Aktuálně

Jaké inovativní firmy (ne)čerpají veřejnou podporu?

17. 10. 2024 Nová studie "Jaké inovativní firmy (ne)čerpají veřejnou podporu na inovace?" ukazuje, jaké inovativní firmy čerpají anebo naopak nečerpají veřejnou podporu inovací, na jaké inovační činnosti, jaké druhy podpory, z jakých zdrojů a co z toho plyne pro českou inovační politiku.

Podívejte se na IDEA Talks k tématu

Také jako podcast: 

Spotify

Apple

Shrnutí studie:

• Smyslem této analýzy je ukázat, jaké inovativní firmy čerpají anebo naopak nečerpají veřejnou podporu inovací, na jaké inovační činnosti, jaké druhy podpory, z jakých zdrojů a co z toho plyne pro českou inovační politiku.
• Je to poprvé, kdy je takto celistvě a zevrubně zmapováno zaměření veřejné podpory inovací v Česku. Za tímto účelem využíváme velkou databázi firemních dat o inovacích pro období 2010–2020, která byla vytvořena ve spolupráci s ČSÚ v projektu OECD propojením pěti šetření o inovacích a dalších zdrojů.
• Jen čtvrtina inovativních firem se věnuje výzkumu a vývoji (VaV) soustavně. Další čtvrtina provádí VaV pouze příležitostně. Rovná polovina inovativních firem se VaV nevěnuje vůbec, tj. inovují jinak než skrze vlastní VaV.
• Dvě třetiny všech firem inovují bez veřejné podpory na inovace. Ve zbylé třetině jsou daleko častěji zastoupeny firmy, které čerpají přímou podporu, oproti firmám, které využívají nepřímou podporu (daňový odpočet).
• Firmy, které provádí VaV soustavně, čerpají veřejnou podporu na inovace nejčastěji ve zhruba třech pětinách případů. Inovativní firmy, které se věnují VaV příležitostně, čerpají zhruba dvakrát méně častěji. Inovativní firmy, které vlastní VaV neprovádí, dosáhnou na podporu zdaleka nejméně.

• Nepřímou podporu pro inovace v podobě daňového odpočtu na VaV čerpá jen méně než třetina firem, které se soustavně věnují VaV, a ještě menší podíl právě takových malých a mladých firem. Přitom na podporu firem, které soustavně provádí VaV, je tento program zacílený.
• Podle demografických charakteristik vychází jako nejméně podporované malé mladé samostatné inovativní firmy ve službách, tj. typicky inovativní „nevýrobní“ start-upy. Naopak nejvíce podporu na inovace čerpají velké zavedené průmyslové firmy, které jsou součástí domácí skupiny. Firmy s ústředím v zahraničí čerpají relativně více nepřímou než přímou podporu.
• Firmy, které provádí VaV soustavně, převyšují inovátory, kteří provádí VaV příležitostně, a zejména ty bez VaV činnosti, i v řadě ostatních ukazatelů inovativnosti: vynakládají více nejen na vlastní VaV, ale i na nákup služeb VaV a předmětů duševního vlastnictví, častěji zavádějí produktové inovace, spolupracují na inovacích, patentují a rovněž se více prosazují na zahraničních trzích.
• Naopak inovátoři bez vlastního VaV se vyrovnají anebo dokonce předčí ty s VaV činností v procesních inovacích a v nákladech na inovační činnosti, které nesouvisí s VaV, jako jsou investice do budov, strojů anebo softwaru za účelem inovací anebo náklady na uvádění inovací na trh, změny designu a školení zaměstnanců spojené s inovacemi.
• Firmy, které čerpají podporu na inovace, nápadně převyšují ty, které nečerpají, zejména v investicích do budov, strojů anebo softwaru za účelem inovací a pak také ve spolupráci na inovacích s partnery ve veřejné výzkumné sféře a v patentování, ale dva druhé jmenované rozdíly souvisí přímo s podmínkami účasti v dotovaných projektech. V jiných charakteristikách inovativnosti až tak výrazné rozdíly mezi příjemci podpory a těmi, kteří nečerpají podporu, nevychází.
• Přímá účelová podpora pro inovace financovaná z českých veřejných rozpočtů směřuje dominantně do firem se soustavnou VaV činností. Tomuto se vymykají větší programy MPO (TIP) anebo TA ČR (ALFA), jejichž část čerpaly i firmy s příležitostným VaV. Inovativní firmy, které vlastní VaV neprovádí, čerpají jen zlomek těchto dotací. Naopak evropské dotace (z operačních programů) směřují podstatně více než národní dotace
  i do inovativních firem s příležitostným VaV anebo bez VaV.
• Analýza časové řady ukazuje, že pravděpodobnost přepnutí firmy z provádění VaV příležitostně na režim VaV soustavně je podstatně vyšší, pokud současně začne čerpat podporu na inovace. Na takový efekt ukazují i ekonometrické odhady modelu rozdílu v rozdílech. To naznačuje, že těžiště dopadů podpory by mohlo být právě v přepínání na vyšší intenzitu VaV. Nicméně na prokázání takového kauzálního dopadu podpory
  nejsou k dispozici vhodná data.
• Mezinárodní srovnání v rámci 27 zemí EU/EFTA odhaluje, že ČR v podpoře inovací celkově patří k evropskému nadprůměru. Při podrobnějším pohledu podle odvětví a velikosti firem vychází, že v ČR je relativně častá podpora inovací konkrétně ve středních a velkých firmách, ale naopak zaostává za jinými zeměmi v podpoře malých firem, a to zejména ve službách.
• Náměty pro inovační politiku:
  
