Studie

Mezinárodní srovnání ředitelů škol: české administrativní inferno

Miroslava Federičová

Studie 12 | 2019

V této studii dokumentujeme, že v Česku se na úrovni vedení základních škol střetává několik extrémů: (i) školy mají velmi vysokou autonomii, (ii) administrativní zátěž ředitelů škol je velmi vysoká, (iii) noví ředitelé nejsou na novou profesi v průměru dostatečně připraveni, (iv) platové ohodnocení práce ředitele je nízké a nedostatečně atraktivní a (v) velmi vysoký počet malých škol vyžaduje vysoké počty ředitelů.

Studie, Abstrakt

 
 

Návratnost soukromých a veřejných výdajů na podnikatelský výzkum a vývoj v České republice

Petr Pleticha

Studie 11 | 2019

Studie přináší první hrubé odhady míry návratnosti výdajů na výzkum a vývoj (VaV) v podnikatelském sektoru v Česku. Jejím cílem je zhodnotit jak přímé dopady VaV v daném odvětví, tak nepřímé dopady VaV skrze tzv. efekt přelévání na zbytek ekonomiky.

Studie, Abstrakt

 
 

Dary politickým stranám a veřejné zakázky: evidence z let 2007-2014

Vítězslav Titl, Benny Geys

Studie 10 | 2019

Tato studie se zabývá otázkou, zda a jakým způsobem dary politickým stranám ovlivňují přidělování veřejných zakázek. Naše zjištění ukazují, že dochází k upřednostňování skupiny firem, tj. dárců politickým stranám, v přidělování veřejných zakázek.

Studie | Abstrakt

 

 
 

Platy českých učitelů: nová naděje

Daniel Münich, Vladimír Smolka

Studie 9 | 2019

Česko na své regionální školství vydává zhruba o třetinu menší podíl HDP, než je ve vyspělých zemích běžné. Současný růst platů učitelů jen stěží kopíruje růst platů v ekonomice. Pokud by měl být průměrný plat českých učitelů v poměru k platům vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců v Česku v roce 2018 srovnatelný s průměrem zemí EU, musel by dosahovat úrovně zhruba 53 000 Kč, a nikoliv pouhých 36 000 Kč.

Studie, Abstrakt

 
 

Stigma jako sebenaplňující se proroctví? Experimentální výzkum z českých věznic

Lubomír Cingl, Václav Korbel

Studie 8 | Srpen 2019

Cílem výzkumu bylo zjistit, zda a jak moc lidé ve výkonu trestu očekávají stigmatizaci ze strany většinové společnosti. Druhým cílem bylo odhalit, zda krátká psychologická intervence usilující o zvýšení sebedůvěry vězňů může očekávání stigmatizace snížit.

Studie, Abstrakt

 
 

IDEA Zpravodaj