Studie

Platy učitelů v roce 2019: Blýská se na lepší časy?

Daniel Münich, Vladimír Smolka

Studie 3 | 2020

Relativní úroveň učitelských platů vůči ostatím vysokoškolsky vzdělaným zaměstnancům je v Česku dlouhodobě nízká. Ta ale určuje atraktivitu učitelské profese a zájem o ní. Tato studie je založena na národních údajích za rok 2019. Průměrný plat učitelů základních škol v roce 2019 dosáhl 123,5 % průměrného platu v ekonomice, oproti 114,3 % v roce 2018.

Studie | Abstrakt

 
 

Dopady pandemie koronaviru na duševní zdraví

Vojtěch Bartoš, Jana Cahlíková, Michal Bauer, Julie Chytilová

IDEA anti COVID-19 # 22, červenec 2020

Ve studii díky unikátnímu reprezentativnímu šetření českých domácností v průběhu pandemie zjišťujeme pomocí otázek na příznaky deprese a úzkosti rozsah těchto problémů v české populaci. V první fázi pandemie trpělo zhoršeným duševním zdravím (příznaky alespoň středně těžké deprese či úzkosti) 20 % respondentů. To představovalo více než trojnásobný nárůst oproti stavu před pandemií (6 %).

Ke stažení: Studie | Shrnutí

Shrnutí

  • Pandemie koronaviru má vedle přímých dopadů na fyzické zdraví a ekonomickou situaci obyvatel také významný dopad na jejich zdraví duševní. Díky unikátnímu reprezentativnímu šetření českých domácností v průběhu pandemie zjišťujeme pomocí otázek na příznaky deprese a úzkosti rozsah těchto problémů v české populaci.
  • V první fázi pandemie trpělo zhoršeným duševním zdravím (příznaky alespoň středně těžké deprese či úzkosti) 20 % respondentů. To představovalo více než trojnásobný nárůst oproti stavu před pandemií (6 %).
  • Nejvíce zasaženi byli:
    • Ženy (výskyt 26 %) a převážně pak ženy s dětmi (výskyt 37 %
    • Mladí lidé ve věku 18–24 let (výskyt 36 %)
    • Respondenti z domácností postižených vysokým propadem příjmů (výskyt 30 %).
  • Duševní zdraví respondentů se po úvodním skokovém zhoršení při nástupu pandemie postupně zlepšovalo, výskyt příznaků alespoň středně těžké deprese či úzkosti je ale v půlce června 2020 stále téměř dvojnásobný v porovnání se stavem před pandemií.
  • Naše zjištění poukazují na důležitost infrastruktury psychologické pomoci, finanční a sociální podpory domácnostem nejvíce zasaženým pandemií a dalších kroků snižujících pocity nejistoty. Vzhledem k vysoké míře obav společnosti z plošné karantény během potenciální budoucí druhé vlny pandemie naše výsledky rovněž podtrhují potřebu otevřeně informovat veřejnost o míře materiální a personální připravenosti systému na případnou druhou vlnu.

 

 

 

 
 

Rozdílné ekonomické dopady krize covid-19 na muže a ženy v Česku

Andreas Menzel, Martina Miotto

IDEA anti COVID-19 # 21

Údaje o nezaměstnanosti v ČR za duben a květen 2020 ukazují výraznější nárůst nezaměstnanosti u žen než u mužů. Výraznější nárůst je způsoben nezaměstnaností žen ve věku nad 44 let. Tento velký nárůst nezaměstnanosti starších žen zvyšuje již tak vyšší riziko, že ženy v důchodovém věku upadnou do chudoby.

Studie

 
 

Ekonomická kríza a straty na životoch

Kristína Hrehová, Štěpán Jurajda

IDEA anti COVID-19 # 20

Studie shrnuje klíčové poznatky existujících výzkumů, které se věnují vztahu mezi ekonomickou výkonností zemí a ekonomickou aktivitou lidí na straně jedné, a jejich zdravím a úmrtností na straně druhé.

Studie

 
 

Startupy v době pandemie covid-19: zkušenosti z USA pro Česko

Petr Sedláček

IDEA anti COVID-19 # 19

Nynější krize covid-19 citelně zasáhne nově založené firmy včetně startupů, tedy nově založené či začínající společnosti, které se nyní nacházejí v křehkých fázích svého ekonomického vývoje. Startupy a nově založené firmy jsou ale důležité z hlediska tvorby nových pracovních míst a v USA stojí za třemi čtvrtinami čistého růstu celkové zaměstnanosti.

Studie

 

 
 

IDEA Zpravodaj