Alena Bičáková, Klára Kalíšková, Lucie Zapletalová

Studie 9 | 2020

Studie vychází z vědeckého článku „(Un)intended effects of parental leave policies: Evidence from the Czech Republic“ Aleny Bičákové a Kláry Kalíškové, publikovaného v roce 2019 v časopise Labour Economics.

Studie

Jana Krajčová, Daniel Münich

Studie 8 | 2020

Ve studii formou projekcí kvantifikujeme hypotetické dopady scénářů kvalitnějšího vzdělání poskytnutého nedostatečně gramotným patnáctiletým žákům na dlouhodobý růst české ekonomiky v budoucích dekádách. Naše projekce nejsou predikcemi budoucího vývoje, ale hypotetickými trajektoriemi možného budoucího vývoje na základě současných vědeckých poznatků o kauzálních vztazích mezi úrovní vzdělanosti a ekonomickým růstem.

Studie | Abstrakt

Václav Korbel

Studie 7 | 2020

Tato studie jako první v České republice zkoumá vztah mezi grantovou podporou doktorandů a dalším studiem. Konkrétně, mírou dokončení a délkou studia na Univerzitě Karlově. Efekty zkoumáme za celou univerzitu a za sekce, což je hlavní dělení v rámci grantové agentury podle oblasti výzkumu (společenské, přírodní a lékařské vědy).

Studie

Matěj Bajgar, Petr Janský, Marek Šedivý

IDEA anti COVID-19 # 23

Tato studie prezentuje odhady podílu českých pracovníků, kteří by mohli pracovat z domova, na základě detailních dat pomocí mezinárodně uznávané metodologie klasifikace profesí na základě českých dat.

Studie

Bruno Baránek, Vítězslav Titl

Studie 6 | 2020

Veřejné instituce v ČR zadávají každoročně veřejné zakázky v hodnotě přibližně 14,4 % HDP. Výdaje na veřejné zakázky představují sedminu HDP a zhruba 35 % výdajů státního rozpočtu a rozpočtů krajů a obcí. Veřejná zakázky tak v Česku hrají významnou roli a jsou významnou nákladovou položkou veřejných rozpočtů.

Studie | Abstrakt

Filip Pertold, Miroslava Federičová

Studie 5 | 2020

Studie ukazuje základě dat SHARE, že naprostá většina starších pracujících odchází do důchodu v momentě vzniku nároku na starobní důchod, ať už na předčasný nebo standardní. Pouze velmi malé procento pracujících odchází až po vzniku nároku na důchod.

Studie

Jiří Šatava

Studie 4 | 2020

III. pilíř by měl vhodně doplňovat základní kámen důchodového systému – I. pilíř. Nastavení III. pilíře by tedy mělo být takové, aby výše výplat úspor z III. pilíře reflektovala to, jak velkou část čistých výdělků po odchodu do důchodu jednotlivci vynahradí jeho starobní důchod z I. pilíře. Ve studii analyzujeme spořící chování pracujících v závislosti na tom, jak velkou část jejich čistých výdělků jim po odchodu do důchodu vynahradí státní důchod z I. pilíře.

Studie | Abstrakt

Daniel Münich, Vladimír Smolka

Studie 3 | 2020

Relativní úroveň učitelských platů vůči ostatím vysokoškolsky vzdělaným zaměstnancům je v Česku dlouhodobě nízká. Ta ale určuje atraktivitu učitelské profese a zájem o ní. Tato studie je založena na národních údajích za rok 2019. Průměrný plat učitelů základních škol v roce 2019 dosáhl 123,5 % průměrného platu v ekonomice, oproti 114,3 % v roce 2018.

Studie | Abstrakt

Vojtěch Bartoš, Jana Cahlíková, Michal Bauer, Julie Chytilová

IDEA anti COVID-19 # 22, červenec 2020

Ve studii díky unikátnímu reprezentativnímu šetření českých domácností v průběhu pandemie zjišťujeme pomocí otázek na příznaky deprese a úzkosti rozsah těchto problémů v české populaci. V první fázi pandemie trpělo zhoršeným duševním zdravím (příznaky alespoň středně těžké deprese či úzkosti) 20 % respondentů. To představovalo více než trojnásobný nárůst oproti stavu před pandemií (6 %).

Ke stažení: Studie | Shrnutí

Shrnutí

• Pandemie koronaviru má vedle přímých dopadů na fyzické zdraví a ekonomickou situaci obyvatel také významný dopad na jejich zdraví duševní. Díky unikátnímu reprezentativnímu šetření českých domácností v průběhu pandemie zjišťujeme pomocí otázek na příznaky deprese a úzkosti rozsah těchto problémů v české populaci.
• V první fázi pandemie trpělo zhoršeným duševním zdravím (příznaky alespoň středně těžké deprese či úzkosti) 20 % respondentů. To představovalo více než trojnásobný nárůst oproti stavu před pandemií (6 %).
• Nejvíce zasaženi byli:
  • Ženy (výskyt 26 %) a převážně pak ženy s dětmi (výskyt 37 %
  • Mladí lidé ve věku 18–24 let (výskyt 36 %)
  • Respondenti z domácností postižených vysokým propadem příjmů (výskyt 30 %).
• Duševní zdraví respondentů se po úvodním skokovém zhoršení při nástupu pandemie postupně zlepšovalo, výskyt příznaků alespoň středně těžké deprese či úzkosti je ale v půlce června 2020 stále téměř dvojnásobný v porovnání se stavem před pandemií.
• Naše zjištění poukazují na důležitost infrastruktury psychologické pomoci, finanční a sociální podpory domácnostem nejvíce zasaženým pandemií a dalších kroků snižujících pocity nejistoty. Vzhledem k vysoké míře obav společnosti z plošné karantény během potenciální budoucí druhé vlny pandemie naše výsledky rovněž podtrhují potřebu otevřeně informovat veřejnost o míře materiální a personální připravenosti systému na případnou druhou vlnu.

Andreas Menzel, Martina Miotto

IDEA anti COVID-19 # 21

Údaje o nezaměstnanosti v ČR za duben a květen 2020 ukazují výraznější nárůst nezaměstnanosti u žen než u mužů. Výraznější nárůst je způsoben nezaměstnaností žen ve věku nad 44 let. Tento velký nárůst nezaměstnanosti starších žen zvyšuje již tak vyšší riziko, že ženy v důchodovém věku upadnou do chudoby.

Studie