Témata
Autoři
- Bajgar Matěj
- Baránek Bruno
- Bartoš Vojtěch
- Bartušek, Daniel
- Bičáková Alena
- Boháček Radim
- Bouchal, Petr
- Bryndová Lucie
- Doleželová Pavla
- Dušek Libor
- Federičová Miroslava
- Geys Benny
- Grossmann Jakub
- Hanousek Jan
- Hrendash Taras
- Jann Ole
- Janský Petr
- Jurajda Štěpán
- Kalíšková Klára
- Kolář Daniel
- Korbel Václav
- Kořínek Otakar
- Kozubek Stanislav
- Krajčová Jana
- Macháček Vít
- Münich Daniel
- Ostrý Michal
- Palguta Ján
- Pertold Filip
- Pertold-Gebicka Barbara
- Protivínský Tomáš
- Pytliková Mariola
- Šatava Jiří
- Ščasný Milan
- Schneider Ondřej
- Semerák Vilém
- Sidorkin Oleg
- Škoda Samuel
- Šlegerová Lenka
- Smolka Vladimír
- Šoltés Michal
- Srholec Martin
- Švejnar Jan
- Titl Vítězslav
- Zapletalová Lucie
- Zvěřinová Iva
Janský Petr
Krajské rozpočty pod drobnohledem
3. 9. 2024 Nová studie "Krajské rozpočty pod drobnohledem: odkud mají příjmy, na co jdou výdaje a co přinese změna RUD" analyzuje příjmy a výdaje krajů v roce 2023 a dopady, které by přinesla vládou navržená změna krajského rozpočtového určení daní zvaného RUD. Které kraje by si polepšily a které naopak pohoršily a proč? A je rozdělení prostředků RUD mezi kraje více ekonomicky zásluhové nebo více solidární?
Krajské rozpočty pod drobnohledem: odkud mají příjmy, na co jdou výdaje a co přinese změna RUD
Petr Janský, Daniel Kolář
Studie analyzuje příjmy a výdaje krajů v roce 2023 a dopady, které by přinesla vládou navržená změna krajského rozpočtového určení daní zvaného RUD.
Září 2024
Studie| Abstract CZ/EN | Audio shrnutí - CZ | Audio shrnutí - EN | Tisková zpráva | IDEA Talks
Analýza příjmů státního rozpočtu 2024 ve světle předkrizového roku 2019
Daniel Kolář, Petr Janský
Studie srovnává příjmy schváleného státního rozpočtu pro rok 2024 s výsledky státního rozpočtu v roce 2019 před krizí.
Březen 2024
Studie | Abstract CZ/EN | Audio shrnutí - CZ | Audio shrnutí - EN | IDEA Talks
Analýza výdajů státního rozpočtu 2024 ve světle předkrizového roku 2019
Daniel Kolář, Petr Janský
Studie srovnává návrh státního rozpočtu pro rok 2024 schválený vládou s výsledky státního rozpočtu v roce 2019.
Listopad 2023
Na které domácnosti dopadá inflace nejhůře?
7. 7. 2023 Nová studie "Kdo je nejvíce zasažen růstem cen? Rozdíly v inflaci pro různé domácnosti 2020–2023" analyzuje rozdíly v dopadu inflace na různé skupiny domácností po nebývalém nárůstu inflace v posledních letech. Na koho inflace dopadla nejvíce a proč?
Kdo je nejvíce zasažen růstem cen? Rozdíly v inflaci pro různé domácnosti 2020–2023
Petr Janský, Daniel Kolář, Marek Šedivý
Červenec 2023
Tato studie analyzuje rozdíly v dopadu inflace na různé skupiny domácností po nebývalém nárůstu inflace v posledních letech.
(Ne)zvyšování sociálních dávek v letech 2012–2023: přehled
19. 4. 2023Nová studie „(Ne)zvyšování sociálních dávek v letech 2012–2023: přehled" sleduje vývoj růstu sociálních dávek v posledních deseti letech v porovnání s vývojem inflace, průměrných mezd a starobních důchodů. Odpovídalo zvyšování sociálních dávek ekonomickému vývoji nebo šlo o jen zdánlivé navyšování?
