Témata
Autoři
- Bajgar Matěj
- Baránek Bruno
- Bartoš Vojtěch
- Bartušek, Daniel
- Bičáková Alena
- Boháček Radim
- Bouchal, Petr
- Bryndová Lucie
- Doleželová Pavla
- Dušek Libor
- Federičová Miroslava
- Geys Benny
- Grossmann Jakub
- Hanousek Jan
- Hrendash Taras
- Jann Ole
- Janský Petr
- Jurajda Štěpán
- Kalíšková Klára
- Kolář Daniel
- Korbel Václav
- Kořínek Otakar
- Kozubek Stanislav
- Krajčová Jana
- Macháček Vít
- Münich Daniel
- Ostrý Michal
- Palguta Ján
- Pertold Filip
- Pertold-Gebicka Barbara
- Protivínský Tomáš
- Pytliková Mariola
- Šatava Jiří
- Ščasný Milan
- Schneider Ondřej
- Semerák Vilém
- Sidorkin Oleg
- Škoda Samuel
- Šlegerová Lenka
- Smolka Vladimír
- Šoltés Michal
- Srholec Martin
- Švejnar Jan
- Titl Vítězslav
- Zapletalová Lucie
- Zvěřinová Iva
Důchody
Velká malá důchodová reforma a co dále?
19. 2. 2024 Co přinese dlouho očekávaná důchodová reforma? A jaké budou její dopady? Podívejte se na nový díl IDEA Talks s Filipem Pertoldem a Davidem Klimešem.
Směřujeme k důchodové reformě? Diskuse IDEA Talks
3. 3. 2023 O všem, co se týká aktuálního tématu důchodové reformy, hovoří David Klimeš s expertem na penzijní problematiku Filipem Pertoldem v IDEA Talks.
Odchody do důchodu v Česku: role očekávání a zdravotního stavu v mezinárodním srovnání
Filip Pertold, Miroslava Federičová
Studie 5 | 2020
Studie ukazuje základě dat SHARE, že naprostá většina starších pracujících odchází do důchodu v momentě vzniku nároku na starobní důchod, ať už na předčasný nebo standardní. Pouze velmi malé procento pracujících odchází až po vzniku nároku na důchod.
Penzijní spoření se státní podporou v České republice: spíš podpěra než pilíř
Jiří Šatava
Studie 4 | 2020
III. pilíř by měl vhodně doplňovat základní kámen důchodového systému – I. pilíř. Nastavení III. pilíře by tedy mělo být takové, aby výše výplat úspor z III. pilíře reflektovala to, jak velkou část čistých výdělků po odchodu do důchodu jednotlivci vynahradí jeho starobní důchod z I. pilíře. Ve studii analyzujeme spořící chování pracujících v závislosti na tom, jak velkou část jejich čistých výdělků jim po odchodu do důchodu vynahradí státní důchod z I. pilíře.
Průvodce seniora: Jak neprodělat při předčasném odchodu ze zaměstnání
Jiří Šatava
Studie 7 | Červenec 2018
Tato studie vyčísluje finanční důsledky šesti základních možností pro několik typizovaných seniorů, kteří dva roky před dosažením řádného důchodového věku odešli z práce "dohodou". Navíc nastiňuje i jejich nefinanční podmínky a důsledky jejich možností.
Videospot IDEA PRO VOLBY 2017: Spoření na důchod
10. 10. 2017 | IDEA připravila v rámci speciálního projektu IDEA PRO VOLBY 2017 několik videospotů na stěžejní témata. #PtejteSePolitiků
Videospot IDEA PRO VOLBY 2017: Pracující důchodci
3. 10. 2017 | IDEA připravila v rámci speciálního projektu IDEA PRO VOLBY 2017 několik videospotů na stěžejní témata. #PtejteSePolitiků
Vliv mateřství na výši starobního důchodu
Jiří Šatava
Studie 13 | Srpen 2016
Tato analýza vyčísluje negativní dopady mateřství a rodičovství na výši starobních důchodů žen skrze jeho dopady na mzdy a zaměstnanost matek. Vyčíslujeme, že průmerné dopady mateřství a rodičovství na důchody žen se pohybují v řádu stovek korun důchodu měsíčně.
Dopad daní a dávek na příjmovou nerovnost a relativní chudobu v České republice
Petr Janský, Klára Kalíšková, Daniel Münich
Studie 7 | Květen 2016
Tato studie ukazuje, že český daňově-dávkový systém příjmovou nerovnost a míru ohrožení relativní chudobou v ČR ovlivňuje poměrně málo. Určující jsou v dané souvislosti především relativně malé rozdíly v hrubých příjmech, v čemž hraje důležitou roli systém starobních důchodů.
Pracovní aktivita po dosažení důchodového věku: Institucionální pobídky v České republice
Jiří Šatava
Studie 9 | Listopad 2015
Česká verze studie Working Beyond Pensionable Age: Institutional Incentives in the Czech Republic, která vyšla v září 2015.
Working Beyond Pensionable Age: Institutional Incentives in the Czech Republic
Jiří Šatava
Studie 7 | Září 2015
V současné době nejsou instituce v České republice poskytovat takové pobídky, které by dokázaly vyvážiť zvýšení pokušení důchodců opustit trh práce. Změna daní, dávek nebo důchodového systému by mohla zvýšit čistý příjem důchodců, a to by vedlo k větší motivaci k práci.