  - V ČR i v zahraničí se ukazuje, že podpora inovací má největší pozitivní dopady na malé a střední firmy. Je to záměr, anebo spíše nezamýšlený výsledek, že veřejnou podporu na inovace u nás nejčastěji čerpají velké zavedené průmyslové firmy? Jako by byla česká inovační politika zahleděna do minulosti, namísto aby podporovala rozvoj podnikání, které má největší potenciál táhnout růst ekonomiky dlouho do budoucna.
  
  - Poskytovatelé podpory by se měli přinejmenším vyvarovat toho, aby se inovativní start-upy ocitaly v nevýhodě ve fázi hodnocení návrhů projektů, např. přidělováním extra bodů za minulost firmy. Stálo by za úvahu systematicky zjistit, nakolik design programů na podporu inovací, a to zejména nastavení kritérií pro výběr projektů k podpoře, znevýhodňuje takové firmy.
  
  - Ex-post hodnocení programů podpory inovací by se měla zaměřit na jejich prokazatelné dopady. Dokud se bere v úvahu hlavně podíl úspěšně splněných projektů v programu, není divu, že poskytovatelé raději sází na jistotu podporou spíše zavedených větších firem se zářnou minulostí a méně riskují podporou inovativních start-upů.
  
  - Nabízí se otázka, zda v celkovém mixu inovační politiky nepřistoupit k větší diverzifikaci přímé a nepřímé podpory. Nepřímá podpora by skrze daňový odpočet mohla hrát roli hlavního nástroje pro podporu soustavné VaV činnosti, zatímco programy by se zacílily jednak na podporu firem s příležitostným VaV, resp. na jejich posun k soustavnému VaV, a tudíž přepnutí na daňový odpočet, a jednak na podporu firem inovujících bez vlastní VaV aktivity. Programům by se tím uvolnily ruce pro větší podporu menších a mladších firem ve službách.
• Na obzoru se každopádně rýsuje výzva pro přenastavení národních dotačních programů. Dotace z programů Evropské unie, které jsou podstatně více než z národních programů dostupné i pro firmy provádějící VaV příležitostně anebo inovující bez vlastního VaV, totiž za několik let po ukončení operačních programů z velké části vyschnou. Národní programy se buď více rozkročí i na podporu takto inovujících firem, anebo podpora pro ně zmizí.