(Ne)zvyšování sociálních dávek v letech 2012–2023: přehled
Petr Janský, Daniel Kolář
Duben 2023
Tato studie sleduje vývoj růstu sociálních dávek v posledních deseti letech v porovnání s vývojem inflace, průměrných mezd a starobních důchodů.
Státní zaměstnanci a úředníci: kde pracují a za kolik?
Daniel Bartušek, Petr Bouchal, Petr Janský
Studie 2 | 2022
Studie odpovídá na několik důležitých otázek o počtech, platech a trendech státních zaměstnanců a státních úředníků. Zároveň také srovnává platy ve státní správě s vývojem mezd v celém národním hospodářství.
Studie | Abstrakt | IDEA Talk | Interaktivní grafy | Vy se ptáte | Interaktivní aplikace
Kolik nás může pracovat z domova?
Matěj Bajgar, Petr Janský, Marek Šedivý
IDEA anti COVID-19 # 23
Tato studie prezentuje odhady podílu českých pracovníků, kteří by mohli pracovat z domova, na základě detailních dat pomocí mezinárodně uznávané metodologie klasifikace profesí na základě českých dat.
Kolik nás může pracovat z domova?
19. 10. 2020 IDEA anti COVID-19 # 23 | Autoři: Matěj Bajgar, Petr Janský, Marek Šedivý
Růst disponibilních příjmů osob v letech 2005 až 2015: Kdo si polepšil?
Petr Janský, Jiří Šatava
Studie 18 | Prosinec 2017
V období let 2005 až 2015 se relativní rozdíly v disponibilních příjmech osob mírně snížily, navzdory široce rozšířenému přesvědčení o opaku. ČR tak z mezinárodního pohledu i nadále zůstává zemí s nejnižšími nerovnostmi v disponibilních příjmech.
Dopad daní a dávek na příjmovou nerovnost a relativní chudobu v České republice
Petr Janský, Klára Kalíšková, Daniel Münich
Studie 7 | Květen 2016
Tato studie ukazuje, že český daňově-dávkový systém příjmovou nerovnost a míru ohrožení relativní chudobou v ČR ovlivňuje poměrně málo. Určující jsou v dané souvislosti především relativně malé rozdíly v hrubých příjmech, v čemž hraje důležitou roli systém starobních důchodů.
Regionální rozdíly v kupní síle: Ceny, platy, mzdy a důchody
Matěj Bajgar, Petr Janský
Studie 7 | Srpen 2014
Tato studie nabízí srovnání reálných příjmů v krajích České republiky. Naše výsledky ukazují, že zohlednění cenových a demografických rozdílů krajů výrazným způsobem mění široce rozšířené představy o rozdílech v životní úrovni v krajích České republiky.
Státní úředníci: Kolik jich vlastně je, kde a za jaké platy pracují?
Petr Bouchal, Petr Janský
Studie 4 | Červen 2014
V této studii, na základě dostupných dat, předkládáme a kvantifikujeme počty a platy státních úředníků a jejich vývoj během posledních deset let. Upozorňujeme na oblasti a témata, kde je rozhodování o státních úřednících, včetně přípravy nového zákona, třeba podepřít kvalitnějšími daty a detailnější analýzami.
Účastníci penzijního připojištění
Petr Janský
Studie 3 | Květen 2013
S využitím dat z výběrového šetření jednotlivců tato studie identifikuje demografické skupiny, které s větší pravděpodobněji vstoupí do nově otevřeného 2. pilíře důchodového systému. Její odhady jsou založeny na dosavadním zájmu o účast v již zavedeném 3. pilíři - penzijním připojištění.
Odhady dopadů změn DPH na domácnosti: porovnání dvou možných scénářů od roku 2013
Petr Janský
Krátká studie 8 | Listopad 2012
Poslanecká sněmovna schválila v roku 2012 vládní návrh tzv. stabilizačního balíčku včetně zvýšení sazeb DPH od příštího roku u snížené sazby na 15% a u základní sazby na 21%. Odhadujeme dopady tohoto návrhu a porovnáváme jej se sjednocením sazeb DPH na 17.5% od roku 2013, což odpovídá pro zatím platné legislativě.