Komparativní studie věku odchodu do důchodu v České republice
Jana Bakalová, Radim Boháček, Daniel Münich
Studie 6 | Září 2015
Česká verze studie A Comparative Study of Retirement Age in the Czech Republic, která vyšla v červnu 2015.
A Comparative Study of Retirement Age in the Czech Republic
Jana Bakalová, Radim Boháček, Daniel Münich
Studie 3 | Červen 2015
Cílem této analýzy je identifikace rizik a možných překážek vztahujících se k rychlejšímu prodlužovanání zákonného a reálného věku odchodů do důchodu v České republice. Studie přináší první podrobní kvantitativní vhled do problematiky odchodu do důchodu a věkově determinované neúčasti na trhu práce v ČR.
Budete mít nárok na důchod?
Štěpán Jurajda, Jiří Šatava
Studie 6 | Červenec 2014
Části české populace hrozí, že nesplní podmínku pětatřicetileté doby sociálního pojištění pro udělení starobního důchodu. Je pravděpodobné, že mnoho pojištěnců o této hrozbě neví. Naše zjednodušená modelová simulace naznačuje, že skupina takto ohrožených osob je nezanedbatelně velká, v řádu desítek tisíc.
Dopad rozvodu na příjmy v důchodu
Jiří Šatava
Studie 6 | Září 2013
Tato studie analyzuje dopady rozvodů na výši příjmů rozvedených mužů a žen v důchodu. Ukazujeme, že ženy v případě rozvodu přijdou v průměru o měsíční příjem ve starobním důchodu v rozsahu 7.1 % jejich měsíčního starobního důchodu. Muži naopak v průměru získají měsíční příjem v důchodu ve výši 2.9 % jejich měsíčního starobního důchodu.
Důchodový systém: scénáře budoucího vývoje
Ondřej Schneider, Jiří Šatava
Studie 5 | Červen 2013
V této studii kvantifikujeme možné scénáře budoucího vývoje českého důchodového systému, respektive jeho dominantní, státní a průběžně financované části. Ukazujeme, jak velkým problémům bude průběžně financované důchodové pojištění čelit a k jak výraznému snížení důchodů by muselo dojít, pokud by se nehledalo i jiné řešení.
Dopady reforem I. důchodového pilíře po roce 1996 na starobní důchody jednotlivců
Ondřej Schneider, Jiří Šatava
Studie 4 | Květen 2013
V této studii kvantifikujeme dopady změn v průběžném důchodovém systému, jak k nim od roku 1996 docházelo a srovnáváme tento systém s rokem 2013. Parametrické změny důchodového pojištění po roce 1996 měly výrazný negativní finanční dopad na všechny příjmové skupiny.
Účastníci penzijního připojištění
Petr Janský
Studie 3 | Květen 2013
S využitím dat z výběrového šetření jednotlivců tato studie identifikuje demografické skupiny, které s větší pravděpodobněji vstoupí do nově otevřeného 2. pilíře důchodového systému. Její odhady jsou založeny na dosavadním zájmu o účast v již zavedeném 3. pilíři - penzijním připojištění.
Jaký důchod nás čeká? Alternativy vývoje státního průběžného důchodového systému
Ondřej Schneider
Krátká studie 7 | Říjen 2012
V této studii ukazujeme, jak by se mohl vyvíjet český důchodový systém v přístích desetiletích, pokud by nadále spoléhal jen na průběžné financování. Ve dvou alternativách ukazujeme, že by buď došlo k masivnímu zadlužení českého státu, nebo by úroveň důchodů v poměru ke mzdám musela razantně poklesnout v celém věkovém profilu.
Co když vlády nebudou valorizovat starobní důchody? První odhady dopadů na relativní chudobu důchodců v ČR
Daniel Münich, Petr Janský
Krátká studie 2 | Březen 2012
V této studii kvantifikujeme potenciální dopady zpomaleného tempa valorizací důchodů na míru relativní chudoby starší populace v ČR. Relativní míra chudoby v ČR patří k nejnižším na světě, avšak i dočasné zpomalení tempa valorizací může v některých typech důchodcovských domácností způsobit výrazný nárůst výskytu relativní chudoby.
Důchodové systémy v Evropě: Reformují všichni
Ondřej Schneider
Krátká studie 6 | Srpen 2011
V této krátké studii se věnujeme reformám důchodových systémů, které řada zemí v posledních 15 letech uskutečnila. Snažíme se ukázat, proč v některých zemích dochází k reformám, zatímco jinde se důchodový systém mění jen minimálně, na čem závísí úspěšnost reforem a jaký byl vývoj českého důchodového systému.
Poplatky penzijních fondů: Komentář
Libor Dušek, Ondřej Schneider
Krátká studie 4 | Květen 2011
V politické debatě o penzijní reformě se konečně otevřelo téma, ve kterém jde jednoznačně o bohatství budoucích důchodců a nikoli jen o přerozdělování: poplatky penzijních fondů. Bylo načase – administrativní náklady fondů mají potenciálně výrazný vliv na výši penzí, kterou lidé budou z naspořených peněz pobírat.