Aktuálně

Částečné úvazky: v Česku vzácné zboží

 Nová a zcela unikátní studie jako první v České republice detailně zkoumá fenomén českých částečných úvazků ve velkém evropském srovnání. Studie přináší zcela nová zjištění týkající se částečných úvazků. Jaké jsou důvody jejich nízkého využívání v Česku? Které skupiny obyvatel je využívají? A jaké kroky by mohly pomoci jejich širšímu uplatnění?

 Shrnutí:

• Flexibilita a dynamika českého trhu práce jsou dlouhodobě nízké a částečné úvazky jsou jedním z nástrojů jak situaci zlepšit. Zaměstnavatelům mohou částečné úvazky přinášet větší flexibilitu a snižovat náklady. Na druhé straně trhu práce umožňují pracovní zapojení rodičů, studentů, seniorů a dalších znevýhodněných skupin, stejně jako usnadňují udržet si kontakt s praxí a profesí v případě nemožnosti práce na plný úvazek. Částečné úvazky pomáhají sladit práci a soukromý život včetně péče o rodinné příslušníky. Práce na částečný úvazek však má i rizika, pokud je spíše než preferovanou, variantou vynucenou nedostatkem práce na úvazek plný. Důsledkem mohou být nižší výdělky, horší sociální zabezpečení a horší výhled kariérního růstu.
• Navzdory mnoha výhodám a přínosům částečných úvazků Česká republika dlouhodobě patří k zemím EU s jejich nízkým výskytem. Je to ale typické pro všechny země s dědictvím kdysi centrálně řízených hospodářství. Zatímco v západní a severní Evropě jsou částečné úvazky běžné napříč profesemi a vzdělanostními skupinami, v Česku jejich využívání zůstává obecně nízké.
• V Česku využívají částečné úvazky nejčastěji ženy ve věku 30–39 let, tedy v období v současnosti typickém pro mateřství a rodičovství. Vyšší výskyt částečných úvazků vykazují i ženy v předdůchodovém věku, u nichž lze předpokládat potřebu snížit pracovní nasazení za účelem péče o starší rodiče, případně o děti vlastních dětí.
• Zatímco v EU je výskyt práce na částečný úvazek častější u žen s nižšími úrovněmi dosaženého vzděláním, v Česku je vyšší mezi vysokoškolsky vzdělanými. Pravděpodobně to souvisí s lepší vyjednávací pozicí vysokoškolsky vzdělaných žen, s jejich silnější finanční motivací pracovat a spolu s vyššími příjmy manžela s lepšími možnostmi zajišťovat placenou péči o předškolní děti v případě nedostatku míst ve veřejných školkách.

• Češky s malými dětmi do 4 let věku pracují výrazně méně často než jejich evropské vrstevnice, ale pokud už pracují, volí částečné úvazky naopak častěji. S rostoucím věkem nejmladších dětí v rodině jejich míra zaměstnanosti výrazně roste, avšak zejména díky jejich práci na plný úvazek. Celkově je výskyt částečných úvazků žen v Česku blízký průměru EU do 35 let věku a s vyšším věkem vůči průměru EU výrazně klesá.
• V Česku se částečné úvazky vyskytují hlavně v odvětvích spojených s administrativou, kde je jejich výskyt blízký průměru EU. Odvětví IT je jediné, kde výskyt částečných úvazků Češek převyšuje průměr EU. Největší rozdíl mezi Českem a průměrem EU je v odvětvích stavebnictví, zemědělství a těžby a dobývání, kde žen pracuje poměrně málo, pravděpodobně i pro nedostatečnou nabídku částečných úvazků. Za pozornost stojí výrazně nižší výskyt částečných úvazků v oblastech veřejné správy a zdravotní péče v Česku. Přitom naopak v těchto oblastech je podíl žen vysoký a pro stát je regulatorně jednodušší nabídku zkrácených úvazků podporovat.
• V ekonomicky vyspělejších zemích EU ženy volí částečné úvazky hlavně kvůli sladění práce s péčí o rodinu. V Česku a v dalších postkomunistických zemích tento důvod není primární zřejmě proto, že se jim možnosti práce na zkrácený úvazek ani nenabízejí. Čeští muži částečné úvazky téměř nevyužívají, a pokud ano, pak důvodem není péče o děti, ale více než jinde vlastní zdravotní znevýhodnění, a naopak méně než jinde nemožnost najít práci na plný úvazek.
• Mezi lety 2000 až 2015 výskyt částečných úvazků v EU v průměru mírně rostl, ale v následujících pěti letech poklesl téměř zpět na úroveň roku 2000. V Česku, podobně jako v dalších postkomunistických zemích, se výskyt částečných úvazků během posledních dvou dekád zvýšil minimálně a za průměrem EU tyto země nadále výrazně zaostávají. Po roce 2000 se využívání částečných úvazků zvýšilo zejména u Češek s malým dítětem, žen v předdůchodovém věku a spíše u žen s vysokou školou nebo těch bez maturity.
• Rozložení odpracovaných hodin na trhu práce mezi partnery v českých domácnostech s dětmi nadále odráží tradiční genderové role. Většina matek s dětmi do 4 let zůstává doma, zatímco otcové pracují na plný úvazek, často s vyšším počtem odpracovaných hodin. Jakmile nejmladší dítě dosáhne školního věku, matky se vracejí do práce, ale většinou spíše na plný než na částečný úvazek.
• Příčiny dlouhodobě nízkého výskytu částečných úvazků v Česku jsou zřejmě mnohé: lokální nedostupnost a obtížná předvídatelnost míst ve veřejně provozovaných dostupných předškolních zařízeních, nedostatečná nabídka stacionární a terénní péče o seniory, struktura ekonomiky výrazně orientovaná na průmyslovou výrobu se směnnými provozy a vedle toho nízký podíl sektoru služeb, nízká míra progrese v systému přímých daní a odvodů z platů
  a mezd (tj. poměrně vysoké odvodové zatížení i nízkých výdělků), existence fixních složek nákladů na zaměstnance, přetrvávající společenské rozdělení rolí v rodinách.
• V roce 2023 byla v Česku zavedena sleva na pojistném placeném zaměstnavateli v případě zaměstnanců na částečném úvazku starších 55 let, pečujících o děti mladších 10 let, prezenčně studujících, zdravotně postižených či invalidních. Dopady tohoto opatření však na vyhodnocení ještě čekají. Inspirací pro regulatorní podporu částečných úvazků mohou být zahraniční modely. Nápomocné může být například progresivnější zdanění po vzoru Nizozemska, německé zákony umožňující snadnější přechod mezi plným a částečným úvazkem, nebo francouzský systém podpory dočasného snížení úvazku z rodinných důvodů. Spíše než v soukromém sektoru se regulatorně snadnější cesty ke zvýšené nabídce částečných úvazků v Česku nabízí ve veřejném sektoru financovaném z veřejných rozpočtů.