Domů > Výstupy > Studie

Studie

Práce z domova: možnost, nebo nutnost?

Jakub Grossmann, Václav Korbel, Daniel Münich

Studie 3 | 2021

Studie mapuje rozsah využívání práce z domova v ČR během koronavirového roku 2020 napříč sociodemografickými skupinami. Ukazuje, jak s přechodem na práci z domova souvisí charakteristiky pracujících, jako jsou vzdělání, odvětví, pohlaví, péče o menší dítě v domácnosti. Analýza také odhaluje vnímané překážky a výhody práce z domova.

Studie

Výluka prezenční výuky během pandemie covid-19: odhad neviditelných ekonomických ztrát

Ole Jann, Daniel Münich, Lucie Zapletalová

Studie 2 | 2021

Studie na základě kvantifikovaných odhadů dopadů na vzdělanost a předpokladů ohledně pravděpodobných hodnot klíčových parametrů vyčísluje dopad jednoho týdne absolutní výluky školní výuky. Studii doplňuje Kalkulačka odhadu finančních ztrát způsobených výlukou prezenční výuky.

Studie | Abstrakt

Společenský status učňovského vzdělávání v České republice: vývoj posledních 15 let a srovnání se zahraničím

Václav Korbel, Daniel Münich

Studie 1 | 2021

Česká republika má historicky silnou větev učňovského vzdělávání, do které každý rok vstupuje okolo 30 % žáků prvního ročníku středního vzdělávání. Často se debatuje, jak velký podíl žáků má studovat v učňovském vzdělávání, ale méně se zkoumá, jací žáci o něj mají zájem a jak se jejich složení mění v čase. Tato studie mapuje tyto fenomény.

Studie | Abstrakt

Nechtěné plody prorodinných politik

Alena Bičáková, Klára Kalíšková, Lucie Zapletalová

Studie 9 | 2020

Studie vychází z vědeckého článku „(Un)intended effects of parental leave policies: Evidence from the Czech Republic“ Aleny Bičákové a Kláry Kalíškové, publikovaného v roce 2019 v časopise Labour Economics.

Studie

Vysoké náklady nízkého vzdělání v České republice

Jana Krajčová, Daniel Münich

Studie 8 | 2020

Ve studii formou projekcí kvantifikujeme hypotetické dopady scénářů kvalitnějšího vzdělání poskytnutého nedostatečně gramotným patnáctiletým žákům na dlouhodobý růst české ekonomiky v budoucích dekádách. Naše projekce nejsou predikcemi budoucího vývoje, ale hypotetickými trajektoriemi možného budoucího vývoje na základě současných vědeckých poznatků o kauzálních vztazích mezi úrovní vzdělanosti a ekonomickým růstem.

Studie | Abstrakt

Grantová podpora a doktorské studium: analýza dat Grantové agentury Univerzity Karlovy

Václav Korbel

Studie 7 | 2020

Tato studie jako první v České republice zkoumá vztah mezi grantovou podporou doktorandů a dalším studiem. Konkrétně, mírou dokončení a délkou studia na Univerzitě Karlově. Efekty zkoumáme za celou univerzitu a za sekce, což je hlavní dělení v rámci grantové agentury podle oblasti výzkumu (společenské, přírodní a lékařské vědy).

Studie

Kolik nás může pracovat z domova?

Matěj Bajgar, Petr Janský, Marek Šedivý

IDEA anti COVID-19 # 23

Tato studie prezentuje odhady podílu českých pracovníků, kteří by mohli pracovat z domova, na základě detailních dat pomocí mezinárodně uznávané metodologie klasifikace profesí na základě českých dat.

Studie

Personální politické konexe a efektivnost veřejných zakázek v letech 2007-2018

Bruno Baránek, Vítězslav Titl

Studie 6 | 2020

Veřejné instituce v ČR zadávají každoročně veřejné zakázky v hodnotě přibližně 14,4 % HDP. Výdaje na veřejné zakázky představují sedminu HDP a zhruba 35 % výdajů státního rozpočtu a rozpočtů krajů a obcí. Veřejná zakázky tak v Česku hrají významnou roli a jsou významnou nákladovou položkou veřejných rozpočtů.

Studie | Abstrakt

Odchody do důchodu v Česku: role očekávání a zdravotního stavu v mezinárodním srovnání

Filip Pertold, Miroslava Federičová

Studie 5 | 2020

Studie ukazuje základě dat SHARE, že naprostá většina starších pracujících odchází do důchodu v momentě vzniku nároku na starobní důchod, ať už na předčasný nebo standardní. Pouze velmi malé procento pracujících odchází až po vzniku nároku na důchod.

Studie

Penzijní spoření se státní podporou v České republice: spíš podpěra než pilíř

Jiří Šatava

Studie 4 | 2020

III. pilíř by měl vhodně doplňovat základní kámen důchodového systému – I. pilíř. Nastavení III. pilíře by tedy mělo být takové, aby výše výplat úspor z III. pilíře reflektovala to, jak velkou část čistých výdělků po odchodu do důchodu jednotlivci vynahradí jeho starobní důchod z I. pilíře. Ve studii analyzujeme spořící chování pracujících v závislosti na tom, jak velkou část jejich čistých výdělků jim po odchodu do důchodu vynahradí státní důchod z I. pilíře.

Studie | Abstrakt