemie došlo k výraznému a trvalému nárůstu využívání práce z domova i v ČR. Po definitivním konci pandemie z kraje roku 2023 pracoval z domova každý desátý zaměstnanec, před ní to byl jen každý dvacátý. Zaměstnanci pracující z domova tak činí nejčastěji méně než polovinu jejich pracovní doby.
• Post-pandemické rozdíly v míře využívání práce z domova mezi ženami a muži jsou překvapivě velmi malé. Naopak zásadní roli hraje vzdělání. Lidé bez maturity pracují z domova jen velmi zřídka a práce z domova se týká téměř výhradně zaměstnanců alespoň s maturitou. Z vysokoškolsky vzdělaných pracuje z domova zhruba čtvrtina.

• Nejvíce pracují z domova lidé ve věku 25–44, u kterých došlo k nárůstu práce z domova z 6 % na více než 12 %. K nejvyššímu relativnímu nárůstu práce z domova došlo u nejmladší skupiny 20–24 let, kde podíl narostl pětinásobně (z necelých 2 % na 10 %).
• Rodiče dětí sice nyní pracují z domova o něco častěji než bezdětní, ale nárůst využívání práce z domova byl v obou skupinách překvapivě podobný. Zatímco přítomnost a počet dětí nemá na míru využívání práce z domova rodičů příliš vliv, věk nejmladšího dítěte je zcela zásadní. Míra využívání práce z domova se zvýšila nejvíce u rodičů s mladšími dětmi. Naopak u matek s nejmladším dítětem ve věku 13–17 let byl nárůst jen mírný, u jejich otců dokonce žádný. Práci z domova využívají nejvíce ženy s dítětem ve věku 0–2, u kterých došlo také po pandemii k největšímu nárůstu. Dnes jich téměř třetina pracuje z domova.
• Zatímco velikost firmy nebo pracoviště nehraje pro využívání práce z domova příliš velkou roli, odvětví zaměstnání má pro využívání práce z domova zcela zásadní význam. Práce z domova je přirozeně využívaná hlavně v profesích, které lze z domova snadněji vykonávat. Nachází se především v odvětvích informačních a telekomunikačních činností, nemovitostí, peněžnictví a pojišťovnictví. V prvním z nich dnes pracuje alespoň částečně z domova celá polovina zaměstnanců.
• Mezi partnery v domácnostech existuje pozitivní korelace v míře využívání práce z domova i její frekvenci. Pokud někdo nepracuje z domova vůbec, je velmi pravděpodobné, že jeho partner také práci z domova nevyužívá. Osoby, které pracují více z domova než z práce, mají partnery, kteří také častěji pracují převážně z domova. Naopak osoby, které pracují z domova méně a jsou častěji v práci, mají partnery, kteří také pracují převážně na pracovišti a z domova jen menší část pracovní doby. Tyto podobnosti ve využívání práce z domova mezi partnery mohou být sice způsobeny tím, že si lidé vybírají partnery s podobným vzděláním nebo pracující v podobných odvětvích, odrážejí však pravděpodobně i podobné
  preference partnerů ohledně práce z domova.
• Na základě preferencí vyjádřených v šetření z ledna roku 2023, 66 % mužů a 70 % žen by rádo pracovalo několik dní v týdnu z domova, nejčastěji dva nebo tři. Preference pracujících ohledně míry využívání práce z domova do velké míry odpovídá tomu, zda a do jaké míry už
  z domova pracují. Ne vždy se však preference a realita potkávají a někteří pracují z domova častěji, než by si přáli. Zároveň ale více než polovina lidí pracujících pouze na pracovišti by upřednostnila alespoň částečnou práci z domova. Celkově lze tedy očekávat, že pokud se preference zaměstnanců potkají s možnostmi a vůlí zaměstnavatelů, využívání práce z domova dále poroste.
• Nárůst využívání práce z domova by v Česku mohl také vést k většímu zapojení matek malých dětí na trhu práce. Dřívější návrat žen z rodičovské dovolené usnadněný možností práce z domova, či převzetím části péče o děti partnery, by mohl snížit stále přetrvávající genderové nerovnosti v míře zaměstnanosti a v příjmech.
• Dokumentovaný nárůst práce z domova pravděpodobně zvýší dojezdovou vzdálenost a dobu dojíždění za prací. To může posílit pracovní mobilitu, zvýšit sladění nabídky a poptávky po práci a celkově zvýšit konkurenci na trhu práce. Vzhledem k tomu, že práce z domova se vyskytuje především mezi lidmi s vyšším vzděláním a v lépe placených profesích, může další růst využívání práce z domova také přispět ke zvyšování ekonomických a sociálních rozdílů ve společnosti.