Témata
Autoři
- Bajgar Matěj
- Baránek Bruno
- Bartoš Vojtěch
- Bartušek, Daniel
- Bičáková Alena
- Boháček Radim
- Bouchal, Petr
- Bryndová Lucie
- Doleželová Pavla
- Dušek Libor
- Federičová Miroslava
- Geys Benny
- Grossmann Jakub
- Hanousek Jan
- Hrendash Taras
- Jann Ole
- Janský Petr
- Jurajda Štěpán
- Kalíšková Klára
- Kolář Daniel
- Korbel Václav
- Kořínek Otakar
- Kozubek Stanislav
- Krajčová Jana
- Macháček Vít
- Münich Daniel
- Ostrý Michal
- Palguta Ján
- Pertold Filip
- Pertold-Gebicka Barbara
- Protivínský Tomáš
- Pytliková Mariola
- Šatava Jiří
- Ščasný Milan
- Schneider Ondřej
- Semerák Vilém
- Sidorkin Oleg
- Škoda Samuel
- Šlegerová Lenka
- Smolka Vladimír
- Šoltés Michal
- Srholec Martin
- Švejnar Jan
- Titl Vítězslav
- Zapletalová Lucie
- Zvěřinová Iva
Federičová Miroslava
(Ne)zájem žáků o učitelskou profesi
21.5.2024 Jak velký je zájem českých žáků o učitelskou profesi? Jaké faktory učitelské aspirace ovlivňují a jak jsme na tom v evropském srovnání? Podívejte se na nový IDEA Talks s Miroslavou Federičovou a Davidem Klimešem.
(Ne)zájem žáků o učitelskou profesi: mezinárodní srovnání
Miroslava Federičová
Studie mapuje ambice 15letých žáků stát se učitelem ve srovnání se zbytkem Evropy.
Březen 2024
Studie | Abstract CZ/EN | Audio shrnutí - CZ | Audio shrnutí - EN | IDEA Talks
(Ne)zájem žáků o učitelskou profesi: mezinárodní srovnání
28. 3. 2024 Nová studie „(Ne)zájem žáků o učitelskou profesi: mezinárodní srovnání“ mapuje ambice 15letých žáků stát se učitelem ve srovnání se zbytkem Evropy. Jak velký je zájem českých žáků o učitelskou profesi? Jaké faktory učitelské aspirace ovlivňují a jak jsme na tom v evropském srovnání?
Chudoba a sociální dávky v sociálně vyloučených lokalitách
Miroslava Federičová, Klára Kalíšková, Lucie Zapletalová
Studie 8 | 2022
Tato analýza odhaluje roli sociálních dávek při snižování míry chudoby.
Odchody do důchodu v Česku: role očekávání a zdravotního stavu v mezinárodním srovnání
Filip Pertold, Miroslava Federičová
Studie 5 | 2020
Studie ukazuje základě dat SHARE, že naprostá většina starších pracujících odchází do důchodu v momentě vzniku nároku na starobní důchod, ať už na předčasný nebo standardní. Pouze velmi malé procento pracujících odchází až po vzniku nároku na důchod.
Pandemie covid-19 a sociálně-ekonomické nerovnosti ve vzdělávání
Miroslava Federičová, Václav Korbel
IDEA anti COVID-19 # 18
Školy byly kvůli pandemii covid-19 uzavřeny 11. března 2020 a od té doby byly nuceny přejít na výuku na dálku. Tyto nové okolnosti mohou, kromě jiného, ještě více prohloubit již tak značné nerovnosti ve vzdělávání, které v Česku patří k nejvyšším v Evropě. Ve studii se proto zaměřujeme na různé faktory, které by mohly ovlivnit průběh aktuální výuky na dálku a dopady na sociálně-ekonomické nerovnosti ve vzdělávání v Česku.
Pandemie covid-19 a sociálně-ekonomické nerovnosti ve vzdělávání
7. 5. 2020 IDEA anti COVID-19 # 18 | Autoři: Miroslava Federičová, Václav Korbel
Mezinárodní srovnání ředitelů škol: české administrativní inferno
Miroslava Federičová
Studie 12 | 2019
V této studii dokumentujeme, že v Česku se na úrovni vedení základních škol střetává několik extrémů: (i) školy mají velmi vysokou autonomii, (ii) administrativní zátěž ředitelů škol je velmi vysoká, (iii) noví ředitelé nejsou na novou profesi v průměru dostatečně připraveni, (iv) platové ohodnocení práce ředitele je nízké a nedostatečně atraktivní a (v) velmi vysoký počet malých škol vyžaduje vysoké počty ředitelů.
Dopady známek na vysvědčení na životní rozhodnutí žáků
Miroslava Federičová
Studie 1 | Únor 2019
Každoročně se na osmiletá gymnázia hlásí zhruba 14 % žáků 5. ročníku základních škol. Mezi přihlášenými je 53 % dívek oproti chlapcům a stejný poměr je i přijat. Tyto rozdíly mezi chlapci a dívkami se v případě pozdějších přechodů na šestiletá a čtyřletá gymnázia dále zvyšují. Tato studie se ale zabývá pouze přechodem na gymnázia osmiletá.
Učení mučení aneb škola hrou? Srovnání obliby školy a matematiky pohledem mezinárodního šetření
Miroslava Federičová, Daniel Münich
Krátká studie 5 | Červen 2014
V této studii analyzujeme oblíbenost školy a učení se matematice mezi žáky 4., 8., 9. a 10. ročníků v evropských zemích a to na základě šetření TIMSS a PISA. Ve srovnávací analýze se zaměřujeme na případ ČR, jejíž žáci vykazují abnormálně nízkou oblibu školy a učení se matematice. Identifikujeme asociace mezi oblibou a charakteristikami žáků, učitelů a škol.