Očekávané dopady změn sazeb DPH na rozpočty krajů
Libor Dušek, Petr Janský
Studie pro potřeby Ekonomické rady Asociace krajů ČR | Duben 2012
V této studii odhadujeme dopady zvažovaných změn DPH na příjmy a náklady vybraného kraje (Zlínského), a též na příjmy z DPH na národní úrovni. Dle výsledků vzrostou náklady Zlínského kraje v důsledku reformy 15-21% o 19 až 33 milionů korun v závislosti na zvolené metodice.
Co když vlády nebudou valorizovat starobní důchody? První odhady dopadů na relativní chudobu důchodců v ČR
Daniel Münich, Petr Janský
Krátká studie 2 | Březen 2012
V této studii kvantifikujeme potenciální dopady zpomaleného tempa valorizací důchodů na míru relativní chudoby starší populace v ČR. Relativní míra chudoby v ČR patří k nejnižším na světě, avšak i dočasné zpomalení tempa valorizací může v některých typech důchodcovských domácností způsobit výrazný nárůst výskytu relativní chudoby.
(Ne)udržitelnost (dluhu) veřejných financí
Petr Janský, Ondřej Schneider
Krátká studie 1 | Únor 2012
V delším horizontu má Česká republika i kvůli předpokládanému stárnutí populace vážný problém s rostoucími výdaji veřejných financí. Pro zvrácení tohoto trendu a dosažení udržitelnosti veřejných financí jsou nutné výrazné změny veřejných politik a veřejných financí, které nyní nejsou zvažovány vládními ani opozičními politickými stranami.
Jak sjednocení DPH kompenzovat rodinám s dětmi
Petr Janský, Klára Kalíšková
Krátká studie 5 | Červenec 2011
V této studii odhadujeme dopady kompenzací sjednocení sazeb DPH na 17.5% rodinám s dětmi – vyhodnocujeme vládní záměr zvýšit slevu na dani za dítě o 150 Kč měsíčně a jeho alternativy.
Jak by sjednocení DPH na 17.5% dopadlo na domácnosti a veřejné rozpočty
Libor Dušek, Petr Janský
Krátká studie 3 | Březen 2011
V této studii prezentujeme odhady dopadů současného vládního plánu na sjednocení sazeb DPH na 17.5%. Posuzujeme, jak rozdílně dopadnou daňové změny na různé typy domácností. Odhady dopadů na veřejné rozpočty zohledňují i povinné valorizace důchodů a promítnutí změn DPH do cen zboží a služeb, které nakupuje veřejný sektor.
Přehled hlavních dopadů daňových změn na domácnosti a veřejné rozpočty
Libor Dušek, Petr Janský
Krátká studie 2 | Březen 2011
V této krátké studii stručně prezentujeme hlavní výsledky studie IDEA Jak by daňové změny dopadly na domácnosti a veřejné rozpočty. Studie odhaduje očekávané dopady vládního návrhu daňových reforem a původního návrhu NERV.
Jak by daňové změny dopadly na domácnosti a veřejné rozpočty
Libor Dušek, Petr Janský
Studie 1 | Únor 2011
Studie přináší kvantitativní vyhodnocení návrhů daňových změn, a to jak pro vládní návrh, tak pro alternativy reforem. Současný vládní návrh reforem počítá se sjednocením sazeb daně z přidané hodnoty (DPH) na 20% a se snížením sociálního pojištění placeného zaměstnavatelem o 1.8 procentního bodu.
Dopady sjednocení sazeb DPH na 20% na životní úroveň domácností
Libor Dušek, Petr Janský
Krátká studie 1 | Únor 2011
Tato předběžná analýza ukazuje, jak vzrostou životní náklady různým typům domácností v důsledku zvýšení DPH na 20% s přihlédnutím ke specifikům koaličního návrhu důchodové reformy, tj. včetně ponechání několika typů potravin v 10% sazbě DPH.
Odhad dopadů navrhovaných změn DPH na životní náklady domácností
Libor Dušek, Petr Janský
Předběžná analýza | Prosinec 2010
Tato předběžná analýza ukazuje, jak vzrostou ţivotní náklady různým typům domácností v důsledku navrhovaných úprav sazeb DPH. V posledních měsících bylo předloženo několik návrhů daňové reformy spočívající ve sblížení sazeb DPH a případném snížení sociálního pojistného.